Příhody z černého kufříku
Archibald Joseph Cronin
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83991/bmid_prihody-z-cerneho-kufriku-rVl-83991.jpeg
5
72
23
Do menšího „zapomenutého“ skotského městečka přijíždí mladý lékař dr. Finlay. Sledujeme humorné i vážné příhody, které zažívá při léčení svérázných pacientů. A často je nucen pomáhat jim v řešení i jejich osobních problémů. Některé případy však také doktor Finlay řeší dost svérázně.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1972 , SvobodaOriginální název:
Adventures of a Black Bag , 1943
více info...
Přidat komentář
Četla jsem už víckrát, teď jsem se ke knize znovu vrátila, a i když nemůžu říci, že je to moje nejoblíbenější "doktorská", zdejší nejnovější komentáře knize hodně křivdí a nedá se s nimi rozhodně souhlasit.
Za něco může anotace lákající na humorné příběhy - ty to samozřejmě nejsou a ani nemohou být z počáteční lékařské praxe, a to ještě někdy ve 40. letech, kdy se pořád bojovalo s minimálními prostředky se zákeřnými infekčními chorobami, které už skoro neznáme díky očkování či antibiotikům (o nichž si mohli tehdy jen nechat zdát).
Možná stojí za to přečíst a porovnat jak místně tak časově Bugakovovy Zápisky mladého lékaře z 20. let v Rusku (vskutku děsivé), Cronina a následně Gordona, který už to rozhodně podal veseleji a taky šířeji (od studií v 50. letech, přes praxi nemocniční či na lodi a další peripetie mladého lékaře).
Pán v pozdějším věku se rozhodl psát a zhmotnit paměti z mládí jako čerstvě promovaného lékaře. Jsou to jednoduché povídky na úrovni maturanta, které trpí o to jednodušším umělým překladem (1. vydání) - čeština je nepřirozená a slovní spojení neobvyklá.
Zhýčkaná Gordonem a Herriotem bohužel nedokážu Kufřík dostatečně ocenit. Humor a milo skoro nikde, zmar a deprese všude. Pouze klobouček před všemi lékaři a podobnými lidumilnými zaměstnáními všech dob.
Hezké, zajímavé, poučné. Způsob a styl lékařské péče, jaký se už nikdy nevrátí.
Myslím, že tato kniha nepochybně inspirovala Patricka Taylora k jeho sérii "Doktore, ..." - ta návaznost námětu a stylu zpracování je zřejmá.
Povídky jsou vtipné i tragické, tak jak jejich příběhy přinesl život. Líbily se mi všechny, trochu mi stylem psaní připomněly povídky z praxe zvěrolékaře od Jamese Herriota.
Knížka z doktorského prostředí, kapitoly jsou někdy dobré, někdy slabé, někdy smutné, někdy legrační a někdy opravdu k popukání! Knížka je o mladém doktorovi, který jede na venkov pracovat se starším doktorem. Hodně jsem se nasmála u kapitoly, kde malému miminku hvízdalo při dýchání na plicích :)
Četla jsem si kapitoly „na dobrou noc“, každý den několik. Líbilo se mi to tak moc, že jsem přečetla i podruhé.
“Počasí bylo přísné, hanebné a ohavné - všechny přívlastky, které si zaslouží skotské počasí, když je pod psa.”
Příjemné čtení. Někdy případy dopadnou dobře, jindy bohužel ne, ale takový je prostě život.
K této nádherné povídkové knize. Ó, jak ráda bych se vrátila v čase a byla chvíli obyvatelem Levenfordu žila s těmi lidmi. Životy, kdy si každý vidí až do světnice, náročnost práce lékaře.
