Postel, hospoda, kostel

Není kněz jako kněz – Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

http://www.databazeknih.cz/images_books/30_/308902/postel-hospoda-kostel-CrA-308902.jpg 4.3175
Žánr:
Duchovní literatura, Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno:, Argo
více informací...
1. vydání originálu:2016
Počet stran:280
Autor obálky:Kateřina Kalinová
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-257-1918-3
Nahrávám...

Komentáře (57)

Přidat komentář
Iki1
předevčírem

Jedná se o velmi poutavé čtení, které mně osobně mluvilo z duše i do duše. Dá se říci, že by čtení této knihy mohlo alespoň někomu suplovat duchovní rozhovor. Více takto otevřených farářů a mnohé zbloudilé duše naleznou svůj vnitřní klid.

petrarka72
26. června

"Většinou neodmítáme Boha, jako spíš svou představu o něm." (parafrázováno) - Kdybych v knize našla jen tuto větu, stálo za to si ji přečíst... Nemohu se zbavit dojmu, že vyprávění o dětství a dospívání mohlo být kratší (na druhé straně člověk si na ledacos vzpomene, s lecčím se identifikuje), ale prolínání zprávy o kněžském působení se zprávou o vztahu s Bohem je skvostné. A neodmyslitelná je v této knize postava zpovídající - Markéta Zahradníková ví přesně, kdy položit otázku, kdy zaprovokovat, kdy se stáhnout do pozadí... A mimochodem - jsem ateistka. :-)

LuckaH2
23. června

Nazory pana Czendlika jsou mi velmi blizske, jeho pohled na cirkev je svezi a moderni, coz by melo byt. Takze na jednu stranu mi nerekl nic moc noveho, na druhou stranu je fajn se nad nekterymi vecmi zamyslet, jeho pribehy a prirovnani jsou humorne a lidske:-)kniha je opravdu pro vsechny,vcetne "nevericich"("prestoze ze ti jsou vlastne podle p. Czendlika nejvic verici v neexistenci Boha")

Atanone
17. června

"Kardinál Duka kdysi na mou adresu novinářům řekl, že jeden
Czendlik v české církvi není problém, ale kdyby takových Czendliků bylo deset, tak už by to
problém asi byl."
.. a já dodávám,že bych katolické církvi-jejíž jsem heretickou součástí-takový problém přála.
Krásné na této knize je,že je o všem a pro všechny. A tak to má být.

Gigy
16. června

Nejsem si jistá, jestli forma dialogu knize spíše neuškodila. Nicméně čtení je to zajímavé, místy dokonce úsměvné a některé pasáže vás donutí pořádně se nad sebou zamyslet.

szusanne
06. června

Nečekaně upřímná a zábavná kniha. Nechybí v ní inspirace a zamyšlení.

marketa8129
05. června

Tato knížka se nesmí kupovat s tím, že ji napsal známý kněz. Při čtení budete mile překvapeni otevřeností, myšlenkami a zajímavými postřehy. Často se zarazíte a k textu se vracíte, přemýšlíte, sem tam si něco vypíšete, prostě knížka pro přemýšlivé čtenáře.

bgott
02. června

Ke knize jsem přistupovala s jistou rezervou. I já jsem vnímala Z. Czendlika jako lehce "bulvárního kněze" :-)
Ale byla jsem mile překvapena a knížku jsem přečetla se zájmem. Oceňuji přímost vyjádření k "ožehavým" otázkám a problémům současné katolické církve. Za mě velmi pěkné a inspirativní čtení.

iška
01. června

Dobře udělaný rozhovor. Rozhovor se zajímavou osobou je vždy podnětný.

daza.dt
03. května

Knihu jsem si koupila a následně ji dostali všichni "povinně " doma. :)
Ač v ČR nikdo nemá rád pánbíčkování a prý jsou tady pomalu všichni nevěřící, na knihu jsem musela čekat, protože byla vyprodaná. :)
Kniha mě mile překvapila, "Zigiho" mám ráda a rozhodně mě nezklamal.
Doufám, že bude ještě nějaká další kniha. :)

