Smyčka
Kodži Suzuki
Kruh (Kodži Suzuki) série
< 3. díl
Kaoru Futami, nadané a tak trochu předčasně dospělé dítě, vyrůstá v Tokiu vychováván bodrým, ale poněkud neomaleným Hidejukim, vědcem specializujícím se na výzkum umělého života, a Mačiko, odbornicí na folklor severoamerických indiánů. Poté co u Hidejukiho diagnostikují neléčitelnou nemoc vyvolanou neznámým virem, rozhodne se Kaoru pro studium medicíny, aby se pokusil otce zachránit. Jeho touhu nalézt lék na chorobu, která postupně začíná napadat veškerý život na Zemi, vystupňuje i milostný vztah k Reiko Sugiurové, nakažené stejnou nemocí. Při pátrání po původu viru naráží Kaoru čím dál častěji na spojitost s projektem nazvaným Smyčka, kterého se kdysi účastnil i jeho otec. Zdá se, že vražedný virus, jenž napadá vše smrtelné a proměňuje je k obrazu své vlastní nesmrtelnosti, pochází ze světa virtuální reality, vytvořeného právě ve Smyčce. Klíčovou osobou, jež zná odpověď na to, jak se oba světy mohly propojit, je podle všeho jeden z obyvatel Smyčky, Rjúdži Takajama... Ve třetí části série se Suzukiho příběh o temné a kruté pomstě Sadako Jamamurové prosmýkne uměle vytvořeným světem, načrtne budoucnost totální zkázy života v něm i ve skutečnosti, nabídne však i možnost, jak lidstvo jednou provždy zachránit. A v této naději se kruh - snad definitivně - uzavře.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
Rūpu , 1998
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavé zakončení série. Po přečtení (nebo shlédnutí) jedničky by vás určitě nenapadlo, v co všechno může Kruh přerůst. Hororem bych knihy každopádně nenazvala. Bohužel, zhruba od půlky knížky se dalo přesně odhadnout, jakým směrem se děj bude ubírat i to, jak Kaoru skončí. A to nemám podobné žánry vůbec načtené. Nicméně mě kniha celkem bavila a oceňuji i její mírně filozofický přesah.
Hodně nečekané ukončení, ze kterého mi jde ještě teď hlava kolem. Přečetla jsem všechny tři knížky za sebou, což bylo naprosto ideální a doporučuji přečíst.
Velmi zajímava nečekaně ukončena hororové trilogie o pomstě co začalo jednou videokazetou se postupně promnenilo ve smrtelný rakovinotvorny virus. Kniha konci velmi překvapivě. Rád se k trilogii budu vracet.
Ve Smyčce se pan autor vykašlal na Sadako a rozjel anabázi viru hodně nečekaným směrem. A hodně zajímavým směrem. Příběh Kruhu a Spirály se ve Smyčce spojí do jednoho celku a vygraduje do veskrze epického finále. Hned jsem vzpomněl na Keatse z Hyperionu. Víc už radši spoilerovat nebudu, sám to nemám rád, a nechám na vašem uvážení jestli přečíst. Kdo má rád sci-fi tak váhat nemusí. Tam je volba jasná. Snad jen, už nejde o horor jako v Kruhu. Takže ať nejste zklamaní.
Pro mě trilogie příjemným překvapením a rozhodně lepším než třeba Problém tří těles.
Vše souvisí se vším ..... zajímavý závěr který ač přijde nepochopitelný, je vlastně úplně prostý ....
Třetí díl série byl neméně pozoruhodný a napínavý - stejně jako přechozí díly. Konečná odhalení a vyústění zápletky byla velmi překvapivá, i když bylo zřejmé, že všechno v Suzukiho fabulaci popsané, souvisí se vším. Ve Smyčce se Spirálovitě uzavírá Kruh, který je předzvěstí zkázy života, ale zároveň také poskytuje naději na jeho uchování. Musím přiznat, že mě finále trochu překvapilo a nečekala jsem takový konec, ale o to je zakončení série zajímavější.
druhý díl mi přišel takový zamotaný, ale tady se mi to už zdálo jako zbytečné natahování hnané až do přehnanosti. co začalo jako duchařský příběh, končí jako jakási prapodivná umělá inteligence vtažená do reálného světa-prostě chaos. poslouchala jsem jako audioknihu, kdybych to měla číst, tak to asi v půlce vzdám.
Málokdy se stane, že by se mi nejvíc líbila třetí část trilogie, ale z této knihy jsem byla doslova uhranutá. Navíc se mi moc líbí atmosféra, kterou autor dokázal vykreslit, hlavně dětství hlavní postavy. Právě kvůli ní jsem četla už několikrát. Tato kniha je skvost, který přesahuje rámec žánru.
Je potřeba říct, že jsem byl velmi překvapený, jakou cestou se Suzuki v trilogii vydal, vůbec jsem nečekal tenhle "Matrixovsky" laděný odklon od původního thrillerového Kruhu. Pokud to bylo takto původně zamýšleno, klobouk dolů za propracování a naroubování na předchozí události. I když mi tam logicky některé věci trochu skřípaly, ale přesto jsem opravdu nadšený za takový nápad a stěžejní hlavní myšlenku prolínání virtuálního a reálného světa, takže už teď se těším na další Kodžiho kousky a zatím je to pro mě překvapení tohoto toku - 80 %.
