Žítkovské bohyně

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i tro... celý text

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou?

Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní…

Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.

Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/84_/84764/zitkovske-bohyne-vRs-84764.jpg 4.42533
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (592)

Přidat komentář
viva71
20. června

Četla jsem na doporučení a jsem za to ráda. Knížka je čtivá, mnoho propletených osudů a informací o jednotlivých postavách. Mile mě překvapilo, že autorka je tak mladá a dokáže napsat tak obsáhlou knížku, která jednoznačně zaujme. Za to jí tleskám:-)

tovlasek
19. června

Kniha mě velice příjemně překvapila svojí náplní, celkovou chytlavostí a příjemným příběhem. Skvělá slovní zásoba autorky a i ohromné znalosti z této krajiny a jejich folklórních reálií skutečně přispěli ke skvělému výsledku v podobě tohoto díla. Že i mě typického racionalistu, tento magický kousek země uchvátil a i jsem se něco historicko-faktograficky dozvěděl. Nemám co bych více řekl.

Kerberos
18. června

Knihu jsem četla na doporučení kamarádky,líbila se mi a vedla mě k tomu že jsem si o tom i něco nastudovala.

Almo74
31. května

Knihu nectu, posloucham jako audio v aute. Namluvila Tereza Bebarova a Milos Taborsky. Pred nekolika lety jsem knihu doma mela, ale prelouskala jsem par stran a odlozila. Ted se nemuzu dockat, az kazdy den vyjedu autem. Jsem v polovine a velmi se mi to libi. Tereza se nadherne posloucha, ma zajimavy hlas i intonaci, pribeh je napjaty a poutavy. Doporucuji.

wosch
30. května

Silný, leč překombinovaný příběh.

adorjas
28. května

Budem 587. komentár ku tejto knižke...Potrebuje ešte k tomu niekto viac? Historicky knihu nemôžem hodnotiť, skôr by som sa vyjadrila k postaveniu ženy. Vidím tam len ja feminizmus? (v pozitívnom slova zmysle)- sila, nezdolnosť, naturálnosť, sexualita, múdrosť ženy...

Frity
22. května

Kniha se mi velmi líbila. Zaujala mě netradičním tématem, postupným odhalováním děje i tajemnou věštbou/prokletím, která se neslo nad hlavní hrdinkou.

zoew
15. května

Zajímavý námět, ale celkově mě to nijak zvlášť nenadchlo.

zelena_zabicka
05. května

Na jednu stranu klobouk dolů před mladou autorkou, která se pustila do hodně náročného tématu, detailně ho nastudovala a zbeletrizovala. Opisů ze spisů stb je tam opravdu hodně, kniha je tím příliš natažena, místy jsem i já hodně přeskakovala. Myslím, že téma je výborné, ale určitě by šlo zpracovat čtivěji. V závěru celý příběh vyznívá depresivně a bezútěšně.

Qadin
01. května

Pro mě podivný kočkopes, smíšenina kladiva na čarodějnice, Toničky Bolavé a Jany Eyrové, zabaleno do detektivního seriálu v osm večer...

Ssojka42
28. dubna

Občas jsem se musela vracet po stránkách zpět, neb jsem se ztrácela, ale jinak věřím v léčitelství. Takže pro mě velmi zajímavé čtení na pár večerů.

sramkovamichala
27. dubna

Kniha je dobře napsána, některé pasáže jsou zbytečně okecané. Příběh je pěkný, postupně se navyšuje napětí a objevují se nové a nové podrobnosti, které dokreslují děj. Kniha je hodně spojována s historickými událostmi, které je dobré asi trochu znát pro větší pochopení situací a prostředí, které panovalo.

Caa
24. dubna

Částečně vesnická próza a částečně detektivka. Bylo to napínavé čtení, vždycky když Dora něco zjistila, objevily se další otázky, na které bylo třeba vypátrat odpovědi. Ani o dějové zvraty nebyla nouze. Kvůli množství dokumentů (protokolů, korespondence, záznamů výslechů atd.) se kniha místy špatně četla, ale zase díky nim vznikl zajímavý mix reality a fikce, kdy si čtenář nemůže být jist, co je vlastně co. Trochu jsem se ztrácela ve jménech a přízviscích bohyň, kterých bylo prostě moc, a třeba u Janigeny jsem měla pocit, že se v ději vynořila odnikud, ale jinak se mi to moc líbilo.

