Vzestup Endymionu 1

22.02.2023

(SPOILER) Mě to nebavilo. Nejprve jsem byla ráda, že od příliš lehkého Endymionu dílu jsme zpátky v něčem, co má myšlenku, tady jich ale bylo tolik, že mi dělalo problém to sledovat a váhám, jestli kdybych ty desítky stran plných autorovy filozofie četla pozorně a přemýšlela o nich, jestli by dávaly smysl. Takhle jsem byla přehlcená ( a to jsem absolvent FF :-D) a znuděná. Dost mi vadilo překrucování "závěrů" Kantosu, nahodilé řešení všeho nebezpečného, pasivní Raul a vševědoucí Aenea taky nic moc. Nemes, co dokáže všechno, ale pak ji přemůže obyčejný zraněný člověk mě otravovala už od minule. Co se mi líbilo, bylo vykreslení Ťan Šanu, to bylo nádherný. Četla jsem nové vydání (obě knihy v jedné), tak rovnou dodám, že závěr byl trochu lepší, jak přišlo víc děje, už to šlo lépe, ale zase - tak náhlé konce všeho a vlastně bez vysvětlení. No nic, měla jsem číst jen Kantos :-D.

15.01.2023

Kniha alespoň vysvětluje seriálovost předcházejícího dílu. To celkem zdlouhavé a opakované putování z planety na planetu. Ale přijde mi, že si se závěrem sám autor nevěděl moc rady. Je to celé moc ezo a vlastně to nevysvětluje to, co byste čekali/chtěli. Zase lehký nadprůměr.

05.11.2021

Simmonsova sága, která začala výpravou sedmi poutníků do údolí Hrobek času na planetě Hyperion, se chýlí ke svému závěru. Rozsáhlý poslední díl český vydavatel rozdělil do dvou svazků, což je oblíbená taktika na vytahání peněz z kapes spotřebitelů (za dvojnásobek peněz je k mání jen jedna muzika, protože číst první knihu bez druhé a naopak je holý nesmysl). Na zadní obálce je uvedeno, že budou rozřešena všechna tajemství z předchozích dílů, a je tomu skutečně tak (i když bráno puntičkářsky a doslova, tato synopse by více odpovídala až druhému svazku). Simmons si připravuje půdu pro velké finále opravdu zeširoka. To mu samozřejmě nebrání přicházet stále s dalšími neotřelými nápady a i nadále překvapovat zajímavými myšlenkami. Chvílemi už sice zazdívá díry velkohubými výplněmi, které se opájejí slovy, aniž by něčím podstatným přispěli k vývoji událostí, ale vem to čert, pořád je to nesmírně zábavné a omračující orákulum, od něhož se těžko odchází. Jeho plamen, i po těch stovkách stran, stále hoří vysoko a jasně, neskomírá ani mu nic neubývá na hřejivosti.

01.09.2020

Jako celá série i toto pokračování si drží vysokou úroveň.

19.07.2020

Po mem oblibenem dilu Endymion je pro me tohle pokracovani neskutecne zklamani. Rozhodne zatim to nejhorsi v serii z hned nekolika duvodu:

1) Info-dumping. Tentokrat neziskavame informace tak, ze bychom prozivali dobrodruzstvi s hrdiny, ale vsechny vedomosti plne faktu jsou na ctenare vyblity v nudnych prednaskach Aanei.
2) Bezduvodne presuny v case. Pokud mam vetsinu knihy vypravenou chronologicky, tak se mi nelibi skok do prazdna na uplne jinou planetu a uplne jinou situaci toho sameho hrdiny. Co me ale totalne vytoci je, kdyz se v dalsi kapitole zase vracim chronologicky ke kapitole pred skokem.
3) Aanea je neskutecne otravna. Pinda sto let a kdyz se konecne dostane k necemu zajimavemu, tak pry si to necha radsi pro sebe. Jeji romance s Raulem je divna a neuprimna. Na to, ze byla avizovana dopredu v prvnich vetach Endymionu, tak nezabira skoro zadne misto. I Raul me svymi reakcemi zklamal.

Zkratka jsem knihu dokonce i na jeden mesic odlozila. Obcas me bavila nejaka ta kapitola, to jo, ale vetsina textu byla fakt utrpeni.

07.10.2018

Čtvrtý díl jsem si začala pořádně užívat vlastně až v polovině, do té doby jsem se s tím trošku trápila. Líbil se mi popis sépiovitých mimozemšťanů na planetě mraků a pobyt hlavních hrdinů na planetě buddhistů mě opravdu bavil. Obdivuju sílu Simmonsovy imaginace a jeho znepokojivý, ambivalentní vztah k umělé inteligenci. Zaujalo mě třeba toto: „Za prvé, Buddha nám nepomůže. Není to jeho úkolem. Za druhé, plánování posmrtného života je hloupostí, neboť jsme ve své podstatě nadčasoví, věční, nenarození, neumírající a všemohoucí.“ Konečně jsem se dozvěděla, kdo stvořil Štíra, spousta otázek ale stále zůstává nezodpovězených. Tak vzhůru do finále.

08.10.2017

Po příjemně ubíhajícím Endymionu opět úmorná a příšerná nuda. Několikero Deus Ex Machina momentů, kdy autor patrně opět nevěděl kudy kam, rozvleklé popisy reálií, nemohou chybět ani tolik oblíbené dialogy vůdčích hlavounů úplně čehokoli.

Spoiler
Spoiler
Spoiler

Pokud měla Aenea za úkol rozšířit virus hubící Kruciformu, proč cestovala do nebezpečné budoucnosti a nezůstala v době, kdy Pax ještě ani neexistoval? A proč patera kapitána De Soyu prostě trochu nehlídali, když věděli, že je s ním něco v nepořádku?

11.01.2017

Nejsem žádný velký fanda tohodle žánru, v půlce to na mě bylo už dost táhlý a nektěré pasáže nudný, ovšem jsem ráda že jsem vydržela do konce!! Teď se těšim jak to dopadne. Takže hurá na poslední díl!!

17.10.2016

ááááááááááááááááááááááááááááááááááá - jak to celé dopadne?!?!?!
Už jen 250 stránek druhého svazku - těším se a bojím zároveň.

07.12.2014

Určitě o něco lepší než Endymion, z trilogie nejlepší díl. Pořád jsem si ale nedokázala oblíbit hlavní hrudinku, ve skutečnosti mi velice vadila a lezla ne nervy. Jedinou oblíbenou postavou se stal otec kapitán De Soya.

20.06.2013

Další kniha v níž autor nepřestává udivovat svou fantazií. Na rozdíl od předešlých dílů Hyperionu mi zde chyběla jistá dávka dobrodružnosti; autor se zde soustředí spíše na detailní popis lokalit a v neposlední řadě také na vysvětlení jistých palčivých otázek, jako např. původ a účel kruciformu a Prázdnoty, jež spojuje. I přes pomalejší tempo se však stále jedná o skvělou součást famózní série.