Zelené ticho

02.06.2023

Krásná kniha.

29.01.2022

Opravdový skvost. Tuhle knížku z roku 1980 jsem si nedávno koupila za čtyřicet korun v antikvariátě a musím říct, že je to jedna z nejkrásnějších fotografických publikací, co jsem kdy držela v ruce. A nejde jen o fotografie Jaromíra Holečka ml., černobílé i barevné, místy rozostřené a o to snovější, které jako by vás chtěly vtáhnout do obrazu, ale také o nádherně poetické doprovodné texty mistra slova Jaromíra Tomečka. Ač jsem ji četla teď v zimě, kdy je venku chmurno a nevlídno, při čtení o létu jako bych byla přímo v něm, v teple, v zeleném lese, obklopená všemi jeho tajemnými obyvateli, osrstěnými i opeřenými… a bylo tam tak krásně… Nemůžu než dát pět hvězdiček a určitě se ke knize budu pro potěchu vracet.

A my všichni víme bezpečně, že
vlka nesou nohy,
orla křídla,
člověka srdce.

18.07.2020

(SPOILER) Kniha, ke které se opakovaně velmi rád vracím. Nostalgicky mne vrací do bezstarostného dětství, kdy byla běžnou součástí knihovničky v každé školní družině (pamětníci vědí). Kvalita fotografií i papíru je pochopitelně poplatná době jejich vzniku a tehdejším technologickým možnostem, mě to však nevadí, ba naopak.
Usazen v pohodlném křesle, s praskajícím krbem za zády a sklenkou skotské whisky, nořím se do nádherných textů Jaromíra Tomečka. Dýmka pochopitelně nesmí chybět. S bázní a úctou obracím každou jednotlivou stránku.

Je velká škoda, že dnes nevycházejí podobné knihy. Jsem rád, že ji mám. Stárneme spolu, už od dětství. A pořád se máme stejně rádi. Jistě, je ohmataná, stará, dnes již nemoderní, ale má duši.

Bezduchých a bezobsažných knih je dnes tolik...

23.07.2018

Místo mačkání tlačítek na počítači můžete v klidu obracet stránky knihy a nechat působit krásné černobílé i barevné fotografie doplněné průvodním textem. Uklidní, potěší.

24.02.2014

Nádherné fotografie perfektně dokreslují povídání o naší přírodě. Kdo máte splín nebo nějaké trápení - doporučuji sáhnout po knize tohoto typu, která vás nenutí vžívat se donějakého děje, ale donutí vás objevovat zdánlivě obyčejné krásy kolem nás.

15.09.2013

Poetická krása lesů a kouzelného lesního ticha. Kdo se umí v přírodě dobře dívat kolem sebe, vnímat les tělem i duší, ponořit se do něj celou svojí bytostí a zároveň o těchto jevech přemýšlet, ten se v lese nikdy neztratí, stane se jeho součástí a pozná fůru přátel, kterých se naučí si vážit a projevovat jim vděčnou pokoru a úctu.