Šánka
03. května

Knížku mi téměř vnutila naše milá paní knihovnice, sama bych si ji asi nepůjčila....a moc se mně líbila.
Bylo to čtení zajímavé, místy úsměvné, ale hlavně na zamyšlení o životě, lásce, běžných věcech. Plné úžasných myšlenek se kterými se může ztotožnit jak člověk věřící, tak ateista, ale i takový, který v tom tak úplně nemá jasno (jako třeba já:-)). Pan Czendlik je mimořádný člověk, který nechodí s hlavou v oblacích, ale stojí pevně nohama na zemi, a proto jsou jeho názory mému srdci blízké.
Knihu nejen doporučuji, ale ráda si ji i koupím, abych se k ní mohla kdykoliv vrátit.

honza0876
03. května

Osvěžující knížka nejenom pro věřící.

michal8666
24. dubna

Dost dlouho jsem kolem toto knihy našlapoval po špičkách. Jsem tvor zvědavý, ale bál jsem se ji otevřít. Bál jsem se, že bude moc "pánbíčkářská".
Ale nedávno jsem se vyskytl u přátel v Lanškrouně. Courali jsme se večer po městě. A před farou stálo Mini - mám pro ně slabost.
A prý: "To je Zigiho".
Druhý den jsem letěl pro knihu.

Pro mě velmi inspirativní kniha. Kniha, kterou jsem musel občas odložit a zamyslet se. Není to určitě pámbíčkářské. Dle mého si tam kždý najde to své. To své k zamyšlení. Zigi je zkrátka moc zajímavý člověk.

"Před čím utíkáš, to tě zkrátka nakonec dožene."

Mahuleno
17. dubna

Se \"znalostmí\" o knězi Czendlikovi jsem se na tu knihu těšil. Možná právě proto jsem byl trochu zklamán. I když zklamán je možná silný výraz. Dokonce jsem trochu přemýšlel o tom, jestli by to třeba nenapsal lépe sám, vlastními slovy, což je pravděpodobně rychlejší a bezprostřednější sdělení, ale v tom to asi není. Prostě se někdy stává, že očekávání nejsou zcela naplněna. Nicméně, to je můj názor na knihu, ale nic to nemění na tom, že podle mne by církev takových kněží potřebovala více. Protože jsem přesvědčen, že by ji dokázali otevřít pro \"širší publikum\" - momentálně mě nenapadá vhodnější výraz.
A to rozhodně církev potřebuje, získat trochu \"civilnější\" projev. Ale to vůbec neznamená ustoupit ze svých základních pravd, jenom je umět lépe předkládat. Závěrem jenom poznamenám, že bych někdy velmi rád byl např posluchačem Czendlikova kázání.

Marčullkas
17. dubna

Pro mě velmi inspirativní kniha, která mě nutila k zamyšlení.

cérka
15. dubna

Na úvod, jsem věřící a neskrývám to. S Bohem vedu neustálou diskuzi, i když podle některých farářů je to hřích a máme přijmout jeho vůli bez diskuze! Jsem praktikující katolík, hrozné slovo a někdy se mi strašně nechce! ("Bože jak to mám všechno zvládnout, práci na plný úvazek, rodinu, dům, zahradu, nemocné rodiče a k tomu být ještě "pořád" v kostele" :-) ).
Děkuji Bohu, že je mi vždy nablízku, vždy mi naslouchá a za ty kněze, kteří to chápou a nebojí se to i napsat. Kniha mě velmi oslovila.

evasamankova
09. dubna

Moc hezké čtení, moc zajímavý rozhovor, moc sympatický pán!

