Alma-Nacida
komentáře u knih
Feministkou snadno a rychle: Příručka argumentů pro debaty s rodinou a přáteli
Lucie Jarkovská
Docentky sleduju na fb a většinou a) souhlasím a b) mě to baví. Jako příručku k diskuzím knihu nepoužiju, ale raduju se z toho, že ji kolegyně pořídila do naší třídní knihovničky, je to takové startovní know how vtipně a přístupně podané.
Klíč
Máirtín Ó Cadhain
To byl tedy podivný výlet do spřátelené literatury; především to není ani tak humor, jako satira. A to dobrá. On je ten úřední Šiml asi všude dost podobný. Není to moc dlouhé, což je dobře, protože byrokratické eskapády bych už asi déle nevydržela.
Pozvaní
Jennifer McMahon
Pěkná duchařská krimi s překvapivým závěrem pokud jde o pachatele, protože pokud jde o místo, kde se nachází zmizelá Lori, to už bylo celkem brzy jasné. Četlo se to dobře, strašidelné to bylo přiměřeně a občasné nelogické chování některých postav mi nešlo ani moc na nervy. Celkově pěkné tři a půl hvězdy.
Kus temnoty
Margaret Atwood
To byla krásná kniha, ovšem mimo jiné taky proto, že jsem milovnice Shakespearových her, ať už je napsal, kdo chtěl. Bez toho by si asi knihu tolik nikdo neužil, to přiznávám. Ale já nemůžu jinak a dám plný počet hvězd a dobrý konec hanět nebudu, někdy ho člověk potřebuje. ;)
V pasti pohlaví
Silvie Lauder
Protože jsem v naší zemi ženou už přes půl století, mohu potvrdit, že má osobní zkušenost s výzkumy zcela koreluje. A teď lidsky, je to tak, jsme tu v ženském hnutí trochu zap.děný státeček. Ale bez obav, volební právo přiznalo ženám až v roce 1984 třeba i takové krásné evropské Lichtenštejnsko, takže možná mají naše dcery ještě naději, že se věci změní k lepšímu.
Falešná hodnota
Ben Aaronovitch
Nově použité střídání časových rovin, rozjezd plný vysvětlování a opět závěr nezávěr. Akce i magie se vyskytovaly hojně, čte se to dobře, jen to wow už tam není.
Celkově tři a půl hvězdy.
Císařova perla
Robert van Gulik
Kdysi jsem přečetla všechny případy soudce Ti dostupné v socialistickém Československu, takže to byl takový malý návrat. Není to špatné, ale zdálo se mi to takové upovídané a Ti je poněkud nadčlověk. ;) Takže celkově dvě a půl hvězdy.
Stařec, který četl milostné romány
Luis Sepúlveda
Úsporný styl mi kápl do noty stejně jako ironie i drsné reálie, střídala jsem četbu s audioknihou a obojí jsem si opravdu užila. Kniha mě přenesla v prostoru i v čase a podprahově vyjádřená úcta k přírodě se nese celou novelou čím dál výrazněji. Byl to krásný zážitek.
Nesmíš všechno vidět tak černě (a jiné hloupé řeči)
* antologie
Moc oceňuji hlavně to, že jde o texty, které psali lidé bojující s různými psychickými problémy sami o sobě, s odzbrojující upřímností a bez přikrášlování. Včetně toho, že to je boj, který mnohdy končí až smrti. A přesto kniha vyznívá nadějně a spíš pozitivně. Díky za ní, je tuze potřebná.
Zvony Londýna
Ben Aaronovitch
Co napsat a nespoilovat? Takže pozor, SPOILER bude. Tak to bychom měli; všichni klaďasové přečkali tuto jízdu jen s lehkými zraněními, záporák je, doufejme, definitivně eliminován, vztah s bohyní přechází do fáze pořizování podvodního pokojíčku a ... A co bude dál? Pokud vůbec něco. Četlo se to dobře, ale do velkého finále to má daleko. Spíš to bylo takové civilně detektivní. Zato mě to bavilo, tak dávám čtyři hvězdy.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Za mě zklamání, v zajímavých kulisách probíhal pro mě nezajímavý, předvídatelný děj, naprosto zaměnitelný s jinými (pod)průměrnými detektivkami. Navíc parazitování na šoa mi jde na nervy, takže jsem váhala mezi žádnou a jednou hvězdou.
