danny_21
komentáře u knih
Ostrov přátelství
Miloš Zapletal
Soví jeskyně byla léta mojí nejoblíbenější českou dobrodružnou knihou a i na jejím základě jsem se chtěl dostat k dalším Zapletalovým románům. Stezka odvahy byla taky povedená, takže bez obav jsem sáhnul po vychvalované Sedmičce. Musím upřímně poznamenat, že i druhé pokračování Sedmičky v podobě patálie Pajdy/Jonáše hodnotím v průměru, vadily mi opakující se pády a ponaučení hlavního pachatele, fňukání, a omílání jak každá druhá událost byla to nejlepší co se dalo zažít a zůstane navěky nezapomenuto, do dalšího vodáckého dobrodrůža se už nepustím - 60 %
Někdo se dívá
Ira Levin
Další kniha od autora, který měl zajímavé nápady ve smyslu námětů, leč ne vždy se mu povedlo je přetavit ve skvělé romány. V mých očích se mu to povedlo vlastně jen v jediném případě dílku o Rosemary, zbytek přečtených jsem shledal tak nějak v průměru nebo lepším průměru. Ke Sliveru jsem proto přistupoval bez větších očekávání i vzhledem k shlédnutí ( už teda zaprášenému ) stejnojmennému filmu, kde si veškerou pozornost pro sebe strhává hanbatě okouzlující Sharon. Výsledek šmíráckého thrilleru opět vidím v lepším průměru, Ira mohl z námětu vytřískat víc se smyslu krvavější konfrontace, závěrečné kočičí zúčtování s voayérem beru s pousmáním - 65 %
Případ Kobra
Richard Preston
Předchozí Prestonova kniha věnující se Ebole byla hodně povedená a působivá a jakmile jsem padnul na další jeho kousek zabývající se viry, byla jen otázkou času, kdy k němu dostanu. Tentokrát jde o fikci a místo "přírodního" viru je v hlavní roli modifikovaný krasavec přetvořený v biologickou zbraň v rukou pomateného vědce, toužícím po redukci populace v Novém Jorku. Autorova opět musím pochválit za výborné napsané scény nezvratitelného nástupu a působení viru v tělech, popisy průběhu pitvy a nebo zajímavě podaná fakta a spekulace ohledně biologického výzkumu v Sovětském svazu nebo Blízkém Východě - je až s podivem, že z laboratoří nebo vojenských zařízení, kde se pracuje se snětí, morem nebo neštovicemi a vzhledem k počtu zradikalizovaných teroristů, se už dávno ven nic podobně smrtícího nedostalo. Výtku mám k zakončení, které mi přišlo akčně přepálené a uspěchané, jinak ale kvalitní počin, Preston umí, škoda, že není plodnější - 80 %
Stepfordské manželky. Chlapci z Brazílie
Ira Levin
První Levinova novelka nemá ani zdaleka takové parametry jako třeba Rosemaryn příběh. Námět neotřelý to Irovi neupírám, nicméně nedokázal mě k sobě připoutat, možná jsem čekal větší míru konfrontace, spekulací a hlavně jsem postrádal PROČ MUŽOVÉ ... - 60 %
Druhý autorův kousek sliboval atraktivní počteníčko s tématikou genetických pokusů dr. Josefa Mengeleho, toho času připravujícího budoucí návrat lidumila s knírkem a patkou - Fuhrera Čtvrté říše. Upřímně výsledek se nepotkal s mou představou, vlastní příběh moc netáhne, zápletka je průměrná a hodně přitažená, postavy v šedi a konec a lá Hollywood nepotěší . Ve výsledku to vidím jako lepší průměr, s Rosemary se Ira dotknul stropu a zatím se jí v dalších kouscích ani nepřiblížil - 60 %
Bitevní hranice Země
Robert R. McCammon
