Ve službách republiky

28.08.2022

„Blázne,
copak si myslíš,
že můžeš
zabít
boha?“

Tento „povídkový“ příběh mám doma už asi pět let. Jakoby mě něco stále nutilo jej odkládat. Nakonec jsem začal číst. A hned jsem pochopil, že tohle nebude pro mě v takovém tom smyslu, abych si to užíval. Alternativní historie má problém v tom, že čtenáře akorát mate. A když do ní vložíte čaroděje, nekromanta a další, bájné postavy, začíná se z toho stávat fantasy. A možná to fantasy je. Těžko říci, co se mi nejvíc líbilo, ale přikláním se k té části nazvané Symfonie noci.

Citát: Za posledních pár let už toho viděli tolik, že zapomněli, co je to radost.

A pravdou je, že humoru je tu strašně...skoro žádný. Příběh je z doby, kdy tý srandy moc nebylo, spíše naopak. Chtěl jsem povídky vložit samostatně, ale nakonec jsem se rozhodl napsat komentář jen ke knize jako k celku. A ani nevím, zda by se povídky samostatně daly nazvat povídkami, protože příběh na těch cca 600-ti stranách je kompaktní. Bonusem pak možná je pár fotek z „té doby“, vložených na konci knihy. Jako pravda je, že se mi to četlo velmi těžce a několikrát jsem to chtěl úplně odložit.

Citát: Vytáhnout člověka ve čtyři ráno z postele s tím, že se nesmím ani nasnídat, to je podle mne naprosté hulvátství.

Jsem asi na 120. stránce a přistihla jsem se, že jsem myšlenkami úplně někde jinde. Vůbec nemám páru, o čem čtu. Moje chyba, knihu odkládám...

29.04.2021

Knihu mi doporučil kamarád, i když fantasy nečtu, tak to bylo pro mě zpestření. Ze začátku jsem se hledal v příběhu o čaroději Petru Hanklovi, čarovných rituálech, démonech, a jiných popsaných praktikách. Kniha je složena ze samostatných příběhů, které tvoří celek knihy. Hlavního hrdinu jsem si postupně oblíbil s jeho kolegy a začal knihu více prožívat. Kniha začíná cestou z Dálného východu domů do ČR, kde je popisovaný dost divoký a drsný příběh v Rusku a Mongolsku vysloužilého legionáře Petra Hankla. Pak příběh ze Slovenska s upírem a následně působení v Německu, Praze a polsko ruském pohraničí. Spojitost příběhů s realnými postavami dává knize autentičnost. Čarotvorným službám československa nakonec dávám 4*, i když ze začátku jsem chtěl dám méně.

24.09.2020

Zvláštní kniha. Samotným nápadem skvělá, ale zpracováním tak jakoby zapomenutelná. Ve službách republiky si totiž zakládá příběh na nekromantovi Petrovi Hanklovi, kolem kterého se těch něco málo přes šestsetstran točí. O něm ale nevím, co bych řekl kloudného. Je to takový čaroděj bez charismatu, v prostředí, které vypadá jak od Harryho Pottera (jen s nepříliš důsledným popisem toho jak ten svět vlastně funguje/nefunguje) a navíc v době, která je spíš neveselá, než veselá - dvacátá a třicátá léta 20. století, což je ale u námětu jednoznačně ku prospěchu. Super je navíc i to, že autor je historik a tak si historii upravuje k obrazu svému a místy je to opravdu nesmírně zábavné číst (Masaryk, Vranská atd.). Horší je to se samotnými povídkami, protože kniha nemá ucelený charakter, nýbrž charakter povídkový. Ty jsem četl tak nějak postupně takovou odpočinkovou formou. Příběhově se proplétají, ale vlastně ani ne, tak jako nenuceně, občas se autor připomene s něčím z minulosti, občas ne...Některé ani nemají pořádně námět, který by mě srazil na židli a já nemohl přestat číst. Je to bezesporu dobře napsané, navíc v prostředí, které je hodně zajímavé, ale mám pocit, že takovému námětu by jednoznačně seděl samotný román, nežli takováto povídková kniha. Nezbývá tedy nic jiného, než v budoucnu okusit román Noc a mlha a přesvědčit se, zdali ta ucelená forma dala smysl. Věřím, že ano.

Po přečtení mám dojem, že autor sledoval Četnické humoresky, Třicet případů majora Zemana, ví, kdo je Romero a Jiří Kulhánek, občas si zapaří na kompu. Já osobně humoresky pro jejich líbivost rád nemám a nejsem Zemanolog, mezi archiváři a historiky se jich najde dost. Líbí se mi, že historici píšou. Takže jen tak dál. Bude to lepší a lepší.

17.10.2015

Předností povídkového románu Tomáše Bandžucha je ústřední motiv a pak samozřejmě dobové zasazení. Okultním špionážním příběhům z dob první republiky se prostě odolat nedá. Občas jsou však věci na první pohled až příliš dokonalé na to, aby uvnitř všechno fungovalo jak má. Tady bohužel skřípou schematické postavy, jež jsou buď kladné, nebo záporné, a autor až příliš často přichází s jednoduchým řešením zápletek, které po celou dobu budoval zbytečně komplikovaně. Nemluvě o tvůrčí tendenci vytvářet si vlastní pravidla, jež však nejsou dodatečně vysvětlena, pročež principy fungování magie zůstávají drobnou neznámou. Ke vší smůle jsem neskousl ani jeho monotónní styl vyprávění, kdy mi jednotlivé epizody neúmyslně splývaly v jedno. Možná jen, že těch šest set šedesát stran bylo na autorskou prvotinu zbytečně velké sousto. Stará písnička o tom, že méně je někdy více, by klidně mohla být mottem knihy. Rozhodně ale zajímavý počin, kterému do budoucna držím palce, protože potenciál má ohromný.

14.10.2014

Velmi zdařilá kniha.

07.02.2014

Další velké zklamání. Po zkušenostech s autorovými povídkami vůbec nevím, kde se stala chyba, ale je to rozmělněné a nejhorší na knize jsou postavy. Slaboduché, chovající se podle situace.. Velká škoda