Krásný komentřář přede mnou - Josh
Mě úplně dostala poslední povídka "Konec asistenta"
Klobouk dolů, pane Cronine!! Poprvé vůbec se mi povídky ne líbily, ale rovnou mne nadchly:o)) Tohle byly nádherné příběhy. Každý každičký!! Autorův kultivovaný styl včetně slovní zásoby dané nejen překladem (díky též) a charakter hlavního hrdiny F byla prostě lahoda číst. Empatický a morálně úžasný lékař, který mne s každým dalším pacientem překvapoval a lidsky zasahoval. Tohle není jen o Skotsku a své době, ale je to o životě, jeho hodnotách a smyslu vůbec.
Knihu vytipovanou pro ČV´21 mi v knihovně museli jako léta nepůjčovanou najít ve sklepě. To mi věřte, že se to změní:o)) Moje sbírka osobních TOP knih je rozšířena!
re: Ilithyia, Radka ..pobavila? já většinou brečela jako želva.. :) je to jako v životě, něco dopadne dobře, něco špatně.
Skvělá vtipná kniha příběhů venkovského lékaře. Autor skvěle popisuje jednotlivá onemocnění a jejich léčbu v dané době. Odpočinková kniha, kterou jsem rychle prolouskala a dobře se pobavila :)
Tato knížka povídek ze života skotského lékaře je stálicí v mé knihovně. Poprvé jsem ji četla v dětství, později ještě několikrát, a vždycky znovu a znovu mě tyto milé a lidské příběhy pobaví.
K tomuhle skvělému čtivu jsem se dostala úplně omylem během čekání na vlak u pár poliček "Kniha do vlaku". Tenhle omyl byl velmi příjemný.
Máte pocit, jako byste patřili k obyvatelům Levenfordu. Líbí se mi postupné poznávání obyvatel tohoto městečka, odhalování různorodých charakterů a zajímavých životních příběhů a i když ne každá povídka má happy end, takový je prostě život...
Četla jsem na doporučení a přesto, že povídky úplně nemusím, nebyla jsem zklamaná:)
povídky, při kterých autor čerpá z mládí z lékařské praxe na venkově ... vtipné a humorné, s důrazem na sociální tématiku, chudobu, vykreselením svérazných venkovkých postav
Chtěla jsem tuto knihu nabídnout do bazaru, ale po přečtení komentářů, jsem si ji raději přečetla. A nejsem vůbec zklamaná. Povídky jsou moc pěkné a krásně napsané. Trochu mi to i připomíná Heriota. Až se mi do ruky dostane další kniha od p. Kronina, určitě si ji ráda přečtu.
Příběhy z černého kufříku - dvě útlé knížky povídek, které na mne doma čekaly dobrých patnáct let. Skromně se krčily v mé knihovně a trpělivě čekaly, až si jich všimnu. Neměla jsem tušení, co mám doma za poklad. Jsou skvělé - někdy humorné, jindy zase smutné, tak jak to život nosí. Fantasticky vyprávěné. Pane Archibalde Cronine, napsal jste to skvěle. Určitě jste byl dobrý a laskavý lékař.
Autorovy další knížky
| 1974 |  Hrad mistra kloboučníka |
| 1993 | Příhody z černého kufříku |
| 1972 | Citadela |
| 1972 | Tři lásky |
| 1947 | Zelená léta |
Kniha Příhody z černého kufříku je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 105x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 75x |
| Chystám se číst | 56x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 2x |
Knižka horskosladkých príbehov, ktorá dýcha dnes už nostalgickým starosvetským pôvabom. Skĺbil sa v nej Croninov vycibrený jazykový cit s jeho precíznou drobnokresbou malomestských postáv a postavičiek, s ktorými čitateľ priam žije, smeje sa s nimi (a na nich), súciti s nimi, sleduje ich každodenné drobné radosti a starosti, no aj ich malé-veľké osudy určované odvekými silami lásky, ľudskej ctižiadosti a hlúposti. Cronin ako obvykle, vo svojej čistej, nádherne kultivovanej, hlboko ľudskej a neúprosne návykovej podobe!