*kika*
23. dubna

Nemuzu si pomoci, na to jaky ta kniha mela potencial mi prijde vyzneni tak nejak.. ploche. Zbytecne odbocky kde Dora spi nebo jak ceka na otviracku archivu..
Sam o sobe to byl silny pribeh a myslim ze by vice vyznel bez tech rusivych odskoku.
Kazdopadne konec me dostal a moc rada bych se dozvedela nazory vas ostatnich ctenaru.
Nechci spoilerovat, tak prosim klidne do zprav- kdo si myslite ze to byl? Kdo prisel? A kdo byl to dite? To znamenko na hlave..?
Komu se bude chtit, budu rada za vase tipy a nazory :-)

Ladiva
21. dubna

Fenomén žitkovských bohyň je veľmi zaujímavý a príbeh samotný, ma mimoriadne upútal. Autorka postupne rozplieta rodinné tajomstvo, ktoré malo zostať skryté, pretože niektoré odhalenia z minulosti, nám môžu ovplyvniť budúcnosť viac, než by sme si priali... Mierne ma zaskočil záver knihy, nečakala som práve takéto uzatvorenie príbehu, ale aj napriek tomu bola kniha veľmi pekná.

Rou
20. dubna

Zajímavě psané, čtivé, napínavé až do poslední stránky. Občas jsem se v bohyních lehce ztratila a musela se o pár stránek vrátit, ale dojem z knížky mi to nezkazilo. Těším se na další knížky od autorky.

JPBelmondo
18. dubna

Zajímavé čtení to je, ale že bych z toho byla "hin", to se tedy říct nedá.

honajz
14. dubna

Knihu si žena půjčila v knihovně a moc ji nezaujala. Takže jsem rovněž knihu vzal do ruky, jelikož moje žena přečte v podstatě skoro vše. Ale tentokrát se jí moc nedivím. O žítkovských bohyních existují kratší a faktograficky zajímavější dvě knihy Jiřího Jilíka (a zajímavé, že při tom boomu zájmu o bohyně jeho knihy nikdo z čtenářů této knihy už nečetl a nehodnotil), a v podstatě v místě samém jde o okrajový fenomén, asi jako by někdo v Praze vytáhl postavu sv. Prokopa, který tam žil v jeskyni v dnešním Prokopském údolí, a udělal z toho velký krajový objev. Celkově mi neseděl ani styl psaní - jak často opakovaná slova hnedle po sobě, tak styl, a vlastně i střídání žánrů. Chvíli to vypadá na příběh vyprávěný běžným beletristickým způsobem, aby se pak několikrát přehoupl do formy dopisů a policejních záznamů, což velmi tříští pozornost. A pak se objeví ty ideologické věci, viděné očima poučené současnice, takže vše komunistické je špatné a zlé, áno? Nesmíme zapomenout ani současná politicky korektní témata. Vlastně ani samotné postavy mne moc nezaujaly, to, jak se holky hádaly mezi sebou a škodily si, mi nepřišlo nijak poetické ani duchovní, natož krajově krásné. Navíc charaktery jsou popsány velmi ploše a naivně, nemůžu si pomoct. Z knihy si tak člověk odnese leda depresi a znechucení. Jak snadno čtenáři podlehnou reklamnímu kalkulu, a jak je jim pak blbé říct, že se jim vlastně ta vychvalovaná věc nelíbila.

essterkaa
14. dubna

Kniha mě velmi zaujala. Opravdu poutavý příběh žen, které to v životě - obzvlášť za komunismu - neměly vůbec lehké. Za takovéto knihy jsem všeobecně velmi ráda, protože nám odhalují špatné stránky nedaleké minulosti, ke které v dnešní době má bohužel hodně lidí opět sklon. Díky za ni! :)

Anie94
13. dubna

Byla to moc zajímavá kniha. Některé pasáže teda byli dost nudné a některé bych uplně vynechala, ale i tak to bylo moc pěkné.

