Slavnosti sněženek

Slavnosti sněženek

Povídky z Hrabalova oblíbeného Kerska. S typicky hrabalovskou úsměvnou poetikou popisované postavičky a osudy obyčejných lidí. 1.vydání

http://www.databazeknih.cz/images_books/64_/64005/slavnosti-snezenek-64005.jpg 4.4186
Žánr:
Povídky, Literatura česká
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 1978 ...více
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
laepus
24. listopadu

Myslím, že tvůrci filmu velice dobře vybrali ty příběhy, které jsou širšímu publiku přístupnější. Kniha je emoční všechochuť jako každý běžný život, jako každý běžný Hrabal - občas jsem se smál několik minut v kuse nahlas, občas jsem se kousal nudou, občas se i dojal či snad i rozbrečel? Neřeknu, ale příběh Maminčiny oči je absolutně fantastický a bez debat nejlepší z celé knížky.

110022
12. října

Výborná kniha s veselými i smutnými událostmi obyvatel z chatové oblasti Kerska. Výborný je i film se skvělým hereckým obsazením a spoustou zlidovělých hlášek.

maryzka
20. ledna

No ještě, že je natočen film. U knihy jsem se velmi nudila.

blackholesun32
09.11.2015

Tož já mám s Hrabalem jeden problém a tím jsou pábitele, respektive ten termín. Nesnáším jej do morku svých studených kostí, ble i ta definice celkově je mi odpudivá, ano souhlasím s tím, že to tak nejspíš je, ale proč to musí z každého textu tak ostentativně trčet a upozorňovat na sebe! Na každém dni, každého umoulousaného ožralce třpití se perlička; no a? Kdyby nebylo pábení, měl bych Hrabala mnohem víc rád, ale to je mu stejnak jedno. Slavnosti sněženek je soubor povídek celé řady podivínů, v podstatě nešťastných lidí, některé povídky jsou až zlé, jiné melancholicky hřejivé, hravé. Nejvíc se mi líbí pasáže, ze kterých vystupuje Hrabal sám a popisuje genezi textu, kterých tedy moc není. Napsané je to výborně, čtivě, nenudil jsem se, ale popravdě jsem se už těšil až to dočtu, za poslední cca týden jsem přečetl dva Hrabaly a zase na dlouhou dobu stačilo.

tisha8409
11.08.2015odpad!

Panoptikum prostých, prásklých a nepochopitelných dědinčanů.
Jeho knihy jsou prostě jako nějaká fantasmagorie.
Stresuje mě i film.
Že lidské? proboha, to bysme na tom byli hodně špatně, kdyby tito křupani byli výrazem lidství.
Nejlidštější na tom byla věta " pozor na polívku ať se nevylije.,., vezu ji pro kamarády....dáme si ji o půlnoci" - člověk ve chvíli, kdy umíral, myslel na kamarády, ne na sebe. Ovšem na "kamarády", kteří na něj kašlali a raději se pořád jak malí parchanti rvali.
Jinak se to veze v rytmu s knedlíkem- se zelím.
Buranské.

cucíno
16.03.2015

Neuvěřitelně lidské a naprosto humánní příběhy prostých lidí. Krásná poetiky, lehká melancholičnost jsou pro Hrabala typické. I love Kersko :D

boticelli
28.10.2014

Kouzelna atmosfera techto povidek me uplne uchvatila...

knihamouder
16.09.2014

Úžasná klasika od Hrabala, plna humoru.

Hrefna
21.07.2014

Úžasná kniha plná lidského humoru...co se týče filmového zpracování, pomohlo mi v představě pana Karla, jak v leže pleje záhony, moje hlava to nebyla schopna samostatně fantazijně zpracovat )))

Koňadra
13.07.2014

Knihu a film by som vôbec nespájal. Dve rozdielne veci. Obe fantastické, ale každá úplne inak. Milujem tú knižku.

krabat
31.03.2014

Bogan prostě uměl popsat život jaky je krásný a živočišný laskavý i krutý .Já ty jeho knihy prostě miluju !!!!!!!!

Luxiee Axony
27.03.2014

Tato kniha mne už tolik nezaujala, jako předchozí Hrabalova tvorba. Některé části se mi velmi líbily, některé jsem musela (ač nerada) lehce přeskakovat, jelikož mne zkrátka nebavily. Možná je to tím, že tato kniha už není tak plná humoru. Je spíše naplněna hořkostí života lidí na venkově.

WEIL
10.08.2011

Pěkný román, a neméně pěkný film.

nightlybird
13.02.2011

Hrabalovy knihy, které vycházely oficiálně v sedmdesátých letech (tedy mimo samizdat a zahraniční vydání) byly výrazně poznamenány censurou. Redaktoři nakladatelství (v podstatě cenzoři) žádali od spisovatele jediné - aby z textů odstranil všechny nepřípustné motivy a historické, politické i kulturní souvislosti.
Cenzurními i autocenzurními zásahy nejvíc utrpěla Jarmilka a povídková sbírka Slavnosti sněženek, jejíž autorskou verzi čtenáři poznali teprve v roce 1993, kdy vyšla jako Rukověť pábitelského učně, Sebrané spisy sv. 8.
Slavnosti sněženek vznikly z deníkových poznámek, která byly upraveny tak, aby je bylo možno publikovat. Jak říká sám Hrabal (Rozhovor ve Skotsku, Sebrane spisy, sv. 17, Praha 1996) :“Na těch si já dodnes nezakládám . Snažil jsem se prostě dát tomu jistou formu, aby to šlo publikovat.“ (volně citováno).
Sám jsem autorskou verzi nečetl, nemohu proto porovnat své vydání z r.1978 s necenzurovanou verzí – obecně ale platí, že na knihy vycházející zejména v období tzv. normalizace je nutno nahlížet prismatem doby. To může být pro později narozené leckdy poněkud obtížné.

Popelllka

Co dodat... Skvělá knížka i následné filmové zpracování...