Příběh, který nikdy neskončí

10.04.2024

Také znáte ten pocit když natáhnete ruku, dotknete se knihy a v tom okamžiku to někde ve vašem nitru udělá cvak, jako když sklapne past. Zmocní se vás temné tušení, že tím dotekem začalo něco neovladatelného, co se právě dalo do pohybu. Fantazie u knih nemá hranic, je odevšad stejně daleko, nebo stejně blízko.
Jsou lidé, kteří se nemohou dostat do Fantázie to jsou lidé kterým se říká Nečtenáři, a jsou lidé kteří se do Fantázie mohou dostat a Fantázie je pohltí, ti kteří si neuvědomí kde jsou, a jsou lidé kteří se dokážou vrátit zpět do našeho světa a chránit tyto dva světy a to jsme my... Knihomolové, Knihožrouti ti kteří uzdravují oba světy. Neváhejte, nečekejte a pusťte se do světa Fantazie..

Film jsem viděl xkrát a lituji, že se mi kniha dostala do ruky až teď, protože ta cesta do Fantázie je opravdu kouzelným nekonečným příběhem. Nedivím se, že byl autor této knihy zděšen, když viděl filmařskou práci, která končí Bastiánovým příchodem do Fantázie. Viděl totiž scény které odporují poselství jeho hrdiny.

04.02.2024

Až sa hanbím, že som sa k tomuto príbehu dostala až teraz. Prečítať som si ho chcela už veľmi dlho a tak ma naozaj potešilo, že znova vyšiel v tomto krásnom (a veľmi ťažkom) vydaní s úžasnými ilustráciami vnútri. Ale od príbehu som predsa len čakala niečo viac.

Prvá časť ma veľmi bavila, je to v podstate to, čo si (matne) pamätám z filmu. Atrej, neskôr aj s Falkom, cestuje cez Fantáziu, prekonáva rôzne prekážky a snaží sa prísť na to, prečo je svet postupne pohlcovaný ničotou. Jeho cestu sleduje Bastián. Túto časť som si vychutnávala, aj keď občas mi to prišlo príliš jednoduché, ale tak predsa len, primárne je to príbeh pre deti. Lenže v druhej časti, keď sa Bastián dostane do Fantázie, sa to už zvrtne - z Bastiána je hlavná postava, ktorej charakter je postupne ničený nadbytkom moci. A tu už som sa nudila. Nepáčila sa mi Bastiánova premena, nepáčil sa mi on v hlavnej úlohe (aj keď Atrej s Falkom to aspoň trochu zachraňovali) a celé mi to už prišlo také rozťahané a hlavne bez cieľa, chýbalo mi tam niečo viac, nejaká úloha alebo tak. Ale zas samotná Fantázia a jej rozliční obyvatelia boli celkom zaujímaví. A aj koniec to trošku vylepšil. Samotná myšlienka postupnej premeny je taktiež veľmi pekná a hodná zamyslenia, len jej spracovanie sa mi až tak nepáčilo. Ale táto kniha rozhodne bude ozdobou mojej knižnice.

11.12.2023

Nekonečný příběh je jeden z mých oblíbených příběhů. Až velmi pozdě jsem zjistila, že existuje i kniha. Oproti filmu jsem pochopila, jaké jméno Bastián dal dětské císařovně a jak je Fantázie a lidský svět provázaný. Tím to nekončí. Tam kde končí film začíná v knize vlastní Bastiánovo dobrodružství ve Fantázii. Jako všichni před ním musí skrze svá přání najít cestu domů nebo navždy uvíznout ve Fantázii. A to jak, zjišťuje není nic záviděníhodného. Určitě už jen pro samotné pochopení, co chce kniha říci stojí za to ji přečíst. Film, ač se mi líbí, vynechává podstatu příběhu.

