Tanatonauti - Cestovatelé za hranice smrti

20.01.2024

Naprosto geniální.

11.11.2022

(SPOILER) "Když tě někdo urazí, nesnaž se mu pomstít. Sedni si na břeh řeky a brzy uvidíš plout kolem jeho mrtvolu." (Lao-c`)

SPOILER Nejfenomenálnější odysea všech dob? Chmmm. Co začalo jako slibná fantasy se poměrně záhy překlopilo v naivní, kvázi politikou frašku povycpávanou plytkými frázemi. Z přehledu mnou přečtené literatury je zřejmé, že jsem připravena prozkoumat sebeobskurnější dílo a určitě ne proto, abych jej a priori zkritizovala e zatratila. Ale tady jsem na vahách. Úvodní kniha Weberovy mravenčí trilogie mě doslova nadchla, myšlenkový koncept této knihy mi ale tentokrát unikal. Hodnotím nápad s tanatounauty, tankodromem a původní rozjezd, přičemž naivitu konstrukce (role prezidenta republiky či nacházení tanatonautů v řadách těžkých odsouzenců) připisuji Werberově smyslu pro humor. Hvězdy dolů jdou v každém případě za prostoduchost a prvoplánovost příběhů a hlavních postav i samotné zpracování hlavní myšlenky. Ústřední idea - co se stane s člověkem/jeho duší po smrti - posloužila dle mého jen coby odrazový můstek pro podivně laciný příběh. Zaujaly mě třeba odkazy na výklad a pojetí smrti, pekla a nebes v různých kulturách a náboženstvích. Opravdu pěkný přehled, jejich potenciál však zůstal až na výjimky nevyužit.

Vzhledem k úctě k Werberovi (a jeho Mravencům) jsem nakonec dospěla k závěru, že se jedná o politicko-buddhistickou parodii. Chvílemi jsem měla dokonce pocit, že jsem zahlédla odraz Terryho Pratchetta, ale tak někde na úrovni vyšší dívčí. Kde Pratchett projevil obrovskou míru fantazie a imaginace Werber prostě posbíral, co život a historie nabízí, a splácnul to dohromady. Už jen vymyslet to, aby mnich toužící odhalit podstatu smrti, našel za tzv. Moch 2 stěnou něco jako Gejšu a pak zemřel v kaluži spermatu, to chce fištróna. A umístit konec duše do černé díry naší galaxie? Od jistého momentu je čtenáři servírován nábožensko-kulturní, obtížně stravitelný Babylon, který zrodil homo tanatonautis. Semo tamo jsem si z četby přeci jen něco odnesla, jako celek kniha o 540 stranách u mě bohužel neobstála. Už i jen proto, že v závěru Werber dochází k banálnímu, prozaickému závěru, že "smrt je pro život nepostradatelná.". Ne, že bych nesouhlasila, právě naopak, ale k tomu jsem se nemusela prokousávat stovkami stránek úporného humoru bez jiskry a vtipu. Tedy pokud jsem se nechtěla dozvědět, jak nakreslit kružnici vč. jejího středu jedním tahem :-).

"V některých kulturách dávných dob existovaly praktiky, jež měly za cíl zbavit se starých, a tedy nezpůsobilých hospodářského a společenského života. U Eskymáků se to dělalo tím způsobem, že babičku zavedli na pobřežní led, kde ji sežrali medvědi."

Tak tuhle knihu jsem nedočetla. Na první pohled to vypadá jako sci-fi ale není to tak. To "sci" tam úplně chybí. Je to stejné jako s autorovou trilogii o mravencích. V knihách se popisuje nějaká vyjímečná událost/vynález, autor popisuje, jak to působí na společnost, jednotlivé postavy ale samotné události/vynálezu se věnuje méně. Nevysvětlí, jak k tomu došlo, proč, ... nějaké zasazení do přírodních věd úplně chybí. Teda autor se tváří, že to dělá ale jen to obkecává. Tohle mě, jako fandovi sci-fi, strašně vadí. Není to jako třeba Továrna na absolutno, kde autor od začátku rezignuje na vědecké vysvětlení a čtenář ho ani neočekává. Tady autor jakoby něco vysvětluje ale spíš mlží a já cítím, že vlastně taky neví... Takhle si představuju, že student humanitního směru popíše jadernou fúzi :D. Takže kniha mě spíš rozčílila, stejně jako Mravenci.

19.01.2017

Skvělá kniha, která se čte na jeden zátah. Přestože jsem ji četla až po Říši andělů, vůbec to ničemu nevadilo. Silný dojem zanechaly obě dvě.

16.11.2016

Ač jsem dala tři *, ani u této knihy nelituji, že jsem si ji přečetla.
Prvních pár stran mě tak navnadilo, že jsem četla a četla a najednou jsem byla ve třetině knihy. Ale pak už to šlo jen z kopce. Že se mi děj táhl a nudil mě spíš přisuzuji své netrpělivosti.
Ty tři * jsem udělila za odvahu autora pustit se do tak neotřelého tématu. Popral se s tím obstojně. Rozhodně jsem na něj nezanevřela, do druhého dílu se určitě chystám. Ale ne hned.

29.09.2016

První (téměř) dvě třetiny velmi čtivé, zajímavé, děj měl spád. Konec (jak už tu bylo napsáno) byl i pro mě zbytečně zdlouhavý až nudný. Nebylo to jen přehánění, mě se zdálo, že se tam objevuje i několik nesmyslů a protimluv (jakoby autor už zapomněl, co psal na začátku).
Knihu jsem dočetla, ale stálo mě to velké přemáhání.
Dám si pauzu s nějakou "Kesslerovkou" a pak se vrhnu na druhý díl.

