Pampelišková přání

28.11.2020

Náš druhý příběh ze série Víly Nevíly. Mé pocity při čtení byly podobné jako u Svatebního závoje. Ze začátku jsem si říkala, že to na vysoké hodnocení nebude, ale postupně jsem se přistihla, že si příběh užívám. A když jsem pozorovala dceru, s jakým napětím hltá příběh Mii a víly Rozety a Gábi a víly Iris, tak nemám problém dát hodnocení nejvyšší:-)

V tomto díle je důraz kladem na sesterské vztahy. Hezky ukázáno, že nás sourozenci mohou někdy pěkně štvát, ale když jde do tuhého, tak jdou spory stranou. Hlídání mladších sourozenců staršími je vděčnou živnou půdou pro projevy nepřátelství a vybíjení vzteku. Když si vzpomenu na situace, kdy nás nechali rodiče s bráchou doma samotné, tak to nikdy neskončilo hezky:-) Přišlo mi divné, že maminka dá na starost hlídat mladšího sourozence dceři, která prohlásí, že neumí uvařit čaj. I Barunka (4 roky) se nad tím pozastavovala. Odhlédnu-li od čaje, tak je to milé čtení pro holky. I jsem se pobavila. Ale víc se mi líbil Svatební závoj. Nečteme popořadě, ale vůbec to nevadí. Dalším výletem do Země Nezemě určitě nepohrdnu:-)