Ticho
Peter Rúfus
Pri tvorbe príbehu sa snažil vytvoriť originálnu zápletku a nápad, čo je však na pomerne veľkú obľúbenosť tohto žánru problém. No napriek tomu má pocit, že sa mu to s istými obmenami podarilo. Príbeh sa odohráva v blízkej budúcnosti (3-4 roky), kedy približne 95% populácie planéty vyhynulo na následky lieku zvaného Vitaprox, ktorý pozmenením ľudskej DNA zabezpečil imunitu voči výskytu rakovinotvorného nádoru pre očkovaných a taktiež ich potomkov. Až neskôr sa však ukázalo, že do základného stavebného prvku ľudského organizmu bola zabudovaná aj časovaná bomba v podobe vedľajšieho, smrteľného, účinku. To už však bolo neskoro. Nakoniec prežili len starí, nezaočkovaní alebo imúnni. Tí teraz prežívajú vo svete bez zákonov a vyšších autorít. Vo svete, kde nefunguje elektrina, internet, telefonické spojenie, kde sa človek môže spoľahnúť len sám na seba a veriť druhým je nebezpečnejšie ako kedykoľvek predtým. Dejová línia sleduje približne desať hlavných postáv, ktorých osudy a putovanie naprieč nehostinnou krajinou sú postupne servírované čitateľovi v jednotlivých kapitolách. Tie sa striedajú v závislosti od sledovanej postavy a smerujú k jedinému rozhodujúcemu okamihu. Dej je zasadený do prostredia USA, kvôli ľahšej predstavivosti rozsiahlych pustín, prázdnych miest a potrebe precestovať stovky kilometrov.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Ticho
Kniha Ticho je v
| Přečtených | 11x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Z téhle knížky mam celkem rozporuplné pocity. Abych popsal co a jak, nevyhnu se spoilerům, tak kdo nechce ani náznak děje, ať nepokračuje.
Fakt nemám rád knížky, kde je hodně postav a já si tudíž musím dělat jmenné seznamy; jiní asi ne, ale já se aspoň do půlky věčně ztrácel v tom, kdo je kdo. To neberu jako vadu knihy, ale svou, takže na tohle nemůžu nadávat. Horší bylo, že každá z postav dostane krátkou kapitolku a jde se rychle k další a tak pořád dokola. Strašně to vytrhává z děje, a já přicházím o imerzi - knihu pak často odložím a nemám chuť ji držet v jakékoli volné chvíli.
Moje pocity se postupně zlepšovaly, ale i tak jsem s knihou válčil skoro třičtvrtě roku. Ano, svou část v tom má i moje první čtení slovenské knihy a vazba, nějak mi ty pevné desky nepřirostly k srdci. ️ Celé se to změnilo asi v půlce, jakmile se postavy začaly postupně potkávat a druhou půlku jsem zhltnul asi za dva dny.
Co naopak chci pochválit je tvorba postav, koho jsem si měl oblíbit jsem si oblíbil (zdravím Lilli), chápal jsem jejich motivaci a nevadila mi ani jejich ke konci jistá superhrdinskost. Klaďasové knihu opravdu táhnou a vždycky jsem měl radost se s nimi na stránkách zase setkat.
A teď to nejhorší, konec. Žádný totiž není. Autor to celý utne před začátkem vyvrcholení s jakýmsi dovětkem o začátku cesty všech postav a finito. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla před osmi lety a další jaksi není, mám smůlu.
Popravdě nevím jestli bych po další tvorbě Petera Rufuse znovu šáhl, jestliže to už u první knihy neměl chuť dotáhnout do konce.