Kam se tohle hrabe na Mravence...

09.09.2016

Klobouk dolu pane Werbere! Ke knize jsem vzhledem k ne prilis lichotivym komentarum pristupoval s urcitymi rozpaky. Ale tema knihy a predevsim zkusenost z Mravenci od stejneho autora byla natolik dobra, ze jsem knihu koupil a zacetl se do ni a nelitoval jsem. Je to zajimavy vylet do zapovezenych mist na pozadi futuristicke budoucnosti a navic i skvele prelozeny. Takze za me dobry, moc.

07.05.2015

Hodnocení patří první třetině knihy, která je téměř dokonalá a jsem si užil každičký rozhovor hlavních hrdinů na hřbitově. Poté kniha začíná být dost přehnaná, zdlouhavá a nudná, což byl impuls knihu zavřít a zachovat si jen ty krásné dojmy z jejího úvodu.

01.04.2015

Přiznám se....nedočetla jsem. Téma mě velmi zajímalo, ale tohle jsem prostě tlačila silou a nešlo to.... Tak někomu to asi sedne lépe. Mnohem lépe je podle mě napsána kniha Jak přicházejí sny....

26.02.2015

Co se s člověkem stane po smrti? Bezesporu zajímavé a obtížné téma. Myslím, že se jej Werber zhostil důstojně. Na začátku se seznámíme s hlavními hrdiny a jejich motivy, dostaneme nalito něco posmrtné latiny, abychom pak prostřednictvím regulované smrti mohli začít se samotnými výlety. Vcelku i chápu místní rozčarování. Na druhou stranu si položte otázku, co jste vlastně chtěli? Aby se splnilo očekávané? Nebo naopak něco zcela odlišného? Já ke knize přistupoval s lehkým despektem a musím říct, že příjemně překvapila. Oceňuji, že autor jen nevyužil zajímavé tématické nálepky a poctivě stvořil vlastní vizi (i když samozřejmě taky z něčeho vycházet musel) světa zádušních kontinentů i techniku jejich průzkumu. Tanatonautiku pak ještě zasazuje do širšího rámce a zajímavě rozvíjí důsledky jejího dopadu na společnost. Postavy mi přišly uvěřitelné a jejich vztahy, názory a postoje celou myšlenku posouvaly dál. Jediné, co mi poměrně dost vadilo, bylo paralelní, trochu násilné provázání posmrtné krajiny s fyzicky přítomným vesmírem a černými dírami. I tak, solidní 4**** Multikulturní pohledy na smrt před jednotlivými kapitolami mě vyloženě bavily a vždy už jsem se těšil na další.

09.10.2014

Nejsilnější zážitek s celé knihy
citát Blaise Pascala
sebeobětování se oné Italky, která založila gang pouličních výtržníků.
Ale druhý díl ani za nic.

Velmi praštěná kniha o smrti ze začátku se zdá být zajímavá, sci-fi z roku 2068, člověk čeká co se z toho vyklube, ale cca od poloviny (hašašíni) naprostej úlet. Čím hlouběji jsem četl, tím větší ptákovina. Nespočetkrát jsem s ní chtěl praštit, vydržel jsem do třetího dějství a pak s ní praštil. Nejvěší úlet, co jsem kdy četl.

22.06.2014

Docela zajímavé "duchovní scifi" pokud člověk dojde v četbě až do konce, ocení myšlenku a záměr autora... a jelikož znám originál, mohu říct, že je velmi hezky přeložený z francouštiny. Takže pochvala překladatelce Šárce Belisové. A zajímavé je pokračování této knihy. Říše andělů. Autor má představivost i kombinační schopnosti... a jistě i čerpal z nějakých ezoterních kanálů.... Mě se knihy Werbera docela líbí. Pěkné čtení.

21.05.2014

Mohlo se objevit více akce.

26.07.2012

Téma skvělé, zpracování otřesné. Velké, ale opravdu velké zklamání.

Prý „filozofie v akci“... nenechte se vysmát. Tohle není Eco nebo Ajvaz. Filozofii jsem nezaznamenal žádnou a ač nefilozof a vzděláním spíše technik než humanista, mám pocit, že Werberovy konstrukty a myšlenkové přemety o karmě, vině a osudu, bych sfoukl jak domeček z karet.

Postavy bídně vykreslené a podivně nelogicky vystupující, jejich milostné eskapády a jiné motivy ve vedlejších dějových liniích nudné a zbytečné. Prokládání děje úryvky z různých světových mytologií a náboženství zprvu příjemně navozující atmosféru, později nudící, ke konci už otravně iritující a přeskakované.

Děj... sice čtivý, to ano.... ale k uzoufání béčkovitý. Někdy to na mě dělalo dojem až frašky, neb se mi nechce věřit, že by tohle autor myslel vážně. Vrcholem všeho je pak konec, po kterém má čtenář chuť mrštit knihou přes celý pokoj (OK, dalo se to čekat, ale přesto si to mohl autor odpustit).

Pokud by Tanatonauti měli délku a formát povídky ve SF plátku typu Ikarie, prosím. Ale na skoro 600 stránkový román je to utahaná, nedramatická a jazykově chabá bída, která není o ničem a pouze vábí zajímavým tématem...

(Proboha, doufám, že Mravenci budou lepší, neb k nim jsem se nedostal a dost se na ně těším...)