Zabíječ upírů

25.03.2024

Trochu jiný než předchozí díly a o trošku slabší.... Velké plus že byl velký prostor dán hlavnímu záporákovi, člověk se zase dozvídá něco z historie světa, nová lokalita.. Konec plný emocí, ale přesto mi tam něco na plný počet chybělo

02.10.2023

Človeku by sa aj azda trochu uľavilo, že nás autor zavedie tiež niekam mimo pochodujúce armády Chaosu, to by však nesmel nahodiť zbesilé tempo a zvoliť ako novú lokáciu Sylvániu.

Zima dopadla na našich hrdinov ako Gotrekova sekera na goblinovu ohyzdnú hlavu a v hre je tentokrát život jedného z našich hlavných hrdinov.

Na humor môžete kľudne zabudnúť, tých nemnoho trolobijcových úsečných odpovedí je suchých ako Pustiny Chaosu a pri takto ponurom deji sa vlastne ani niet čomu diviť.

Táto časť je síce osviežujúcou zmenou, no zároveň prvým veľkým prekvapením v zápletke - do poslednej chvíle som neveril, že jej TO urobí.

Každopádne, napriek sugestívnej hrôze, ktorú na nás King púšťa, by som sa do pochmúrnej Sylvánie ešte rád vrátil. Veď už len tá historka s ghúlom, brrr...

„Navrhujete, abychom se schovávali jako vyděšené děti?“ ozval se Quentin. Jeho vysoko posazený hlas se zadrhával víc než obvykle.
Gotrek se na něho vyzývavě podíval. „Přesně tohle mi připomínáš.“

21.10.2022

Pokračování dobrodružství Gotreka a Felixe mě opět bavilo.
V této knize se mi líbil i pohled na hlavního upíra, byl jiní, inteligentní a osobitý. Některé části s ním jsem ho nepovažovala za plnohodnotného padoucha.
Postupem času pozoruji, jak se vyvíjí postava Felixe, už to není ten strašpytel, ale muž, nabírající nové hodnoty po hezkých a nehezkých událostech, které s Gotrekem zažili. Nyní Felix pokrčí rameny a v klidu řekne "Ok, tak si jdeme pro smrt." Vzato Gotrek je stejný, urážející lidskou rasu, zklamán, že se mu nepodařilo umřít, prvotřídní násoska a to mě na nich baví! Za mě doporučuji.

16.10.2021

Považuju tuhle knihu za stejně dobrý kousek jako ty předchozí, celkově mě to celé bavilo od začátku do konce. Slušný záporák, děj hodně pracuje s atmosférou, skvěle je na tom znát řemeslo. Odmítám to řadit, jako mnozí jiní, do brakové fantasy. Naopak to vyzdvihuji na stejnou úroveň jako je třeba Zaklínač.

19.08.2021

Odpolední chuťovka. Kniha přináší nové téma upírů. Celkově o trochu horší, než předchozí díly. Ale nic dramatického. Stále stejně dobrá brakovka. Popis cesty do Sylvánie byl opravdu vysilující.

09.07.2021

V podstatě brakový Dracula ve Warhammer světě, okořeněný dotekem howardovské sword and sorcery o temných čarodějích, ovládajících armády mrtvých pomocí prastarých artefaktů. William King se po předchozím díle ságy vrátil k větší přímočarosti, osekal množství postranních dějových linií, a naplno vsadil na temnotu, syrovost a depresi, a funguje mu to skvěle. Zabíječ upírů je nefalšovaná horrorová fantasy s vynikající atmosférou klasických gotických horrorů, která nenapádně, pod rouškou potoků krve, chodících mrtvol, opuštěných hradů, zanedbaných středověkých vesniček a intrikujících aristokratických upírů i docela vkusně prohlubuje a posouvá charaktery protagonistů, aniž by příliš ztrácela čas vykecáváním. Výborná záležitost.

