Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin
Václav Tomek
Monografie přibližuje ideový systém významného představitele sociální ekologie a anarchistického teoretika. Interpretace myšlenkového směřování ústícího v novátorské pojetí sociální ekologie a tzv. libertariánský municipalismus. Libertariánský municipalismus pojmenovává úsilí o rozšíření působnosti demokracie coby společenské samosprávy odvolávajíc se na potenciálně politická společenství, jako jsou samosprávné obce, municipality. Ty mohou mít různou podobu od malých vesnic či měst až po sousedské společenství uvnitř velkoměst. U všech společenství Bookchin zdůrazňuje institucionální decentralizaci a demokratizaci - přímou demokracii. Současně však jednotlivec není obětován kolektivnosti, neboť je respektována sféra vlastní rodiny i přátel. Individualita a společenství by se měly utvářet navzájem... ... celý text
Přidat komentář
Příšerná knížka, vědeckým jazykem napsaná a tudíž pro obyčejného člověka nečitelná.. už po pár stránkách mi bylo jasný že tohle nenapsal anarchista ale nějaký univerzitní vědátor co si potrpí na tituly, což se mi taky teď potvrdilo - PhDr. Václav Tomek, CSc., pracovník AV ČR.
Štítky knihy
politika anarchismus environmentalismus anarchisté sociální ekologie
Autorovy další knížky
| 2006 |  Anarchismus: svoboda proti moci |
| 2008 |  Kde je vůle, tam je cesta |
| 2008 | Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin |
| 1996 | Anarchie jako idea naprosté volnosti |
| 1999 | Ve jménu svobody: ideje a proměny českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století |
Kniha Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin je v
| Přečtených | 4x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 3x |
Táto knižka pomôže každému pochopiť filozofickú teóriu, ktorú založil Murray Bookchin, a nazval si ju ako "sociálna ekológia". V jeho ponímaní ide o spojenie anarchizmu s ekológiou, nie je to úplne to isté, čo dnes študuje mládež v rámci vedeckej disciplíny s rovnakým názvom. Václav Tomek je odborník, preto dokázal rôzne spojitosti vysvetliť zrozumiteľne a jasno, rozdiely medzi Bookchinovou teóriou a vedeckou disciplínou sa však vysvetliť ani nepokúšal. Bookchin to určite myslel dobre, musel som ale krútiť hlavou nad jeho naivnosťou. Vízie jeho teórie by som si vedel predstaviť maximálne sfilmované v nejakom utopickom sci-fi filme, v ktorom sa ľudský svet po nejakom sociálno-ekologickom kolapse znovuvytvára v podobe sebestačných ekokomunít; Mestá, hospodárstvo aj výroba sú decentralizované, neexistuje tam kapitalizmus, ekonomický systém, ani žiadna autoritatívna politika, hierarchia už nikde neexistuje, všetci ľudia na svete sú si úplne rovní, robia svorne pre seba navzájom a pre prírodu už nepredstavujú žiadne nebezpečenstvo.
Keď potom človek túto rozprávku dočíta a vráti sa do reality, ostáva mu v hlave otázka, čo z toho všetkého by sa potenciálne dalo dobrovoľne a nenásilne dosiahnuť v skutočnosti. Osobný postoj je málo, takmer nič. Nemáme absolútne čas čakať na to, kedy (a ak vôbec) sa ľudstvo samo od seba dobrovoľne spamätá, najmä keď vidíme, že všetko ide opačným smerom. Neautoritatívnou, nerevolučnou formou nikdy nenastane viditeľná zmena. Ak si niekto myslí, že ekologický kolaps sa dá oddialiť bez negatívnych následkov na pohodlie, možnosti a práva ľudí, musí byť asi trol, zelený podnikateľ, alebo blázon.