03.09.2023

Som prekvapený, že aj ostatní recenzenti sa od istého bodu tohto príbehu nudili. Aj u mňa to tak bolo, no myslel som si, že budem jediný. Navyše som ja šiel skrz jej audio-podobu, ktorá býva menej náročná. Možno je to väčšia zábava pre staršie deti a nie pre dospelých. Mne však navyše aj prekážala Bastiánova povaha, pretože naberal na arogancii a tak sa skutočným hrdinom stal Atrej, ktorý mu oponoval. Ako už bolo spomenuté, prvý film tvorí zhruba 40% knihy a následne pokračujú ďalšie motívy, ktoré sú nudnejšie a majú povrchnú podobu s druhým filmom: Bastián naozaj zabúda na svoj pozemský život, pretože sa ponára do inej roviny existencie, ďalej ho tam zvádza aj čarodejnica tváriaca sa, že sa mu podriadila. Stáva sa z neho pseudo-hrdina ktorý je vo všetkých kategóriach najlepší, až na jednu, na ustráženie svojho ega. Ďalej rozpor medzi Atrejom a Bastiánom je v knihe až vojnou ich nasledovníkov! Uznávam, že s dĺžkou knihy a jej symbolizmom sa v nej dá bádať hlbšie po skrytých posolstvách. Je ale na každom, aby si určil, ako hlboko bude stopovať a ja v tom veľmi neviem poradiť. Môj dojem bol, že autorovi hrozila nelogickosť či nekonzistencia, a tak som nešiel príliš hlboko. Zo symbolov ma zaujímali predovšetkým brány medzi sfingami, ktoré mi film dostatočne neosvetlil a zistil som, že ani kniha nie.
Čo praktické si z diela zobrať? 1.Kontrolovať, či nám nejaký nástroj zároveň niečo neberie z iných hodnôt. 2. Dávať pozor, či sme nestratili cit pre realizmus (toto je vyjadrené v minulých cisároch, čo sú reálne zablúdení ľudia, ktorí sa nedokázali vrátiť do svojej reality.) 3.Dávať pozor, či priatelia ktorí sa nám vzopreli nemajú pravdu a či nás v skutočnosti nezachraňujú. Sláva Atrejovi a Falkovi! Daj sa vypchať, Bastián! :-)

08.08.2023

Michael Ende nám představuje fantazijní příběh Bastiána a záhadné tajemné knihy, který balancuje na pomezí dvou světů - toho reálného a pak říše čisté Fantázie. To vše viděno očima malého chlapce, který si osvojil a uchoval schopnost tvořit si svoje vlastní vize a poodkrývat tak dvířka vedoucí do jiné reality. Knížka (respektive její část) se dočkala také dobře známého filmového zpracování.

19.07.2023

Kto videl film - a tých je asi väčšina - bude čakať niečo iné, ale tak to už s filmami a knihami býva, to je v pohode. Čo ma však prekvapilo (a príjemne) je to, že Michael Ende tam zakomponoval niektoré prvky okultnej filozofie a praxe Aleistra Crowleyho: "Moonchild", "Konej co si přeješ", "Hledáni Pravé vůle".

19.06.2023

Na Nekonečný príbeh som sa tešil hlavne kvôli tomu, že film podľa neho natočený nepatril práve k mojim obľúbeným a tak trochu som dúfal, že kniha by môj názor mohla zmeniť, no nestalo sa tak. Knihu som čítal na dvakrát a vcelku ma nudila. Možno to bolo tým, že som ovplyvnený filmom, možno mi len nesadol autorov štýl, no premňa to bolo proste sklamanie.

13.04.2023

Miluji film a velmi mne překvapilo, že to je jen polovina knihy. Druhá polovina mne chvilkama vůbec nebavila a musela jsem se do poslouchání nutit. Celkový dojem ale skvělý.

29.03.2023

Překvapilo mě, jak moc film vychází z knihy. A pak to, že to je asi jen čtvrtina knihy. To, co se odehraje potom, dává konečně smysl jejímu názvu. Ale o tom bude vyprávět někdy jindy.

Nu... poznámky, které jsem si ke knize napsal jsou delší, než je zdejší znakový limit, takže to budu muset poněkud zhustit, uvidíme, jak se to povede. Jsem z knihy poněkud překvapen. Jako malý jsem se poměrně často koukal na film, nedávno jsem si jej zapnul znovu. A vcelku mne zaujal, zdál se mi hlubší, než jsem čekal. Rozhodl jsem si tedy přečíst knihu, s tím, že třeba poprvé prohlásím, že film je lepší než kniha. No, není. Kniha obsahuje tytéž hloubky jako film, ale má jich více.

