elfos komentáře u knih

Pro mě bylo velkým zážitkem ponořit se do tohoto světa. Naprosto okouzlená Domem a nadšená systémem záznamů nemohu jinak než Piranesiho srdečně doporučit.
A už se moc těším, až zase do Domu zavítám.. znovu a znovu.

21 14.08.2023

Proč čtyři? Světy a bytosti je obývající jsou na pět hvězd. Za zbytečnou a pro mě hodně rušivou brutalitu bych dala dolů dvě hvězdy, ale tahle kniha není na tři hvězdy, které označují knihy kolem průměru. Průměrná určitě není. Takže.... řekněme.... šest hvězd mínus dvě za zbytečnou brutalitu, tj. čtyři.
Až na některá místa jsem objevovala tenhle vesmír P. F. Hamiltona ráda.

13 07.07.2023

Je moc dobře, že tato kniha mohla vyjít. A je moc smutné, že musela vyjít.. nebýt války na Ukrajině, tato kniha by neexistovala. Se smutkem z toho, co válka na Ukrajině od 24. 2. 2022 denně přinášela a dosud přináší (a vězte, že to nejsou jen hrůzy a utrpení, příběhy a osudy, ale např. i pohled do srdcí lidí, na lidi kolem i na sebe sama - pohled často překvapivý, v dobrém či ve zlém), bylo mi ctí tuto knihu číst. A doporučuji ji.

*

Do zajímavostí u této knihy jsem přidala link na rozhovor s jejím překladatelem Viktorem Janišem.

21 22.02.2023

Každý člověk je vystaven nějakému odcházení.... - Josef Abrhám

* * *
Bez zaklepání
do sklenice
vstoupil Měsíc

(Miroslav Fišmeister)

- a básník Miroslav Fišmeister vstupuje do našich očí, srdcí a myslí, aby je přenesl do světa fantastických obrazů a okamžiků.... aby nám pootevřel svůj svět.
Děkuji. Moc ráda jsem nahlédla....

16 08.05.2022

Křehké, půvabné, laskavé.. nepopsatelně kouzelné. Skvostné.

39 10.05.2018

Chvíli jsem váhala, jestli nedat o hvězdičku míň, ten drak si tohle nezasloužil.. nenarodil se takhle.. Ale kvůli tomu, že moje představa zacházení s draky (a dračího života) je jiná, bych asi neměla žonglovat s hvězdami.... takže opět za pět.

31 28.07.2017

Babičku jsem četla dřív než Muže jménem Ove, a líbí se mi mnohem víc. Hravostí, absurdností.... Těžko to vyjádřit, ale řekla bych, že rozdíl mezi nimi (aspoň pro mne) je v tom, že Babička pozdravuje je kouzelná, plná fantazie a neuvěřitelně uvěřitelná.. na nic si nehraje. Na rozdíl od Muže jménem Ove, který se tváří jako jakoby skutečný příběh, ale jsou tam místa hrající na city až příliš, všechno jde až příliš lehce, vztahy mezi lidmi se spravují a zlepšují náhle a taky příliš snadno.. je toho prostě až moc, až je to nepřirozené. Ale obě knihy se čtou krásně, je to fajn čtení, a v obou je humor, který - tomu věřím - vás minimálně jednou (ale spíš víckrát) donutí zasmát se nahlas.

Ove mě neláká přečíst si jej znovu (byť jsem jej přečetla ráda), Babička ano. I v tom jsou rozdílné. Na druhou stranu, jsou si podobnější, než by se na první pohled zdálo, což má svůj půvab.

60 13.01.2016

Krásně oddychové čtení. Bylo fajn na chvíli si odpočinout od starostí a ponořit se do úplně jiného světa...
Seriál jsem naštěstí neviděla - a určitě neuvidím. Kniha je kniha.

23 16.10.2015

Čte se to samo.. přesněji, ono se to nečte, prostě tam jste s nimi. Píšťalka mě od prvního okamžiku naprosto okouzlila. A je tam překrásná krajina. Ty cedry!