Damato
02. dubna

Přiznám se,že ke knize jsem se dostala diky osobnímu setkání na jedné akci,kdy jsme s panem farářem kouřili na chodbě a jeden zvědavec se ho ptal,jakto,že kouří. Odpověď mě rozesmála... Prach jsi a v prach se obrátíš...od té doby tohohle sympaťáka vnímám,jako nás ostatní smrtelníky a má můj obdiv.

pepa4081
25. března

(Věřím, ale do kostela už leta nechodím.) Díky této knize si ale myslím, že to se mnou není tak špatné. Vtipné i poučné čtení pro věřící i ateisty. Souhlasím, že místo některých otázek bych uvítal jiné, odpovědi mne však nezklamaly. Pěkná knížka, jejíž některé části si jistě někdy přečtu rád znovu. Uspokojivé.

maryska09
24. března

Vrele doporucuju tuto knihu pro verici i ateisty. Verim tomu, ze kdyby bylo vic takovych katolickych knezi jako pan Czendlik, kostely by byly plne. Jeho nazory jsou velmi mile, povznasejici i nutici k zamysleni. Jen je skoda, ze zvolil pro svou knihu formu otazek a odpovedi, presneji receno, ze mu otazky poklada pani Zahradnikova. Jeji otazky jsou zpocatku naivni, pozdeji i urazlive a neustale se opakujici. Napriklad se pana farare nekolikrat pta, na jeho vztah k zenam. On ji na to odpovi, vysvetli ji, proc zeny miluje, ale proc zije v celibatu i co to pro nej znamena. Ona do nej presto o par stranek dal opet ryje, proc tedy zije v celibatu a jestli by mu v manzelstvi nebylo lepe. Obavam se, ze kdokoliv jiny mene trpelivy by ji uz poslal do tmy. Ke konci knihy jsou jeji otazky uz vylozene rusive. Pevne doufam, ze pokud by pan farar chtel vydat novou knihu, tak zvoli nekoho jineho, kdo by mu pokladal otazky, ktere budou mit hlavu a patu, nebo se tomu uplne vyhne.

bookcase
19. března

Kněz, který je úplně normální. ☺Sympaťák se svéráznými názory. Dobře se to čte a nutí to k přemýšlení.

Zdenulkaa
10. března

Vřele doporučuji, pan Czendlik je moudrý člověk a umí zajímavě vyprávět.

lidunka1
07. března

Všechny z vás, které zaujal rozhovor s mediálně známým P.Zbygniewem, bych chtěla povzbudit, abyste si přečetli rozhovory s P.Janem Rybářem Deník venkovského faráře.

yellowbanna
26. února

Nejzajímavější pro mě byla prostřední část knihy, kde se Czendlik zamýšlí nad svým vztahem k Bohu a vírou obecně. Několik myšlenek, které zde vyslovil mě velmi inspirovalo. První část knihy o jeho dětství a cestě ke kněžství je také docela zajímavá, ovšem poslední třetina mě vysloveně zklamala. Rozjímání nad společností, světem a vztahy lidí v něm je, alespoň z mého pohledu, plná obecných a všeobecně známých frází, které toho zase tolik nevypovídají. Možná jsem po obohacující části o víře čekala od pana faráře víc.
Anekdoty ze života jsou jistě zpestřením rozhovoru, jen kdyby řada z nich nekolovala mezi lidmi (a na Internetu!) již dost dlouho na to, aby se staly notoricky známými.
Oceňuji upřímnost a bezprostřednost vyprávění, stejně jako civilní projev a řadu až trochu provokativních myšlenek. Jsou osvěžující a sympatické. Víc takových kněží!

klimi
22. února

Moc pěkné a moudré čtení.
Doporučuji.

f.enjoy69
19. února

Zpočátku má kniha pomalejší rozjezd, přišlo mi to takové suché, nic moc neříkající... Po nějaké straně sto se to ale vše přehouplo a byla to jedna radost. "Zbyšek" je prostě úžasná osobnost s neuvěřitelným charismatem a schopností jakési otevřenosti, čehož si hrozně vážím. U většiny knih si vystačím s představivostí, ale zde mi chybělo Czendlikovo vystupování, mimika a lišácký úsměv, s takovou osobností jsou prostě lepší živé rozhovory (např. na DVTV), prostě mi tam něco chybělo...