První seznámení s autorem proběhlo s Maskami apokalypsy, které byly rozhodně hodně povedené, takže další setkání bylo nevyhnutelné. Vybral jsem tento titul i díky moc povedené obálce a těšil jsem se s očekáváním další postapo v podobném duchu. Dostal jsem tentokrát zajímavý, neotřelý námět dvou mzáckých ras, které si to přišli rozdat na matičku Zem a osud homo-sapiens je jim jaksi u buřtu, pokud je nesemele soukolí bitev, tak na ně čeká přerod ve zmutovaná monstra. V místě hrstky přeživších se ale objeví jeden mladík, který by mohl odvrátit konec díky pomalu se projevujícím mocným schopnostem a společně se vydávají na krvavou cestu za záchranou. McCammon se rozhodně nebojí postavám přihulit pod kotel, případně jim připravit krvavé finále, jak jsem zmiňoval námět hodnotím hodně vysoko, do mínusu mi vychází motivace a smysl vzájemného válčení obou ras, zakončení a celé to mesiášské vyznění – 70 %
Neznámá v zrcadle
Lynn Beach (p)
Tak jsme se dostali k přelouskání dalšího kousku této edice, která jak zpětně postupně zjišťuju, té Hrůzy v sobě má pramálo. Autorčin další počin v sérii potvrzuje kvality předchozích fláků pro náctileté čtenářky, které se zděsí i zapnuté kulmy. Tentokrát se děj točí kolem starobylého zrcadla a světa za něm, do kterého se dostane jedno z dívčích dvojčat, které se ocitne ve spárech dívky, toužící po přítelkyni - Bóže, zlatej R. L. Stine, tohle bylo zase tak naivní prostoduché, naštěstí velmi krátké - 35 %
Kapitán Nemo: Nemova říše / Rozkazy z éteru / Neviditelná armáda
J. M. Troska (p)
Jako kluk jsem zbožňoval Troskovy knihy zbožňoval, dospělému už dnes připadnou možná místy naivní a jednoduché, ale o dobrodružství v nich nebyla nouze. Trilogie románů má sestupnou kvalitu, hodnotil jsem je samostatně, jako celek je to u mě v těsně pod lehkým nadprůměrem - 70 %
Red
Jack Ketchum (p)
Kdo měl podobně jako já už zkušenost s top díly Ketchuma Po Sezóně a Dívky Od Vedle toho Red možná trochu zklame, tentokrát se nedostaví pocit šoku nebo šimravého znechucení v břišní krajině v takové míře. Tentokrát je to krátký, vcelku jednoduchý, nekomplikovaný příběh o obětavosti, zlých lidech a bolestné minulosti, které hlavního hrdinu dovedou po k očekávané konfrontaci s rodinou zbohatlých McCormacků, především s papínkem, jehož postava a motivace úplně není vyjasněná. Naštěstí hlavní hrdina není žádný Sly nebo Arnie, spíš takový stařík Eastwoodvského typu, jeho jednání se dá snadno rozumět a nedá se mu nefandit v nelehké křížové výpravě. Za mě příjemné čtení těsně pod hranicí lehkého nadprůměru, kniha rozhodně o parník lepší než stejnojmenný film s Brianem Coxem, kdyby se byl býval režie chopil třeba ten zmiňovaný Clint, mohlo se udát hodně povedené drama – 70 %
Zelený paprsek / Černé Indie
Jules Verne
Pro mě další neznámé Verneovo dílo Zelený paprsek, které se věnuje honbou za optickým jevem, je zatím tím nejslabším Julesovým románem.. Zápletka spočívající v tom, že se mladá skotská šlechtična v opatrovnictví dvou postarších strýců hodlá provdat jedině za podmínky, že tento paprsek uzří společně s vyvoleným což je dle pověstí znamením věrné lásky až za hrob. Samozřejmě kmetové vybrali Heleně Campbelové podivínského ženicha Aristohuluse Ursiclose, který panince nevoní, a autor samozřejmě příhodně nastrčí do cesty pohledného sekáče. Cukronáda jako hrom, bylo utrpení to dolouskat - 25 %
Černé Indij jsou stejně neznámou Verneovkou s poněkud podivným název, který kupodivu nemá nic společného s Indií. Jules nám představí vznik historii ideálního hornického města, ve zdánlivě vytěženém uhelném dole, vybudovaného v jeskyni Nová Aberfoylie ve skotském hrabství jehož obyvatelé našli prapodivnou zálibu zabydlet se v podzemí a na povrch nevylézat. Zápletka se točí kolem podivných a nebezpečných událostí, které se v dole dějí a jsou pověrčivými Skoty připisovány nadpřirozeným bytostem. Nesmí chybět ani typická verneovská milostná linka, tentokrát jsem se se žádnými fantastickými vynálezy nebo nápady víceméně nesetkal, je to taková naivní jednoduchá záležitost v lehkém podprůměru - 45 %, jako celek to havíři vytáhli na 35 %
