Účelnost jako filosofický problém
Robert Spaemann , Reinhard Löw
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262301/mid_ucelnost-jako-filosoficky-problem-262301.jpg
5
4
2
Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojí před alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2004 , OikoymenhOriginální název:
Die Frage Wozu? Geschichte und Wiederentdechung des teleologischen Denkens
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala svou nedogmatičností: nejde ani o metafyziku (resp. realistickou metafyziku), ani o analytickou filosofii (ve smyslu analýzy jazyka nebo jeho technických analogií).
Postřeh, že řada i vysloveně antiteleologických úvah, je skrytě teleologická, stojí za pozornost.
Krásné jsou i komentáře k německé klasice ... kdo jiný by je asi taky už měl mít než samotní Němci, že? :-)
Kniha Účelnost jako filosofický problém je v
| Přečtených | 5x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 2x |
Poctivé filosofické vypořádávání se s teleologií a její kritikou ze strany současných přírodních věd, z nichž některé ji podle pisatelů odvysvětlují zavedením termínu teleonomie. Autoři postupují jak historicky, tak kriticky, a zůstávají v obou polohách stejně suverénní. Považuji jejich práci za poctivou filosofickou, protože se obracejí k nevysloveným (ať už záměrně nebo opomenutím) předpokladům a ontologickým závazkům antiteleologických pozic. Odnáším si z knihy především následující dva postřehy: kauzální vysvětlení "ničí fenomény" (omlouvám se za to patetické vyjádření) anebo je zbavuje jejich jedinečnosti a rozpouští je v obecných pravidelnostech; chceme-li v přírodě skutečně zaznamenat kauzalitu na rozdíl od pouhé současnosti nebo časové následnosti jinak nesouvislých událostí, musíme do přírody nějak zasáhnout, jednat: za účelem zjištění kauzálních vztahů. Pěkně a názorně o tom pohovořil Pavel Krtouš v jedné z přednášek Filosofických problémů fyziky (dostupné na youtube).