čef
komentáře u knih
Jména mrtvých dívek
Eric Rickstad
Obdobné jako u Číhání – průměrná detektivka možná s větším eifrem vysloužilého detektiva pronásledujícího propuštěného vězně, který vážně není žádný mílius. Děj se odvíjí svižně, hlavní postavou je zde zase zvrácený sex. Závěr opět hodně překvapivý a zamotaný, kolikrát se alespoň trošinku podobného stane na zeměkouli za posledních tisíc let? Čte se to ale dobře, nestěžuji si.
Číhání
Eric Rickstad
Pátrá se po vrahovi mladé dívky a občas se bojuje proti bigotům, kteří, ó hrůza, nechtějí manželství homosexuálů. Zabíjejí i pejsky policajtům! Také jsou zde tajemství z dávné doby, ve hře je zneužívání nedospělců. Závěr je zamotaný do poslední řádky. Ovšem není to až taková bomba, alespoň pro mne. Těch inovací zde nebylo příliš, ale nakonec to byl alespoň dobrý průměr.
Byt v Paříži
Lucy Foley
Byl jednou jeden dům v Paříži a tam se jednou shromáždili opravdu pošahaní podivíni. Popsat jejich vztahy vyšlo na mnoho stran, ne, že by to nešlo stručněji. Také nesmí chybět i ti s alternativním pohlavím a nějaká ta mrtvolka se také najde. Vše je poměrně dobře vystavěno, takže má čtenář stále nad čím dumat. Nicméně je to ten moderní styl, který mnozí, včetně mne, příliš neobdivují.
Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
Příběh zde sice žádný zamotaný nenajdete, ale možná se sem tam zasmějete i nad tím, jak autor umně zapletl ten vějíř vtipů do jedné, i když slabounké, knížečky. Určitě přitom překonal rekord vtipů a duchaplností na čtvereční centimetr, ale je to náročné. Text je totiž určen pro čtenáře s vysoce vyvinutým smyslem pro humor, hodně moc inteligentních, s nadprůměrným mozkem a to já asi nejsem.
Napsáno krví
Chris Carter
Další hon na zločince, sériového vraha, v LA. Lovec Hunter se dostane do děsivých situací a jde mu o život. Naštěstí má okolo sebe další chytráky. Jde také o to jak se vláda stará o své veterány a samozřejmě o vyšší principy mravní. Chvílemi tedy edukační, chvílemi neuvěřitelné, ale takový je pan Carter. Umí ale napsat hodně napínavý příběh a o ten převážné většině čtenářů hlavně jde.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Tento styl vyprávění mám rád. Bez sáhodlouhých dialogů a jiných okolků je v první osobě vyprávěn děsivý příběh sériových vrahů. Vše je napsáno tak, že se napětí stále stupňuje. Závěr je překvapivý, ale podle mne trochu násilný a ne docela košer. Nicméně to lze asi očekávat, jinak by to asi byla nuda, pravda většinou nevypadá zas až tak atraktivně.
Šeptající mrtví
Darcy Coates
Už ani ti duchové nejsou strašidelní a dokonce kooperují s tím, kdo je vidí. Co ale čekat od autorky, která se na tento žánr zaměřuje, že. Moje chyba, že jsem se do tohoto krátkého příběhu začetl a nakonec nevím ani proč. Nevím, komu bych tuto knihu doporučil, ale ona si jistě své nadšence najde a bude je možná v posteli alespoň trošinku strašit.
Oceán mezi námi
Gill Thompson
Po druhé světové válce byly do Austrálie z Anglie převezeny desetitisíce sirotků, kteří byli využíváni na těžké práce a také zřejmě i sexuálně zneužíváni. Osudy jednoho z nich je zobrazen v této knize a řeknu rovnou - pro mne nic moc. Spíše vztahový román, s rasovou podlinkou se bude asi více líbit romantickým čtenářům, dobrodružství zde mnoho není.
Chirurgova dcera
Thomas Weldon (p)
Autorkám se povedl i druhý díl této série a zejména závěr knihy byl patřičně dramatický a emotivní. Opět jde o příběh z lékařského prostředí z roku 1847, kdy ženy byly v tomto oboru spíše výjimkou i v Itálii natož v Anglii. Proto naše hlavní hrdinka bojuje nejen za lékařské uznání císařského řezu, ale i vůbec za uznání žen - lékařek stejně schopných léčit jako muži. Také se dozvíme o strašlivých nemocech nejen té doby, jako je tetanus nebo záškrt a o drama tedy není nouze v celé této knize. Protože se zde také jedná o nehynoucí lásku a těžké porody, je ovšem tato kniha přitažlivá zejména pro ženy, ale i muži si jistě v této historické knize přijdou na své.
Když zmizela
Alex Dahl
Zajímavě podaný příběh několika žen a děcka. Jedná se vlastně o obchod s chudými děvčaty, která jsou vylákána do Evropy za modellingem a nakonec skončí na drogách a prostituci. Také se ovšem mohou některé dočkat jistého úspěchu, když si je někdo mocný vyhlédne a jsou navíc dostatečně fikané. Zde si však hlavní hrdinka přesto moc nepolepšila a bojuje o život svůj i svého chlapce. Pro mne to sice nebyla špička žánru, ale slušný průměr zcela jistě.