Každopádně určitě moc doporučuji, v knize je ranec úžasných myšlenek, narážek a vtípků. Oceňuji především to, že autor má svoji hlavu a své názory nehledě na nějakou oficiální církevní doktrínu a jde takto s kůží na trh. ;-)

Marcela52
19. února

Hodně jsem se toho dozvěděla, hodně se nasmála a určitě se nenudila. Mohu jen doporučit všem, kdo jsou ochotni naslouchat i tomu, o čem nejsou stoprocentně přesvědčeni. Kdyby bylo více takových kněží, bylo by asi více věřících...

Barolenka
18. února

Moudré čtení :-)

peko
09. února

Vše už bylo zde napsáno! Kniha by měla mít místo v každé knihovně.

Kdo nečetl, nepochopí! Můžu jen DOPORUČIT !!! Milé, vtipné, plné citu ... prostě "Zbyšek" :-) Spoustu jeho myšlenek interpretuji dále.... (Tichá, ale zdravá závist Markétce Zahradníkové za čas strávený v tak milé společnosti) ;-)

Kniha je vhodná jak pro věřící, tak i ateisty. Jeho názory se mi líbí pro svůj nadhled a životní optimismus.....

Nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala, je tato kniha obohacená podpisem a věnováním. Kdyby to portál umožňoval, hvězdiček by bylo minimálně deset. :-)

mirektrubak
08. února

Pan Czendlik se stal knězem hlavně proto, že povolání faráře je v Polsku vážené. V semináři bylo studium Bible jeho nejméně oblíbený předmět, první roky svojí služby popisuje tak, že "bylo to jako chodit do továrny", službu kněze přirovnává k práci holiče (proto by se mělo chodit do kostela za knězem s předchozí objednávkou) a před farníky by se mnohdy rád schoval za vysokou zdí... Po těchto informacích, které jsem se dozvěděl v úvodu knihy jsem si říkal, jestli pro mě má vůbec cenu číst dál...
Ale Czendlik je příjemný, charismatický člověk a dobrý vypravěč. Sedět s ním někde na pivu by určitě bylo zárukou dobré zábavy. A když se přes hromadu vtipu a různých veselých historek z natáčení dostaneme až k jeho názorům na svět, zjistíme, že je to tolerantní, otevřený muž se srdcem na správném místě.
Jeho svět, který v rozhovoru ukazuje, je místem, ve kterém je dost prostoru pro pochopení druhých i pro pomoc potřebným. Sympaticky přiznává, že není žádný myslitel, což se, myslím, docela potvrzuje, protože jeho výroky jsou často spíše mnohokrát opakovené banální pravdy ve smyslu "každý člověk je jiný a proto každý potřebuje samostatný přístup", "vše, co v životě zažijeme, nás nějak mění", "lidé málokdy hodnotí sebe samotné objektivně" ...
Jiná tvrzení jsou zase taková, že nad nimi zůstává rozum stát. Vleže není hlava výš než srdce a proto nás napadají vleže myšlenky, ve kterých nemá rozum převahu. Takže pokud bych chtěl, aby mě napadaly myšlenky s převahou srdce, tak bych se měl ... postavit na hlavu? Na hlavu postavené je třeba i tvrzení, že podvědomá víra Čechů v boha se pozná podle toho, že používáme slova jako "proboha" nebo "ježíšmarja". To je ale přece vyložená hloupost. To už bych mohl rovnou tvrdit, že máme v sobě latentní víru v Alláha, protože používáme arabské číslice.

Samostatnou kapitolou jsou potom otázky paní Zahradníkové, které působí dost povrchně.

Chápu snahu o to, představit otce Czendlika jako normálního člověka, ukázat, že i katolický kněz může být "obyčejný člověk jako já". V našem prostředí, kdy duchovní považujeme za lidi, kteří mentálně žijou někdy v předminulém století, to považuji to za přínosné. Jenom na můj vkus bylo těch vtipů, příběhů, metafor a bonmotů trochu moc. Z mého pohledu by mohla mít tahle knížka tak poloviční délku.