Nejprve struktura. Jedná se o poměrně komplikovanou knihu, která není jednotná, či jednoduchá v doslova ničem. S trochou nadsázky bych ji označil za postmoderní pohádku, která však do značné míry odpovídá Tolkienovskému pojetí pohádky. Je plná aluzí, odkazuje se na mnohá slavná díla a autory, přičemž jsou však tyto odkazy ukryty dost kvalitně na to, aby neseznámenému čtenáři nijak nechyběla jejich znalost. Ať jde o zcela očividný odkaz na Malého prince (Ygranul a její jed), či na zmíněného Tolkiena, na Poea a další. Tyto aluze dodávají knize další významy, které, myslím, nejsou nevýznamné.

Jak jsem již naznačil, strukturou kniha odpovídá Tolkienově pohádce. To připodobňuji k utopickému žánru. Poutník se vypraví do cizích krajin, které následně poznává ve střetu s tamní kulturou, zvyklostmi, světem. Taková pohádka je primárně o světě. A tak zde. Nejedná se o lineární vyprávění, neustále se nám mění fokalizace postav, ale princip je vždy stejný. Poslové putují do bydliště Měsíčnice, které předtím nikdy neviděli, ti pak vyprávění předávají Caironovi, který se vydává za svým úkolem do neznámé krajiny s neznámými zvyky, ten předává štafetu Áterjovi, který prochází světem, se kterým se seznamuje, aby předal štafetu Měsíčnici, ta Bastiánovi. U Bastiána prvek neznáma dominuje, u Měsíčnice je však rovněž silně přítomný. Jedna postava za druhou prochází Férií, kterou nezná... Fantázií a jejími neznámými končinami.

Do toho je kniha psána více než postmoderním způsobem. Čtenář čte knihu o tom, jak postava čte příběh z téže knihy, ve kterém je zrovna psána daná kniha. Jestli tohle není meta, tak už nevím co. Autor tím docílil poměrně pěkného efektu: čtenář jakoby nahlížel na skutečnost, do které prostupuje fantazie. Neuvědomuje si, že je to fantazie, do které proniká fantazie. Nebudu tu již rozebírat strukturu kapitola a význam čísel, ani nic dalšího, co by možná za rozbor stálo.

Pro nedostatek času už jen nicota. Její konceptualizace zdá se mi zde být velice zajímavou, ve vztahu k fantazii. Z tohoto hlediska vám mohu sdělit, kterou část knihy považuji za absolutně nejvýznamnější - rozhovor Atreje s Gmorkem. Ten mne nevíce zaujal i na filmu. To, co tam Gmork říká, mne ohromilo. Cituji: "Je to prázdnota, která jedině zbyde. Je to jako zoufalství, které ničí tento svět. Lidem, kteří nemají žádné naděje se lépe vládne. A každý, kdo je dokáže ovládat má zároveň i moc. Já jsem služebník té moci, která využívá nicoty." Říkal jsem si, to je přece orwelliánská totalita! Ovládněte myšlení lidí a ovládnete svět. Pak jsem zjistil, hle, film vyšel v roce 1984! Wow! To snad kniha nemůže překonat! A ono jo, kniha dělá totéž, ale důmyslněji. Rozhovor dvou zmíněných zdá se být dokonce komplikovaným. Dovolím si zde k tomu už jen jednu interpretační poznámku:

Dokud věříme, že existuje říše fantazie a ten Frodo tam jde s tím prstenem a není to o ničem jiném, než že tam skutečně jde, bolí ho nohy, je unavený a Glum nakonec padá do Orodruiny a pálí ho oheň, jedná se o pohádky, o fantazijce. Jakmile od tohoto upustíme, zavrhneme jejich žitou existenci, stávají se z nich prázdné měchy, které lze naplnit novým vínem. Ze Sněhurky přestává být pohádková bytost a stává se strašákem, do kterého dosadíme co potřebujeme pohádka přestává být uměním, začíná být nástrojem útlaku a propagandy. Nacistická propaganda toho času interpretovala Červenou Karkulku následovně: Karkulka je symbolem německého lidu trpícího ve spárech židovského vlka. Popelka se stává árijskou pannou, kdežto její nevlastní sestra je najednou symbolem špinavého míšence, kterého je třeba se zbavit. Jeníček a Mařenka se, vyprázdnění, převrací v příběh konečného řešení, pec se transformuje v kremační pec z koncentračního tábora. Bojíme-li se pohádek, stávají se z nich lži a lži ničí náš svět. To pan Ende popsal krásně a už jenom proto si kniha zaslouží velké uznání.

03.03.2023

Tak jako film ani kniha mě moc neoslovila. Rozečtenou knihu většinou vždy dočtu, ale u téhle mě to vážně přestalo bavit. A po půlce jsem odložila a vracím. Jsem ráda že byla jen vypůjčená, v mé knihovně by své místo neuplatnila. Jinak myslím, že pro větší děti asi ok.

09.02.2023

Dcera vydržela knížku číst do poloviny. Jakmile se Bastián dostal do Fantázie, bohužel se to zvrtlo v neskutečnou nudu. První půlka 5 hvězdiček, druhá polovina odpad. Celkově za 3.

25.11.2022

Zde se nejde ubránit srovnání filmu a knižní předlohy.Kniha je samozřejmě obsáhlejší, s nepatrnými obměnami.Konečně zde má i dětská císařovna normální jméno.Myslím si, že v nejlepším se má přestat a tak i nekonečný příběh mohl skončit v čase, kdy končí i filmový první díl.Chápu, že autor zde musel dokončit Bastiánuv přerod a vývoj a hadi Aurynu se museli zakousnout do svých ocasů, aby uzavřeli kruh příběhu.Přičemž druhá polovina příběhu v knize se ještě dá snést, tak druhý díl filmového zpracování už nemusel přijít na svět, stejně tak jako ten třetí.V tomto případě mám radši první filmový díl, než knihu. (V knize se dá hledat i hlubší poselství, místy mi to lehounce připomínalo malého prince.)

17.11.2022

(SPOILER) Já jsem si z dětství pamatoval, že děj známý z filmu s Noahem Hathawayem (a Eduardem Cupákem :) ) je v knize pouze prologem. Z té druhé půlky mi ale ulpěl jen Chrám tisíci dveří a závěrečná scéna uvnitř medailónu Auryn. Naopak jsem úplně vypustil, v jakého pitomce moc zkorumpovala Bastiána, jehož zaujetí pro čtení z první půlky prostě musí každý správný knihomol ocenit. Autor se prostě rozhodl, že nám u hlavní postavy naservíruje vývoj od klaďasa k záporákovi a zase zpět.
Oproti Děvčátku Momo, které jsem četl nedávno, dávám o jednu hvězdičku méně, protože celá druhá půlka byla souborem trochu izolovaných podobenství a v důsledku toho se podstatně hůře četla než ta "filmová" první, kterou má člověk prostě tak nějak víc pod kůží.

15.11.2022

"Jsou lidé, kteří se nikdy nemohou dostat do Fantázie. A jsou lidé, kteří se tam mohou dostat, ale pak tam zůstanou navždy. A pak se najde několik takových, kteří odejdou do Fantázie a znovu se vrátí."
"Každý opravdový příběh je Nekonečný příběh. Do Fantázie vede mnoho dveří. Existuje mnohem víc podobných kouzelných knih. Mnoho lidí to vůbec nezpozoruje. Záleží zkrátka na tom, kdo takovou knihu dostane do ruky."
Srdcová záležitost každého, kdo byl dítětem osmdesátých a devadesátých let. Tak trochu překvapením pro mne bylo, že filmové ztvárnění zachytilo jen první část knížky. Musím uznat, že ta druhá část Bastiánova putování Fantázií mi přišla poněkud zdlouhavá a samotný Bastián mi začal svým chováním lézt na nervy. Nicméně ten závěr ... Ten ZÁVĚR! Přiznám se, že až tam jsem tu knihu docenil.
Co dodat? Snad jen slova Artaxe (slzička opět ukápla a člověk si vzpomněl na den, kdy tu scénu viděl poprvé ... a pak propadnul opět v pláč): "Žij blaze, Átreji, můj pane! A děkuji!"

