Zázrační hoši

16.04.2023

Bola to fakt "sranda". Viem si predstaviť, že vo svojich predstavách niektorí (nemenujem krajinu) najpopulárnejší "spisovatelia" dosahujú kvality tejto knihy. Inak povedané, keby vedeli písať, napísali by niečo takéto. Okrem toho, že je to zábavné a nenúti to čitateľa sa prehnane zamýšľať -- neodošle ho do nejakého hĺbavého "vnútrozemia" (toto si musím zapamätať) -- je to aj majstrovsky napísané, niekoľkokrát som sa pri čítaní pristihol, ako si hovorím: "to bola fakt krásna veta!". O Židovskom policajnom klube sa podľa mňa mylne hovorí, že je to akýsi "blend" medzi žánrovou a "vyššou" literatúrou. Tuto to platí stopercentne, je to kniha, ku ktorej sa nemôže posadiť kdejaká sexuálne frustrovaná, pokročilejšími kognitívnymi schopnosťami nevybavená existencia, ale zároveň poskytuje takmer fyzicky príjemný oddych náročnému čitateľovi, ktorý bežne číta knihy, z ktorých odchádza zaťažený spomienkou na ich obsah. Ten je vo Wonder boys celkom povznášajúci, ale vzhľadom naň je možno kniha až zbytočne dlhá, resp. dlhšia, ako potrebovala.
Čo je pre mňa ale zaujímavé, že prvýkrát pri kvalitnom diele som mal pocit, že jeho filmová podoba je ešte na trochu vyššej úrovni. Odporúčam aj film!

10.08.2021

Zázrační hoši jsou románem vskutku zábavným. Autor v něm naplno rozehrává své vypravěčské umění, dějové zápletky se vyznačují místy až černým humorem, satirou a absurdními situacemi. Michael Chabon nás nechává nahlédnout do světa literatury a spisovatelů. Vylíčením osudu hlavního hrdiny se čtenáři skýtá možnost seznámit se s tímto pro mnohé ne zcela všedním prostředím.
Doporučuji!

08.07.2020

Skvěle napsaná hořkosladká fraška z literárního prostředí. Spousta situací dovedených ad absurdum, groteskních... a strašně vtipných. Sem tam Chabon také spáchá nějákou tu slovní hříčku. A protože je struktura knihy velmi organická, bez časových posunů a vypráví příběh v těsné návaznosti, knihu si nejlépe vychutnáte když ji přečtete naráz, alebo alespoň v co nejpevnějším časovém rozmezí. Třeba si vemte den volna.

21.01.2019

Mě ten člověk prostě baví. :-)

06.01.2019

Jsou knihy, které nesnesou přerušované čtení. K dosažení maximální čtenářské rozkoše je zapotřebí se s takovýmto titulem schoulit do svého oblíbeného koutku, s horkou kávou nebo čajem, s doutníkem či dlouhou rimbaudovskou dýmkou a nerušeně číst. Nejlépe celou knihu v kuse. A přesně takovou potřebu jsem cítil u Zázračných hochů. Hlavně proto, že se mi tuto ideu nepodařilo naplnit. Knihu jsem načal a odložil na pár dní. Mezi tím četl něco jiného. K příběhu se vrátil a znovu jsem musel absolvovat aklimatizaci. Pak jsem knihu odložil na pár dní… Takže chápete mou frustraci…

Zázrační hoši jsou milou intelektuální komedií. Nahořklou satirou. Řekl bych i groteskou, kdybych toto slovo v poslední době nepoužíval tak často (viz mnou přečtené knihy čínských autorů). Komedií s přesahem, jak se říká. Malinko „woodyallenovská“. Sled tragikomických gagů. Prostředí newyorské literární smetánky, proud podivných individuí, alkohol, drogy… Značně netradiční židovská rodina. Krize středního věku. Krize spisovatelská. Touha napsat „velký román“. Stigma čtenářského očekávání. Prostě román o psaní, a o snílcích, jimiž se to v literárních a akademických kruzích jen hemží. A mezi třpytivým pozlátkem téměř absurdních dialogů tu a tam zazáří vskutku vzácný diamant.

Na tuhle knihu si to chce prostě vyhradit čas a klid. A strávit jeden dva večery v té úchvatně pableskující bublině. Být na čtenářském tripu a užívat si (a zároveň trpět) stejně jako hlavní hrdina Grady Tripp.

08.12.2018

Chytře vtipný román, plný barvitých a vynalézavých metafor a ještě zajímavějších postav a jejich originálních osudů. Není to nejlepší Chabonova kniha, ale velmi dobře odvedená práce.

16.05.2018

Chabon je velmi talentovaný vypravěč a asi naprosto jakákoli jeho kniha je velkým čtenářským zážitkem – chtělo se mi napsat, že bez ohledu k tématu, ale téma od formy a stylu nelze samo sebou nijak oddělit. Zázrační hoši jsou univerzitní román o spisovatelích a o oblíbeném tématu s nimi spojeným: spisovatelské krizi. Alespoň jeden zajímavý aspekt za všechno: klíč k vyprávění – a tím pádem zřejmě i k postavě protagonisty, spisovatele Gradyho Trippa – je částečně v jeho neustálém zrazování původního směru. Mnoho scén a většina intencí je záhy popřena a hrdina udělá opak toho, k čemu se původně chystal. Tahle neurotická metoda ovšem samozřejmě neukazuje na roztříštěně neurotický Chabonův přístup, ale naopak důmyslně promyšlený autorský úmysl. Alespoň mám z textu ten dojem.