Doporučuji. Nádherný příběh, místo, lidi i jiná stvoření, a nálada.

28 22.08.2015

Moc dobře se mi to četlo, dobrý dojem z knihy mi pokazila akorát poslední věta, hlavně a konkrétně poslední slovo poslední věty. To už bylo přehnané a jaksi navíc, nepasovalo mi to tam.

26 16.07.2015

Postscriptum
Ivan Diviš


Poezie není nic napsaného,
je to nejvýše něco rozepsaného nebo

nedopsaného,
ona není nic řečeného a vyslovovaného,
ale spíš říkajícího a vyslovujícího,
protože smlčeného nebo mlčícího anebo

umlčovaného.
Pak je to vyslovená věc!
Ale protože jsme taky prolezlé tělo
a naopak nejen prasklá duše, ale i jednolitý

duch -
Nesmí se to smlčet, ale musí se to říct,
nesmí se to nenapsat, ale musí se to napsat,
a nesmí se to tajit, ale musí se to vyjevit!

*


Čtěte, lidi, čtěte poesii Ivana Diviše, stojí to za to.

Slon maluje kamínkem
(M. Fišmeister)

- a básník Miroslav Fišmeister maluje slovy. Celý (s)nový svět, svůj svět. Můžete v něm zahlédnout Karla Zemana, Alenku a další blízké oka-mžiky, a také spoustu podivuhodných stvoření a míst, pro která nebyla slova, dokud je nevyslovil básník. Někdo v něm může zabloudit a tápat. A někdo procházet, žasnout, radovat se i smutnit. Záleží jen na vás, JAK se v něm ztratíte....

23 18.08.2014

Vrána
jak tříska bílé čokolády....

- Miroslav Fišmeister

11 18.08.2014

Kniha mě nadchla, přečtla jsem na jeden zátah v jednom dni, a doufám, že ji časem vyštrachám někde v antikvariátu a budu si ji moct vložit do Lesní knihovny. Že ji budu číst opakovaně, na to jed vemte.

24 15.06.2014

Tož pěkné to bylo. Napínavé, zvláštní, a na závěr krásně vygradovaný konec, kdy se všechno najednou složilo jako Rubikova kostka a dostalo jasné barvy a smysl (k němuž to celou dobu směřovalo).

12 08.06.2014

Včera jsem se dozvěděla, že nakladatelství Dybbuk chystá druhé vydání knihy Tima Burtona - po nepříliš povedeném překladu prvního vydání tentokrát měla kniha štěstí, neboť se jejího překládání ujal skvělý Pan překladatel Richard Podaný, což mi udělalo obrovskou radost, ta kniha si to moc zaslouží. Těším se, velmi, až si překlad R. Podaného přečtu. :-) Směle a srdečně druhé vydání nazvané Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy doporučuji všem.

Geniální kniha geniálně přeložená. I jen potkat citaci z ní kdekoliv (a že jich potkávám!) je osvěžující a báječné. Natož číst ji celou. Ani opakovaným (mockrát opakovaným) čtením se neočte a nezevšední.
A ano, mám ráda obě verze.

Četla jsem vydání z roku 1965. Skvělá detektivka, vynikající Škvoreckého překlad, požitek Dámu v jezeře číst.
Central Detective Bureau je FBI? Podivné, to by mě nenapadlo..

25 30.09.2013

Jsem sotva ve čtvrtině knihy, ale neodolala jsem..:

Je pravda, že nikdo nedokáže udělat nepořádek rychleji než skupinka Fíglů, ale i když je to divné, stejně rychle dokážou nepořádek uklidit a nepotřebují k tomu ani pomoc ptáčků zpěváčků, veverek a řady dalších náhodně vybraných lesních zvířátek.

(Terry Pratchett - Obléknu si půlnoc)

22 03.06.2013