Azincourt
Bernard Cornwell
První autorova kniha, která mě nechytla a nevtáhla do děje. Určitě je to zajímavé z historického hlediska, ale postavy jsou oproti jiným Cornwellovým knihám ploché a neprojdou ani žádným vývojem, takže jsem se o ně netřásla, ani s nimi neprožívala každý dějový zvrat.
Celkově pěkné tři hvězdy.
Hotel U devíti koček
Radmila Tomšů
Knížka určená hlavně milovníkům koček, některé příhody jsou vtipné, jiné méně, celkové je to oddychovka tak trochu pořád stejná, neurazí, nenadchne
Nejodlehlejší stanice
Ben Aaronovitch
Hvězdu ubírám za otravný opakující se autorův zvyk nechat na konci aspoň jednu neobjasněnou či spíš neobjasnitelnou záhadu. Jinak je tahle mezikniha fajn, i když je kratší a na závěr doplněna rozhovorem, aby kruci měla nad těch 120 stránek. ;) Vzhledem k tomu, že se do děje začíná prosazovat Abigail, mohla by série pokračovat ještě hodně, hodně dlouho. Zatím budu ve čtení pokračovat, protože toho, co odhadnu, je míň než toho, co mě překvapí.
Strom viselců
Ben Aaronovitch
Díl na venkově mě bavil víc, ne že by Londýn nebyl zajímavý, ale spíš že autor předpokládá, že čtenář Londýn zná aspoň tak dobře jako průměrný Brit. Konečně došlo k posunu s Mužem bez tváře, ale do finále se ještě nechystejme. Pořád mě to baví, takže vzhůru do dalšího dílu
Krásná němá paní
Božena Kuklová-Jíšová
Útlá, velmi působivá kniha, kterou si budu dlouho pamatovat. Autorka prostě a bez patosu líčí osudy spoluvězeňkyň, jeden děsivější než druhý.
Záludné léto
Ben Aaronovitch
Uprostřed to trochu drhlo, ale jinak se Petrovy venkovské eskapády ubíraly čtivými a napínavými cestami a dokonce v pátém díle došlo i na sblížení postav očekávané už od dílu prvního. Odklon od záhadné identity Muže bez tváře, ani osvětlení Lesleyiny zrady se nekonalo, tak snad příště. Rozhodně jsem se bavila a byla jsem překvapená, a o to jde nejvíc.
Sestřička
Raymond Chandler
Tohle bylo už trochu moc, příliš krásných žen s morálkou coury a plno padouchů, takže už to zavánělo parodií, včetně té uhozené vražedné zbraně v závěru. Zkrátka Mazaný Filip. ;)
Prokleté domovy
Ben Aaronovitch
Čtvrtý díl je zase napínavý a taky překvapivý podobně jako první. Fantasy má tu výhodu, že můžete nechat hlavního hrdinu v patové situaci, a pak ho z ní dostat velmi rychle a na několika závěrečných stranách. ;) Do dalšího dílu mám teď vážně chuť jít.
Posedlost
A. S. Byatt
Trvalo mi neuvěřitelných sedm týdnů se touto knihou prokousat, a to hlavně pro to, že mi šel hlavní hrdina celou dobu na nervy. Mnohovrstevnaté dílo to opravdu je, ale čtenář se musí poněkud obrnit trpělivostí, nečíst předem spoilující komentáře, anotace anotující možná i nějakou jinou knihu a udělat si jednak čas na čtení souvislých dlouhých částí a jednak vlastní názor.
V listopadu tohoto roku opustila autorka a vědkyně tento náš smutný svět, a to pro mě bylo tím impulzem začít pořádně a s nasazením číst Posedlost, která by si nejspíš zasloužila lepší překlad, jak už bylo v komentářích zmíněno. Nicméně v originále bych to už nepřečetla vůbec. Dojmy mám velmi smíšené, jako by jednotlivé části románu ani moc nepatřily dohromady, a tak hodnotím třemi hvězdami, a to hlavně za tu část týkající se viktoriánské doby, která mě zajímala nejvíc. Romanci bych v klidu oželela. ;)