11.11.2022

Opravdu krásný námět a témata k zamyšlení. Film od dětství miluji, ale že je podle knižní předlohy jsem si dohledala až nyní. Překvapilo mě, jak věrný knížce je a myslím, že autor mohl být filmovým zpracováním spokojený. Škoda, že pokračování už tak zdařilé nebylo, protože i zbytek knihy by za to opravdu stál.

23.10.2022

(SPOILER) Myslím že není lepší místo mého dětství kde bych chtěla být. Bohužel jsem knihu četla ve chvíli kdy už ji asi nedovedu tak ocenit a příběh samotný mne už tak neokouzlil.( Neplatí pro chvíli kdy Átrej ztrácí svého Artaxe v bažinách... to obrečím i jako velká holka.) Musím říct že filmové zpracování( myslím tím první díl, ty další neberu v potaz) se mi líbí přeci jen trošku víc. Pokud se ale vracet do dětských let, Nekonečný příběh u toho nesmí chybět...

13.09.2022

(SPOILER) Opět jednou umlácena okolní realitou, prchám /ne poprvé/ do říše Fantázie. A znovu a znovu mě šokuje, jak je tato už nesmrtelná klasika NEDOCENĚNÁ.
V jistém smyslu za to může zfilmování /samozřejmě budu psát výhradně o první části, ty další dvě hrůzy si zaslouží leda tak naházet do Nicoty/. Pozor, jde o vynikající dílo, nemusel se čertit v té době ani sám autor a už vůbec ne současní útlocitní progresivisté - chválabohu, že se film točil ještě v "drsných" osmdesátkách, děsím se představy, jaký paskvil by z toho vznikl dnes :-(( S diskutabilním ukončením se asi v rámci srozumitelnosti pro děti nic moc dělat nedalo. Akorát kdo napřed viděl a četl až dodatečně, bude z epizody se Starcem a císařovnou patrně lehce zmatený /já jsem tehdy cca v roce 87 rozhodně byla/.
A co bylo v knížce dál? Milé děti, nedivte se, že vám rodiče rvou Nekonečný příběh z rukou a chtějí číst taky. S Bastiánem coby zachráncem říše Fantázie totiž nenápadně přeskočíme z pohádky /hezky vysoko nad young adult/ k plnohodnotnému, přemýšlivému a tvrdě psychologickému románu /také/ pro dospělé. Vše samozřejmě zabaleno v lákavě dobrodružném ději. Ano, i já jsem na více místech cítila, že by stačilo jen zvednout oči od řádků a nahlédla bych do otevírající se brány mezi světy... A klidně se přiznám i k sevřenému hrdlu a mokrým kapesníkům čím blíž k závěru... jen si dodejte odvahu a vzpomeňte si na své vlastní dětství - všichni jsme tak či onak narušení, a co by pomohlo nám k uzdravení a nalezení své Pravé vůle??? Ano, je to náročné čtení, iniciační román jak vyšitý - a jak nádherně katarzní!!
Spojení neuvěřitelné představivosti + inteligence = Michael Ende. Doporučuji všem lidem i bytostem dobré vůle, a pokud si přečtete i podruhé, nebudete litovat -:)

PS. Pro vážnější zájemce - zde zajímavý hlubinně psychologický náhled:
http://ografologii.blogspot.com/2008/05/michael-ende-nekonecny-pribeh.html

PPS. Ze dvou existujících českých překladů /starší Příběh, který nikdy neskončí x další vydání jako Nekonečný příběh/ pro mě jednoznačně vítězí novější - minimálně o tři dračí délky!!

06.09.2022

První část knihy mě bavila, doprovázet Átreje při putování bylo skvělé. I když jsem film viděla mockrát, i tak jsem se dozvěděla něco nového. Druhá část už byla horší. Bastián je velmi nesympatická postava a od začátku až do konce mi lezl na nervy a měla jsem často chuť knihu nedočíst.