Šest procházek literárními lesy
Umberto Eco
Přednášky na Harvardově univerzitě. Souborné vydání autorových přednášek zkoumajících vazbu autor, dílo, čtenář. Na konkrétních textových ukázkách poukazuje Eco čtivým a srozumitelným způsobem na množinu významů a možných interpretací ve vztahu díla a jeho čtenáře.
Literatura naučná , Filozofie , O literatuře
Vydáno: 1997 , Votobia
Originální název:
Six Walks in the Fictional Woods , 1994
více info...
Přidat komentář
Empirický a modelový autor a empirický a modelový čtenář na cestách v lese... Metafory zajímavé, jiskřičky humoru odlehčující, text je přehledný, ale bohužel mě vůbec nezaujal. Nedonutila jsem se to ani dočíst (respektive doposlouchat). Přinesl mi obrovský objem pro mě nadbytečných a nevyužitelných myšlenek, pohledů a interpretací. Určitě zajímavá kniha, možná se k ní v budoucnosti ještě vrátím, ale nyní nemohu hodnotit nijak.
Soubor šesti přednášek na Harvardu, ve které se Eco zabývá zejména tématy času a vztahu reality a fikce.
Drobným nedostatkem je, že své myšlenky Eco často ilustruje na dílech, která v Čechách (nebo alespoň mně) nejsou příliš známá. Na druhou stranu podává základní přehled, o čem v něm jde, takže člověk není úplně ztracený. A minimálně k přečtení něčeho od de Nervala mě motivoval.
Žádná beletrie, ale trochu upraví pohled na ni.
Podle mě je to literární teorie stravitelná pro každého. Pokud chcete o literatuře začít uvažovat jinak, tohle je dobrý začátek.
Málokterý autor dokáže tak dobře psát o psaní a literatuře samotné. Ecovy zamyšlení jsou četbou nejen poutavou, ale též obohacující. Kdo z nás někdy nepřistupoval k četbě jako jenom empirický čtenář, a nevysvětloval si děj dle své vlastní zkušenosti? Interpretace si však žádá, aby jste se stali čtenáři modelovými, a své zkušenosti ne popřeli, ale odpovídajícím alespoň odpovídajícím způsobem zkrotili.
"Je tu však ještě další důvod, proč se ve fikci cítíme z metafyzického hlediska lépe než v realitě. Existuje zlaté pravidlo, na něž spoléhají dekódovači a dešifrátoři – a to, že každou tajnou zprávu lze rozšifrovat za podmínky, že víme, že se jedná o zprávu. Problém s reálným světem tkví v tom, že se lidstvo od nepaměti ptá, je-li tu nějaké poselství, pokud ano, má-li smysl. Pokud jde o literární světy, nepochybujeme o tom, že je v nich poselství skryto a že autor jako stvořitel stojí za nimi a v nich jako množina instrukcí pro čtenáře." (s. 154)
Kniha, kterou by si povinně měl přečíst každý student českého jazyka a literatury. Navíc jsou Ecovy přednášky podány čtenářsky vstřícně, takže se není čeho bát. :)
Vážně náhodou jsem se dostala k tomu, že jsem potřebovala něco interpretovat (haha, jak jinak na bohemistice). A měla jsem dvě možnosti: vařit z vody, nebo vařit podle Eca. Ukázalo se, že vhodný průsečík je tak někde uprostřed. Nějaké zákonitosti mi čtení přece jen dalo - a univerzitní eseje se hned patlaly lépe.
Docela jsem byla překvpená, jak je kniha nadčasová a nakolik se dá alikovat téměř na jakýkoli text. Je třeba jen používat selský rozum a respektovat autora.
Pro me jedno z nejzáživnějších teoretickcých děl o textové interpretaci vůbec.
Štítky knihy
spisovatelé hermeneutika čtenářství literární teorie o literatuře filozofie umění interpretace literárního díla
Autorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |
Kniha Šest procházek literárními lesy je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 226x |
Čtenářské výzvě | 6x |
Doporučených | 17x |
Knihotéce | 112x |
Chystám se číst | 113x |
Chci si koupit | 36x |
dalších seznamech | 2x |
Školomecký do sebe zahleděný filosof, autor krásné literatury přináší svěží, zábavný a překvapivě čitelný akademický vhled do některých aspektů literární teorie s příjemně osobním přesahem. Mám pocit, že kniha rozšířila mé vnímání každého v budoucnu přečteného díla minimálně o deset procent. Možná to jednou, jako poděkování, znovu otestuji i na některém z Ecových románů.