boticelli
komentáře u knih
Ustláno na růžích a pod nebesy
Jindřiška Smetanová
Když si koupíte v antikvariátu jen tak knížku kvůli Praze, Kampě a Malé straně a najednou čtete možná ty nejlepší povídky pod nebesy. Tahle překvapení mě dělají šťastným.
Až umřeš, nikdo ti už nebude chtít sahat na prsa
Stanislav Beran
Příběhy jak z ruského předměstí, alkohol, nanicovaté existence, marast všedního dne. Trochu na jedno brdo, vcelku odpudivá nálada ale cosi znepokojivého na tom bude. 3,5*
Omylem jsem rozšlápl černou kočku
Filip Zawada
Nalákal mně vyvedený obal i název, anotace. Ovšem vtipná moudra malého siroty se mi po pár stranách zajedla, příběh se nekoná a já se prostě u podobně psaných knih nudím. Mám rád humor v knihách, kde není tak plánovaný. Ale graficky se mi knížka líbí moc, asi zůstane doma v regále.
Ženy z Bohnic
Edna Nová
Mám rád tento humor na pozadí tragédie. Humor léčí. Bez něj bych se zbláznil i já.
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Příjemné překvapení, že je Frankenstein úplně něco (někdo) jiného, než co jsem si doposud myslel. Na dvěstě let starý příběh se dá dívat z více úhlů, žádný z nich neztrácí na aktuálnosti a místo aby mi děj naháněl hrůzu, vzbuzoval beznaděj a místy i dojetí. Hlavní téma hraní si na Boha dostává ovšem s momentálním nástupem umělé inteligence vcelku obludný rozměr, možná se máme na co těšit, až tady bude ve virtuálním světě pobíhat vícero takových neukojených “Frankensteinů”.
Noc v Lisabonu
Erich Maria Remarque (p)
Opět Remarque, jak ho mám nejradši. Jeho romány o uprchlících jsou mi nejbližší. Tenkrát byli uprchlíky oni, teď jsou to jiní, snad nikdy nedojde na nás. Tolik smutku a bezpráví si jen tak někdo nedokáže představit. Noc v Lisabonu je strhující příběh lásky, ztráty a odhodlání, podán lehkým stylem, jak to umí jenom E. M. Remarque.
Santiniho jazyk
Miloš Urban
Nevadí, že mi ta akční linie moc nesedla, zájem o Santiniho architekturu ve mě kniha vzbudila a to se počítá. Nemělo to tu divno-tajemnou atmosféru Sedmikostelí, chyběly mi zajímavé figury a taky bych ocenil nějaký ten magický realismus více, než tu moderní honičku za senzací. Ale i tak jsem se bavil.
Hra na život
Tomáš Vaněk
Upřímně jsem doufal, že jsem dost šílený přečíst si tuhletu zelenou knížku. A zatím jsem ještě nedozrál, nějak jsem na to čučel jak tele na nový vrata a téměř vůbec se nebavil. Ale graficky je to moc moc pěkné!
R.U.R.
Karel Čapek
Velice aktuální téma když pomyslím na umělou inteligenci co na nás číhá pomalu ale jistě na každém kroku. Možná bude na naší planetě ještě veselo jako ve hře Karla Čapka z roku 1920!
Vrby
Algernon Blackwood
Lovecraft doporučil, tak jsem nezaváhal. Něco tady mezi nebem a zemí určitě vězí, jen se nedostat do divných sfér. A tady, kdesi na pomezí Slovenska a Maďarska se to temnými živly jen hemží. Tenkrát a evidentně i teď.
Hliněné dny
Stanislav Beran
Žiju ve velkoměstě, a často, když potkám nějakého bezdomovce, somráka nebo podobnou existenci, se ptám: jak se tohleto stane? Jak se ten dotyčný dostal do podobné situace? A o jednom takovém vývoji života vypráví tato jedinečná kniha.
Dědečkové
Pavel Čech
Tak už často zabloudím i do dětského oddělení objevovat umělce, kteří nejen umí vypravovat ale hlavně vládnou štětcem. Dědečkové byla láska na první pohled, do těch obrázků bych nejradši sám naskočil. Radost mít toto doma v knihovně.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Neuchvátil mě styl (druhá osoba se mi motala dohromady s ostatními postavami) a ani vlastně obsah -matka, která dává přednost otci alkoholikovi a násilníkovi před vlastním synem mi byla hodně proti srsti. Co mi přijde alarmující, je nenávist a násilí už na základních školách, tohle za mě (kolem revoluce) ještě nebylo. Smutné.
*Kdyby nám ti volové dali pokoj, ani bys nevěděl, že je na tobě něco špatně.*
Ptáci v ústech
Samanta Schweblin
Znepokojivé čtení. Ocitnete se kdesi a netušíte kam se dostanete. Ne nepodobné světům Davida Lynche.
Noc pod Kamenným mostem
Leo Perutz
Velice povedeně vyobrazená rudolfinská Praha a její hlavní představitelé, zde hlavně v osobách císaře Rudolfa ll. a žida Mayzla. Ke knize se rád vrátím a od autora si najdu i další dílo.
Trieste Centrale
Jaroslav Rudiš
Zavzpomínání na Winterberga a Krause a jejich vlaková dobrodružství. Knížečka přečtena ve vlaku z Brna do Vídně, ideální společník.
Bouře
Régine Deforges
Zvrhlé a velice smutné. Ač v kategorii erotika, na mě hlavní dojem udělal žal hlavní postavy. (a příšerný doslov)
Tajný deník Laury Palmerové
Jennifer Lynch
Ohni se mnou pojď aneb posledních sedm dní Laury Palmerové (film) odhalil co se dělo těsně před začátkem seriálu Twin Peaks. Tento deník sahá ještě víc do historie před Lauřinou smrtí, osvětluje brutální *lovestory* mezí ní a BOBEM, tragickou přeměnu nevinnosti v zhýralost a bolest.
Astronomův sen
Thierry Bourcy
V polovině odkládám a vracet se ke knize nikdy nebudu. Mám rád pitoreskní příběhy ale tady ta atmosféra na mě působila jako reportáž bulvárních reportérů z šestnáctého století.
Šťastné a nejhrůzostrašnější: Třetí antologie štědrovečerních hororů
* antologie
Třetím rokem trávím Vánoce ve společnosti duchařských povídek a budu velice rád, když to trilogií neskončí. Vůbec mi nevadí, že to nejsou supermoderní/rafinované/dechberoucí perly, naopak, tu více než stoletou patinu si svátečně vychutnávám. Sbírce, která je přecejen slabší než minulé, vévodí (dle mého) mistr Lovecraft, v závěsu za ním (kupodivu) obě dámy spisovatelky a potom ostaní mužští interpreti.