Magdalena5
09. dubna

Kniha přečtená již dva roky zpět. K žitkovským bohyním jsem se dostala coby čtenář Gabry a Málinky ve velmi útlém věku s dětským pohledem, proto mě lákalo si o nich přečíst ve zralém věku. Moc jsem po ději nešla, ale hlavně jsem ocenila nasbíraný materiál. V části o psychiatrické léčebně, kde jsem prožila ve služebním bytě své dětství, mi naskakovala hodně husina. Konfrontace idylického dětství a toho, co se dělo za zdmi secesních pavilonů, byla docela krutá.
Paní Tučkovu čtu ráda, její tvorba je hodně čtivá s výbornou znalostí reálií.

stafbul
06. dubna

Pěkná kniha, zajímavá. První půlka více poutavá jak druhá...tedy pro mne. Průběh podrobný, konec zbytečně uspíšený. Ale ve své podstatě ano, kniha u mne určitě najde své místo a v knihovně zůstane.

EvikU.
04. dubna

Musím říct, že ve mně tato kniha zanechala silný zážitky. Věřím, že i v dnešní době jsou mezi námi někteří, který mají určitý dar od boha v léčitelství.

Manyna
26. března

Skvělá knížka, která časově popisuje působení bohyň, čarodějnic, léčitelek, či jak tomu chcete říkat. Měla jsem zhruba nějakou představu, že osoby, které měly zvláštní schopnosti a uměly využít dary přírody naplno skutečně existovaly, netušila jsem však, že jejich působení sahalo až do doby poměrně blízké. Tuhle knihu nelze obstojně shrnout pár větami, je potřeba si ji přečíst a udělat si o ní vlastní obrázek. Ve zkratce lze jen říct, že jednoduchý život tyto ženy neměly.

Domuly
25. března

Knížka se výborně čte. Jelikož pocházím kousek od místa, kde se děj odehrává, dovedla jsem si dobře představit všechny malé chaloupky v horách a nehostinné kopce a pláně Bílých Karpat. Kateřina Tučková je jako jedna z mála novodobých autorek opěvována oprávněně. Vypravěčský talent a důkladná příprava, kterou knize věnovala, je opravdu znát. Všechny záznamy z archivů, o které se příběh opírá umocňují dojem z knihy. Možná na úkor odborných spisů utrpěly hlavní ženské charaktery. Nejsou dobře rozvinuté a staré báby z Kopanic jsou jako přes kopírák. Neautentický jazyk bohyň či pamětnic byl autorce vytýkaný oprávněně. Samozřejmě by bylo pro novodobého čtenáře obtížné číst nářečí, ale v přímé řeči pamětníků být mohlo. První část knihy mi příjde naprosto výborná a ,,vymazlená", pak za mě laťka trochu spadla. Jedna věc mi ale na knize, respektive na vydání vadila - přímá řeč. Nevím co to bylo za nápad, oddělit přímou řeč pomlčkou namísto uvozovek, ale já si zvykala skoro půl knihy.

Aymira
24. března

Pro me tato kniha byla skoro utrpením, ale dočetla jsem ji aspoň z principu. Čekala jsem strhující román a dostalo se mi literatury faktu okorenenou výňatky ze svazků StB a archivů. Ke konci jsem preskakovala odstavce, což v podstatě nikdy nedělám. Sympaticke mi nebyly ani postavy, ani téma - a to nejsem z těch, kteří by nevěřili na věci mezi nebem a zemí. Z letargie me dostala snad jen poslední kapitola, ktera přinesla překvapení.

sisipv
24. března

Výborná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Moc se mi líbil popis Dořina pátrání v archívech, aspoň se čtenář dozvěděl, co se v nich dá nalézt. I když čtení to bylo velmi smutné.

Silný příběh všech žítkovských žen. Rozhodně stojí za přečtení!

E_Lan
19. března

Zajímavá kniha od začátku do konce. Trochu rozmělněný příběh, mnoho postav, o něco delší než by bylo ideální, ale přesto je to vynikající počin. Nedivím se cenám, opravdu jde z knihy mráz po zádech!

arket
16. března

Velmi silný příběh, který mne zcela pohltil. Přečteno za 2 dny.

Grbu
11. března

Kamaŕadka češtinářka o knize básnila, kolegyně mi ji půjčila s upozorněním, že je to trošku náročnější čtení.. skoro mne urazila (ale věděla, že čtu skoro jen na běhátku :))) nakonec jsem jí dala za pravdu... místy velmi čtivé... ale místy jsem zdlouhavé pasáže přeskakovala... čekala jsem od vychvalované knížky asi trochu víc, je však pravdou, zda k danému tématu toto není právě maximum... místy mi běhal mráz po zádech a místy se mi chtělo skoro zoufalstvím jak mne to vtáhlo plakat... přesto mám z knihy dost rozporuplné pocity...