03.01.2021

Hoci Zabíječ upírů nie je tak krvavou story ako predošlé časti, no páčila sa mi. Sylvánia je miesto, kde by si nechcel žiť. Zaujímavosťou je, že kniha sa delí na tri časti, avšak iba v dvoch kapitolách dochádza k priamej konfrontácii našich hrdinov s hlavným záporakom - upírom. Neobjavuje sa tu už Šedý Veštec a ani ďalšie známe postavy z predošlých dielov. Pozor, pre nováčikov malý spoiler. Mňa osobne dobre navnadila táto časť na spin-off ságy o upírke Ulrike, na ktorú sa chystám hneď po dočítaní Zabíječů. Chcem vedieť, ako sa jej postava upírky vyvíjala ďalej.

Hodnotenie 8/10
Hviezd 5/6

25.05.2020

Ze Sylvánie přichází upíři,kteří se zmocní Urliky,co na to naši hrdinové

23.04.2020

To, čo predtým, na upírsku tému. Stále fajn zábavička...

29.02.2020

Spisovatelsky nejzručnější díl, kterej na mě docela udělal dojem. Hodně se liší od zbytku série, vpodstatě se jedná o takovej fantasy road-trip skrz nevlídnou krajinu, kde jsou postavy čím dál víc zmáhaný a deprimovaný útrapama na cestě, jenom aby ve finále zjistily, že to co je celou dobu pohánělo dál, je nenávratně ztracený. Depresivní atmosféra, o charakterech se dozvíme víc než za všechny předchozí díly dohromady a finále je vpravdě nekompromisní. Taky velmi zajímavý autorovo pojetí upírský mytologie. Skvělej díl, a jasných 5*.

Na Zabíječe upírů jsem se vrhl hned po Zabíječi bestií, nadšen z předchozího dílu. Už jenom podotkl, že jsem knihu četl dva týdny, kdežto tu předchozí tři dny.
Tato kniha se oproti minulým dílům vyznačovala hlavně jednou velikou změnou a to sice, že byl tento svazek rozdělen na tři knihy. Proč, ptáte se? Je to jednoduché. Protože asi sto stránek se zabývalo jenom cestou za upírem.
První část jsem přečetl asi za dva dny, jelikož se odehrávala ve městě Praag. Nejhorší chvíle pro mne přišly v začátku druhé části, kterou jsem se snažil přelouskat neuvěřitelných jedenáct dní. Tato část pro mne byla vyloženým utrpením, dle mého byla poměrně nudná a rozhovory Adolfuse Kriegra s Ulrikou, Maxe s Felixem a hraběnkou, pro mne nebyly dostatečně uspokojivé, přes to, že miluji filozofické debaty, tyto se pohybovaly na velice nízké úrovni.
Třetí část jsem pak přečetl během několika málo hodin za jeden sobotní večer. Tato část pro mne byla poměrně příjemným požitkem, byly poměrně akční a napínavé.
Nastaly tam typické okamžiky s Gotrekovou sekerou a Maxovými kouzly.
Největším nedostatkem této knihy pro mne byl nedostatek jedné věci… nedostatek skavenů. Nebyl zde šedý věštec Thanquol, ani jakýkoli jiný skaven, pro což jsem velice smutněl. Chápu, že je potřeba změn a to samotné by mi nevadilo, bohužel však Krieger nebyl dostatečně dobrou náhradou za šedého věštce s jeho ustáleným charakterem. Mohu jenom říci, že upír se jednou choval jako starý filozof a podruhé jako malé děcko, hrající si se svou hračkou. Neříkám, že byla tato postava vyloženou tragédií, ale mohlo to být lepší.

P.S. Po čtyřech letech čtu tento komentář a zjišťuji, že si přesně pamatuji na onen poslední večer, kdy jsem knihu dočítal, bylo to pro mne zjevně celkem silným zážitkem. Nesnáším, nenávidím, hnusím si, zkrátka nemám rád pavouky. A tehdy mi v pokoji jeden lezl po stěně a já se bál jen pohnout, aby na mě neskočil. Do toho mi v knize pobíhal dost ošklivý vampír.... bylo to náročné čtení.