Černé Indie
Jules Verne
Další mnou v jinošském věku nepolíbená Verneovka s poněkud podivným název, který kupodivu nemá nic společného s Indií. Jules nám představí vznik historii ideálního hornického města, ve zdánlivě vytěženém uhelném dole, vybudovaného v jeskyni Nová Aberfoylie ve skotském hrabství jehož obyvatelé našli prapodivnou zálibu zabydlet se v podzemí a na povrch nevylézat. Zápletka se točí kolem podivných a nebezpečných událostí, které se v dole dějí a jsou pověrčivými Skoty připisovány nadpřirozeným bytostem. Nesmí chybět ani typická verneovská milostná linka, tentokrát jsem se se žádnými fantastickými vynálezy nebo nápady víceméně nesetkal, je to taková naivní jednoduchá záležitost v lehkém podprůměru – 45 %
Okolo měsíce
Jules Verne
Pokračování románu ze Země na Měsíc bylo docela povedené, osudy tří prvních austronatů v dělostřeleckém náboji při cestě k naší Luně, kdy se snaží dosáhnout povrchu a prozkoumat místní faunu a floru, ideálně rovnou kolonizovat. Typický Verne tak jak si ho pamatujeme - spousta fantazie, technických popisů a zvratů. Samozřejmě díky době vydání úsměvně ( např. vyhazování předmětů z okna projektilu do kosmického prostoru ), ale některé myšlenky se potvrdily - 60 %
Cesta ze Země na Měsíc
Jules Verne
Další z Verneovek, které mě v dětství minuly a v tomto případě je to docela škoda, protože příběh o megalomanské touze Yankee nadšenců z Gun Clubu sestrojit veledělo a poslat pozdrav souputnici Luně se mi zamlouval. Samozřejmě nechybí spusta technických detailů a vizonářských myšlenek, které se staly skutečností polovině minulého století - leč dnes na Měsíc nikdo nepáchne. Určitě si dám pokračování, protože jsme zvědav jak dopadla trojčlenná posádka luxusně vybaveného projektilu, kterou jsme opustili v nezáviděníhodné a takřka beznadějné situaci - 65 %
Mezi supy
Karel May
Mezi Supy je zkrácenou verzí románu/série Satan a Jidáš vydávaná v tehdejším ABC na pokračování v letech 1968-69 s typicky krásnými ilustracemi Zdeňka Buriana, díky kterým za ně tento archivní kousek dostává zasloužených pár procent navíc - 65 %
Ready Player Two: Nová hra začíná
Ernest Cline
Druhý výlet do světa OASIS byl dlouho očekávaný přiznám se ale, že s rozpaky. Mezi Ready Player One a Two jsem si střihnul Armadu, která pro mě byla velkým zklamáním a tím pádem jsem s obavami přistupoval k pokračování osudů Horní pětky. I přesto, že nedosahuje kvalit jedničky se díkybohu úplný průser nekonal – dystopický svět virtuální reality byl obohacen o vynález headsetu UNI, který umí navodit prožitky jiných lidí ve všech smyslech. Bohužel se jí zmocní jeden mocný NPC lump, který vmanipuluje Wadea do dalšího questu ve stylu původního honu na Easter Egg. Jak už jsem zmiňoval tento 6-ti dílný hunt není tak povedený a přitažlivý jako první, herní a především popkulturní odkazy posledních dvou dekád minulého století jsou snad za každou větou ( u filmů Hugherse a tvorby podivného popového stvoření jsem se jaksi nechytal ). Tolkienův Silmarillon je sám o sobě ukrutně těžká četba a co mě nejvíc vytáčelo bylo časté omílání a velebení dnešního snad všudypřítomného transgender bláznovství. Kolem a dokola návrat do světa OASIS byl fajn, ale nemyslím si, že bylo nutné tvořit pokračování a když už, dokážu si představit povedenější lov, takto jen silnější průměr – 70 %
