Ptáčku posměváčku přej mi štěstí
Charles Bukowski
Soubor básní známého amerického autora obsahuje verše, jejichž základním tématem jsou svébytné názory na život i epizody z jeho osobních prožitků.
Přidat komentář
další skvělá kniha poezie od Charles Bukowski nemám slov kdo má rád autora tak doporučuji
Je to poezie, ale na konci máte pocit, jako kdybyste přečetli povídkovou knihu. Tak moc jsou jednotlivé básně nabité typickými Bukowskiho motivy a (tragi)komickými situacemi z jeho života. 5 hvězd a sbírka, ke které se budu vracet.
Tohle je kniha, která vznikne jednou za 100 let.
Překlad není úplně bez chyb, ani nemůže být, vzhledem k okolnostem.
Ale tohle je to ono.
Netřeba Bukowského znát předem. Stačí se nechat ovinout jeho roztodivnými příběhy a hned víte, s kým máte tu čest.
Nejlépe na mě působí jeho vulgární básně. Mají žár a břit a nebudu snad příliš drzý, když jej přirovnám k našemu Krchovskému.
Nejlépe se mi pan Bukowsi čte, když cítím, že jeho slova mají reálný základ. Když vnímám běh času jeho očima. K srdci mi nepřilnuli snové básně, ani rozvleklé příběhy.
Bukowski píše upřímně. Přesto si nechci domýšlet svět, kde by každý z nás konal a přemýšlel zcela upřímně.
Byl by potom svět ještě lidský?
"Chceš-li vědět, kde je Bůh, zeptej se opilce."
Charles Bukowski
JEHO básně jsou stejné jako ON ... zvrácené, chlípné ... ale taky tak zatraceně jednoznačně upřímné ... šílené a bohémské :-) ...
"ptáček celé léto pronásledoval
kočku
posmíval se posmíval se posmíval se
škádlivě a sebejistě;
kočka si zalézala pod houpací židle na verandách
šlehala ocasem
a říkala posměváčkovi něco vzteklého
čemu nerozuměl.
včera si kočka klidně vykračovala po příjezdové cestě
s živým posměváčkem v tlamičce,
třepotal křídly, třepotal, ...
křídly roztaženými jako nohy ženy,
a ptáček už se neposmíval ..."
... a jak to bylo dál? ... přečtěte si sami, ... co se stalo, ... než skončilo léto :-) ...
"stojím tady,
co dělám?
obnažený ...
... i větší muži než jsem já se neshodli ... se Životem" ...
Básně jsem četla s chutí před snídaní a před spaním, musím se přiznat, že někdy mě přešla na jídlo chuť, ale musím ocenit autora, že to dokázal...
A obdivuji jeho styl psaní, už poněkolikáté mě udivuje, jak kašle na pravidla a v tvorbě si tvoří svá vlastní.
Skvělá kniha...
Tuhle knihu mi dal do ruky kamarád. Jsem neskutečně ráda, že mi představil právě Bukowského. Nedá se souhlasit se všemi jeho názory na společnost, neboť Bukowski je člověk naprosto atypický a dalo by se říci že i vyjímečný. Už jsem se mnohokrát setkala s kritikou, ale ne tak upřímnou a uspořádáných ve verších. Bukowski si dělá, co se mu zlíbí. A tím mě naprosto dostal.
Myslí si, co chce. Píše si, jak se mu zachce. Nač se otravovat s interpunkcí, gramatikou a spisovnými výrazy?
Autobiografičnost díla je velmi podstatná. Vše zažil na svou kůži a nebojí se o tom napsat. Nebojí se říct, jak zkažený je. Jak je škaredý. Jak je znuděný společností, která neustále něco předstírá.
Nezávidím autorivi veškerou tíhu a zkaženost jeho života, ale zdá se mi, že on si ji užívá!
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Kniha Ptáčku posměváčku přej mi štěstí je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 147x |
Čtenářské výzvě | 6x |
Doporučených | 7x |
Knihotéce | 35x |
Chystám se číst | 35x |
Chci si koupit | 12x |
Na jednu stranu se mi to líbilo hodně ,a na druhou stranu se našlo i něco,co mi zas tak úplně nesedlo. Celkově mě ale sbírka bavila.
Nejvíce se mi líbila báseň ,, Poslední dny mladého sebevraha '',která je pro mě naprosto to nejlepší ,co jsem od Bukowského četl.