01.09.2017

Jak už zde mnoho lidí poznamenalo, tento díl je slabší. Po hordách bestií se dostáváme k dlouhé nudnější cestě při honbě za upírem. Velké bitvy vystřídali mnohé dialogy ( i monology ). Ale i tak dobrá oddechovka.

13.08.2017

Tento díl je z dosavadních dílů série ten nejkomornější. Potoky krve vyschly, armády ustoupily do pozadí. Nevím, nevím, z čeho anotace čerpá informace o epickém příběhu o boji. Boje se Vám dozajista dostane, ale zda přívlastek epický je zrovna na místě, to bych svým podpisem nestvrdil.

Těžko o knize psát něco nového, něco co se neuvádělo již v komentářích ke knihám předchozích. Tato kniha je knihou, která má posloužit především k zábavě. Té se Vám dozajista dostane. Komu hrdinové předešlých knih přirostli k srdci nebudou zklamáni. Pokračují tam kde skončili a opět neohroženě kráčí vpřed splnit nesplnitelné, porazit neporazitelné.

Naváži nato, co jsem uvedl již u dílů minulých. Pokud čtenář přistoupí na hru, kterou autor se svými hrdiny hraje, nebude zklamán. Ani tento díl nepatří k tomu horšímu, co se v žánru fantasy událo. Ale nedostane se mu ani ničeho více, než nabízí množství knih podobných této.

23.03.2017

O něco slabší díl. Oddechové jako vždy.

03.09.2016

Tenhle díl mezi ty nejlepší nepatří, pro mě také díky tomu, že chybí originální vyprávění šedého věštce Thanquola, rozbor postavy Kriegera Kingovi dle mého názoru zas tolik nešel. Na druhou stranu se jedná stále o velice zábavnou odpočinkovou četbu.

27.07.2016

Další dobrodružství Gotreka a felixe je už poněkud uzívané, přes veškerou snahu je to pořád dokola, jen s mírnými obměnami. Do dalšího dílu už mi chybí motivace a jdu na jiné autory. Po přečtení něčeho tak skvělého jako město snících knih se lze jen těžko vracet k něčemu tak průměrnému jako King. Zní to možná poněkud nešetrně, protože předtím mě King bavil, ale po městu snících knih už nic není jako dřív.

22.07.2016

Šiesty diel stále ponúka dostatok temného prostredia, zaujímavého protivníka, neistotu ohľadne spojencov, no na veľa miestach je dej spomalený Kriegerovými mono-dia-lógmi. To však neznamená, že kniha nestojí za prečítanie. Stojí,a čitateľ sa ocitne spolu s Trolobijcom a jeho Pamätníkom v ponurej Sylvánii, kde vlci dávajú dobrú noc. Samotný boj s upírom je delikatesa. No opäť sa musíme v diele s jednou, hoci nie príliš významnou, postavou rozlúčiť.

Nezabudnuteľná scéna (Kto však knihu ešte nečítal, nech prestane čítať! Úryvok obsahuje dôležitú časť deja):

"Snorrimu Nosohryzovi se nějak podařilo zachytit se na lustru a přeseknout řetěz, na kterém byl zavěšen. Nyní se řítil dolů, přímo na toho podivného hybrida, jenž býval Kriegerem. Upír v posledním okamžiku vycítil nebezpečí a vzhlédl. V očích se mu objevilo podivně lidské zoufalství, když mu hrot mohutného lustru projel hrudníkem, hnán váhou Snorriho Nosohryza i setrvačností dlouhého pádu.
...
Sténající Snorri Nosohryz se zvedl z trosek lustru. „To je dobře, že něco ztlumilo Snorriho pád,“ prohlásil. „Tak kde je ten zatracený upír?“
„Zabil jsi ho,“ řekl Felix.
Snorri Nosohryz se zatvářil potěšeně."