Všichni krásní koně
Cormac McCarthy
Po výborné Cestě bylo nevyhnutelné dostat se k dalšímu Cormacovu dílku a sáhnul jsem tedy po tomto svazku. Bohužel pro mě se nadšení neopakovalo, spíš naopak bylo to hodně kostrbaté čtení bez uchopitelného směru příběhu, konání postav a jejich "trampoty" mi byly jaksi u zádele, přípomínalo mi to jednodušší šestákové oslazené westernové romány Zane Greye. Filozoficky mě to minulo, emocionálně ani nelízlo, bohužel za mě zklamání, španělské nepřeložené dialogy velký mínus - 40 %
Planeta, která neexistovala (I)
Philip K. Dick
Průměrná sbírka povídek z ranného Dickova období, většina z nich jsou se zajímavým nápadem, některé i zpracováním zakončením, jiné slabší - u mě nejvíc bodovaly Druhá série, Svět který si vysnila a Výprava na povrch. Jako slabé jsem hodnotil Za dvířky a Vesmírné pytláky, nakonec mám ale čím dál silnější pocit, že autorova povídková tvorba je lepší než ta románová - 55 %
Z Bagdádu do Cařihradu
Karel May
Třetí orientální dobrodružství tentokrát začíná v Kurdistánu na hranicích Persie, odkud cestují stateční rekové podél řeky Tigridu zpět do Bagdádu, v jehož okolí navštíví také starověký Babylón. Narazí na voňavou karavanu smrti, která veze mrtvé k pohřbu do svatých islámských míst a puch rozkládajících se mrtvol je zdrojem morové nákazy, kterou se Kara i Hadží nakazí. Karlos všechno ví, zná každé nářečí všude byl nejméně 2x, od všeho má klíče - za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %
Artemis
Andy Weir
Po povedeném Marťanovi bylo nevyhnutelné sáhnout po dalším Weirově dílku a přiznám se, očekávání byla velká. Příběh o pašeračce Jazz, provozující šmelinu na naší kosmické souputnici, která v chabé gravitaci a nulové atmosféře touží zbohatnout a kývne na kšeft, který se tváří jednoduše ale končí málem vyhlazením celé Lunární komunity mě hodně zklamal. Postava Marka Watneyho byla vtipná, sympatická a pozitivní, zato Bašarová byla vykreslená jako nesnírmě talentovaná a inteligentní superžena, která se chce být nezávislou, ale je to charakterní mrzák. Přiznám se, že hodnocení ovlivnilo i to, že autor se veze ( chci věřit, že ne záměrně ) na vlně současného sluníčkaření, nezávislého feminismu a protěžované homosexualitě. S bídou dávám čistý střed a budu doufat, že Spasitel bude naladěn "Marťanovsky" - 50 %
Děs
David Hidden
Francouzský legionář, toho času žijící v JúEsEj, vydatně konzumující alkoholické nápoje, se vrací do Paříže hledat svou pohřešovanou dceru. Pátrání ho zavede do pařížského podsvětí a businessu kolem natáčení porna s nezletilými a kde se objeví i tajemná nahrávka ve stylu snuff filmu. Moje očekávání byla trochu větší, nakonec se jedná o depresivní thriller ve stylu Carterova Huntera s filmovými motivy 8mm Joela Schumachera, za mě lepší průměr - 60 %
Odysea kapitána Blooda
Rafael Sabatini
Charakterní kapitán Blood je další z řady chrabrých postav představených v oblíbené edici KOD - tento kousek mě minul a to má knihovnička počítala pěkných pár kousků titulů s e čtyřmi proužky. Zrada, čest, pirátské souboje i ta cukrovaná romance byla obsahem nejedné, v dětství by to byla minimálně čtyřhvězdičková záležitost, teď v nejlepších letech už je průměr. Přeci jen Černý Korzár Salgariho, Sokolí oko Coopera či Mayovky mě braly víc, Sabatinimu dávám lepší průměr a pár procent navíc za připomínku krásné tenistky devadesátek Gabriely, nesoucí stejné příjmení - 60 %