Zimní hrob
Peter May
Scifi z blízké budoucnosti nacpané všelijakými varováními před klimatickou změnou, nebezpečím jaderných elektráren a také nehlídanou vládou zločinců samozřejmě bez hodných environmentalistů, tedy nic neobvyklého. Samozřejmě v hlavním plánu jde o odhalení viníka vražd v severním Skotsku a řešení rodinného problému nemocného inspektora. Trochu ploché, psychologicky nijak podložené, s technickými chybami a mnoha náhodičkami. Taková blitka, no.
Skutečné zločiny na Plzeňsku
František Müller
O přítomné realitě v naší kriminalistice se toho dozvíme dost, možná bychom některé věci raději číst ani nechtěli. Tolik pitomců s vybrakovanými mozky, to se jen tak lehce nezkousne. Nemluvím samozřejmě o policistech, kteří mají svou práci velmi ztíženou různými zákonnými obstrukcemi, ale nejsem odborník, abych mohl hodnotit. Rád jsem si přečetl a doufám, že se s něčím podobným v okolí nikdy nesetkám.
Cizinec v naší posteli
Samantha Lee Howe
Snad je tento thriller založen na skutečném příběhu, jak je napsáno na úvodní stránce této knihy. Docela bych tomu i věřil, protože postavy, i ti psychicky v pořádku, jednají jako blázni. Prostředí těžkých milionářů dodává tomuto dílku také jistou úroveň výjimečnosti, o které si leckdo rád nechává zdát. Když k tomu všemu připočteme i řádnou dávku napínavosti, dostaneme knihu, bez které bychom se sice snadno obešli, ale mohli bychom se snad i trochu pobavit.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
České detektivky si vždy rád přečtu, mohu lépe posoudit, co si autorka vymyšlenkovala a co dokázala naopak dobře vystihnout. V této knize jsem velké fauly nenašel, ale také extrémní vypětí ducha se mi objevit také nepodařilo. Je to takový poctivý příběh, kde se sice nenudíte, ale také hrůzou ani napětím nezapotíte. Nicméně na českou dobrou to má.
Nedokončený rukopis
Franck Thilliez
Monstrózní, dosti přehnaný, příběh o sériových vrazích, provázaný se spisovatelským řemeslem jedné z hlavních hrdinek. Autor si také rafinovaně pohrál na téma souboje Sherlock kontra Moriarty. Bohužel přitom porušil zlatá pravidla detektivek (zejména pravidlo č. 20) a čtenáře tak připravil o radost při vlastním odhalením pachatele. Nicméně čtení je to napínavé, přitažlivé a určitě stojí za to knihu zařadit někam dozadu za knihy Artura Conana Doyla.
Poslední důkaz
Jeffery Deaver
Bratři toho mají rozjetého docela dost – pomsta za otce, hledání unesené, boj proti prohnaným developerům, proti nadvládě korporací a k tomu vlastní vztahy. Tedy napínavý příběh plných bojových scén, úniků a mrtvých nepřátel. Také spousta dobrých rad, jak se chovat jako survivalista. Trochu pohajda, no jistě, ale hezká.
Byt číslo 303
Kelli Hawkins
Zredukováno o cca třetinu by to nemuselo být tak špatné. Takto je zde spousta smetí a nudy. OCD, ADHD a PTSD jsou pěkná svinstva i v Sydney, ale sáhodlouhé počítání, klepání a zpětná kontrola napětí nepřidá. Naštěstí je ho jinak poměrně dostatečně, opravdu hrdinku pronásleduje zhovadilý otec nebo někdo jiný? Pokud se tím vším prokoušete, uvidíte!
Zkamenělá krev
Johan Theorin
Několik příběhů vzájemně propletených až to není příliš přehledné, ale to vlastně nevadí. Autorovi se totiž povedlo smíchat mystérii ostrova Öland tak, aby bylo vše uvěřitelné a poutavé a až někdy skoro poetické (jsme krátkou písní, co rozléhá se pod nebem, smíchem ve větru, který končí povzdechem). Dramatické scény se sice vyskytují až na konci, ale napínavé je to stále. Děj se točí okolo porno průmyslu a víl. Také jsme často v nemocnici a zažíváme rozchody i nové lásky. Dobře se to četlo přes všechnu tu složitost.
Poslední lov
Jean Christophe Grangé
Hodně se dozvíme o způsobu lovení zvěře. Ovšem zajímavější je popis lovení pachatele vražd v bohaté rodině v západní části Německa ve Schwarzwaldu. Od autora Purpurových řek však můžeme očekávat také vyšponované emoce na všech stranách a rovněž tak trochu přehnané motivy jednání. Konečný závěr knihy je naneštěstí dosti natahovaný, napětí již po uzavření hlavní linie asi zmizelo v lese. Celkově ale nadprůměrné.
Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
Přečetl jsem kvůli porovnání se seriálem natočeným ze stejného prostředí Islandu, také s plným košem mystéria a duchařství. Musím konstatovat, že obojí mne vůbec nepřesvědčilo, asi nejsem pro tento typ příběhů dostatečně způsobilý. Zvláště když je příběh postaven na takové minele, jako je nepochopení působení inzulínu. Prostě blbost, doufám, že poslední u této autorky, kterou mám jinak docela v oblibě.