Třetí díl je na míle vzdálený působivosti prvního dílu, série má pro mě sestupnou úroveň. Příběh se stává zmateným, konec až téměř romantickým.
V první části knihy se příběh rozjížděl slibně, prakticky anotace popsala tu nejzajímavější část. Bohužel velmi záhy mi to ale přišlo jako moc velké sci-fi, o hororu se vůbec mluvit nedá. Série měla skončit u Spirály. Nebýt několika pasáží, které děj předchozích dílů přibližovaly, žádnou spojitost bych s prvními dvěma knihami snad ani neviděla.
Suzuki je skvělý spisovatel, to bezpochyby. Ale to jakým směrem se vydal příběh celé trilogie v tomto posledním dílu, nad tím zůstává opravdu rozum stát. Smyčka jakoby postavila na hlavu předešlé díly, především ten první a nejlepší - Kruh. Strašně by mě zajímalo, jestli měl Suzuki, při psaní tohoto úvodu série v hlavě, co s ním za 8 let ve finálním dílu provede. Troufám si říct, že ne, o to větším překvapením je pro mě to, že se k tomu uchýlil. Těžko vysvětlovat své zklamání, bez toho, abych sklouzával do oblasti říše spoilerů. Nicméně přesto se pokusím vyzdvihnout určitě aspekty, které dílo sráželi ještě níž. Pokud jsme si u Kruhu pohrávali s myšlenkou, že jde o horor, u Smyčku tuto představu musíme razantně strhnout ze stolu. O žádný horor se v žádném případě nejedná, jedná se o jednoznačnou sci-fi záležitost. Tím se v ruku v ruce ztrácí i poctivě stavěna zimomriavková atmosféra, která se ve Smyčce prostě nenachází. Půl knihy si člověk říká, o co tady sakra jde a čeká, až se to vrátí zpět do vyjetých kolejích, které stvořili Sadako, Asakawa, Ando či Takajama...a ono něják furt nic. Až na úplném konci knihy, můžou milovníci předchozích dvou dílů vidět alespoň záblesky toho, co jich na předešlých dílech upoutalo, byť ve velmi úzké podobě. Proč tedy dávám tři hvězdy? Přeci jen je třeba uznat, že Smyčka není žádný brajgl...oh wait, sakra. Ne to nestačí. Suzuki zničil v mých očích samotnou podstatu Kruhu, vyrval jí zarytým fanouškům srdce, poplival, zadupal a zahodil. A já se ptám: "Kodži, stálo ti to opravdu za to?" Ne tohle se neodpouští... šup na dvě hvězdy.
Smyčka uzavírá výjimečnou trilogii, kterou jsem si ráda přečetla, ale taky jsem ráda, že už to mám za sebou. I přes překvapivý zvrat mě to překvapivě nebavilo. Je to strašně ukecané, přeplácané odbornými poučkami a dějově chudé.
Poslednímu dílu jsem prostě musela dát pět hvězdiček. Nic není jak se zdá a autor téma zpracoval do potřebné hloubky, nedomyšlených podrobností bylo na ten rozsah opravdu jen málo. Také jsem ráda, že se příběh opět dostal na úroveň začátku, prostě uzavření smyčky. :-)
Poslední část trilogie a mě (bohužel) vůbec nebavila. Asi jsem nepochopila, co tím chtěl autor říci. :-(
Štítky knihy
SmyčkaKniha Smyčka je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 365x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 183x |
| Chystám se číst | 65x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 4x |
Fascinujúce. Žiaľ nie kvalitou, ale tým, ako sa jedna séria môže vyvinúť. Skutočne by mi nikdy ani len vo sne nenapadlo, že horor o prekliatej videokazete sa v dvojke (Spirála) a trojke (Smyčka) vyvinie v takýto nehororový bizár. Na jednej strane je super, že na to Suzuki išiel trochu (vlastne úplne) inak a v dvojke neponúkol to čo v jednotke, ale proste toto sú naozaj už až úplne iné príbehy, ktoré sa o prvý Kruh obtierajú skutočne len veľmi, veľmi voľne a s udalosťami, ktoré sa v ňom odohrali, narábajú natoľko originálnym spôsobom, až to pre mňa bolo kontraproduktívne a otravovalo ma to. Smyčka mi pripadala o kúsok lepšia, ako dvojková Spirála (sympatickejšie postavy, lepšie dialógy, o čosi zaujímavejší dej), ale proste toto s Kruhom naozaj nemá temer nič spoločné. Vyjasniem si ale jednu vec: len 2* Smyčke nedávam kvôli tomu, že to nie je horor (resp. kvôli slabej nadväznosti na Kruh), ale proste preto, že to nie je príliš dobrý príbeh. Nebavil ma a iba raz za čas sa objavilo niečo, čo ma vytrhlo z letargie (surová scéna likvidácie rodiny). Páčil sa mi otcovsko-synovský úvod. Ale TÁ scéna v kuchyni... to ako vážne?