Posel
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56459/mid_posel-Yjc-56459.jpg
4
1454
344
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny. Dotisk v roce 2016... celý text
Přidat komentář
Po prečítaní Zlodejky kníh som mala veľké očakávania. Chvíľu trvalo sa začítať, ale potom ma to vtiahlo a čakala som, čo sa bude diať. Nútilo zamýšľať sa nad vecami, citmi, vidieť veci z iného pohľadu. Zaujímavá kniha, odporúčam.
(SPOILER) Zajimavy namet. Bohuzel, i kdyz se mi kniha cetla dobre a cekala jsem, jak to cele dopadne (i kdyz tak od pulky se da konec dost predvidat), tak znovu bych se k ni nevratila. Ztvarneni mi prislo takove ploche a nemohla jsem se smirit s jakousi nelogicnosti - hlavni hrdina se necha mlatit a nic s tim nedela. Plni ukoly a nnevi od koho a ani poradne nevi proc by je plnit mel. Nevim, problem jsem mela s tim tomu celemu tak nejak uverit.
Tuto knihu jsem otevřela s očekáváním, že to bude stejný styl vypravování jako ve Zlodějce knih, no vůbec mi to tedy nepřišlo. Tohle je za mě více zaměřené na příběh a atmosféru, nežli na pocity a barvitost okolí. Rozhodně mě to však velmi bavilo, děj se nezastavoval, nastával jeden zvrat za druhým a poznávat mnoho malých příběhů v jednom větším bylo poutavé. Trochu mi to připomínalo rámcovou novelu. Líbilo se mi, že Ed se musel několikrát postavit do nepříjemných situací, aby splnil své poslání. Hlavní postava tedy působila sympaticky, v ničem mi nevadil. Naopak Aundrey mě trochu štvala svou nedostupností. Ze začátku bylo sice fajn pozorovat takovou tu klukovskou upřímnou zamilovanost, ke konci mě to však už docela štvalo, že mu to stále nevycházelo. No a úplný závěr ten mě jednoduše položil, horší zakončení knihy jsem snad ještě nečetla. Neskutečně levné, odbyté, bez emocí prostě ne, akorát jsem byla naštvaná. Jinak bych knihu celkově doporučila.
,,Audrey zanedlouho řekne: ,Jsi můj nejlepší kamarád, Ede. ,Já vím. Těmahle slovama můžete chlapa klidně zabít. Bez pistole. Bez nábojů. Stačí slova a jedna holka.
Od tohoto autora už jsem četla skvělou Zlodějku knih, takže od Posla jsem měla poměrně vysoká očekávání. Na úvod uvedu, že při prvotním prolistování knihy mne překvapilo, jak nespisovně je napsaná, ale člověk si na to velmi rychle zvykne. Vždyť za vypravěče tu máme devatenáctiletého taxikáře Eda. Ten nemá žádné velké ambice, ale v průběhu knihy se setkává s lidmi různého věku a původu, kterým má nějak pomoct. Vyvíjí se též jeho vztah s přáteli a jeho přístup k životu. Jednotlivá poselství člověka donutí se zamyslet, na samém konci se nachází poselství největší a nejhezčí. Markus Zusak má dle mého opravdu unikátní a zajímavý styl. Určitě kniha stojící za přečtení.
(SPOILER)
Kniha se krásně čte. A skoro na každé stránce je ukryto nějaké poselství, o kterém pak člověk může dlouho přemýšlet.
Řekla bych že konec by byl lepší, kdyby zůstalo záhadou kdo je za posílání karet.
Já ty jeho knihy prostě miluji! Chce se mi napsat a jeho češtinu. Doufám, že i v originále je jeho jazyk tak poetický, vtipný a sarkastický. Miluji jeho outsidery, jejich boj za uznání a tak. I po dočtení hrdiny potkávám a myslím na ně, nechce se mi s nimi loučit.
Líbila se mi myšlenka knihy, ale počáteční nadšení vystřídala po chvíli nerozhodnost, zda se mi to vůbec líbí nebo ne. S první kartou přišlo napětí a očekávání, ale pak už mi to tak dobré nepřipadalo. Začalo mi to připadat lehce utahané a jakoby se děly situace pořád stejně dokola. Možná by bylo lepší, kdyby to bylo kratší. Ed je sice sympaťák, ale trošku jsem bojovala se stylem, jakým je kniha napsaná. Sice se mi zamlouvalo poselství, které kniha nabízí, ale přišlo mi to zbytečně rozvleklé a tak od půlky jsem se docela nudila.
Posel mně hodně překvapil a to od samého začátku. I když jsem měla pocit, že je kniha určena spíše mladším čtenářům, tak se z nás celkem brzy stali kámoši a já jsem velmi ráda a dychtivě naslouchala Edovi, tomu jak se cítí a doprovázela jej tam, kde ho karty zavedly.
Mluva i styl psaní mi naprosto vyhovoval a čtení mě fakt bavilo. Vlastně mně na začátku vůbec nenapadlo, že bych v knížce našla i docela hluboké myšlenky a přitom to není vůbec na sílu.
Ede, díky moc, hodně jsi mně přiměl popřemýšlet. Tak zase někdy čau.
Čtení to bylo příjemné, ale za mě klidně mohlo být o něco kratší. Každopádně Edovým poselstvím pro mě bylo to, že jsem díky němu dokončila Čtenářskou výzvu:)
Veľmi príjemné čítanie...... A s takým odkazom. Nepotrebujeme dostávať karty, aby sme občas len tak niekomu pomohli.
Posel nie je tým, čím sa zdá. Vôbec som netušil do čoho idem ale nakoniec ma táto kniha a jej autor príjemne prekvapili. Mladý taxikár Ed dostáva od neznámeho odosielateľa karty, na ktorých sú adresy a tým ľuďom musí nejakým spôsobom pomôcť. Príbehy ľudí sú výborne napísané, pritom úplne všedné a zo života. Hlavne posledné príbehy ma dojali. Posel sa výborne čítal a páčil sa mi aj použitý jazyk. 90%
Ani nevím proč, ale čekala jsem úplně jiný typ knihy. Což ovšem neznamená, že bych byla zklamaná, spíš naopak. Je to hodně silný příběh, který donutí člověka se zamyslet. A konec byl hodně nečekaný, byla jsem napnutá až do poslední chvíle.
Nápaditý příběh a dobře zvolený jazyk. Použitý styl částečně nespisovné, lidové řeči pěkně podbarvil atmosféru beznadějného přežívání obyvatel chudého předměstí. Co ale nevyšlo, je vyvrcholení příběhu. Místo aby děj ke konci knihy vygradoval, tak tady přišel mírný útlum a závěrečná pointa mě také moc nepřesvědčila. Jinak hodnotím román jako lepší průměr.
Markus Zusak se po Zlodějce knih a teď i po Poslovi stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Ne, že by byly jeho knížky něčím extra výjimečným, ale je to hlavně jeho jazyk, způsob, jakým píše (protože kdybych byl spisovatel, tak bych psal přesně takhle, hehe :-). Má prostě dar psát neskutečně poutavě, zábavně, smutně a vesele zároveň. A to někdy, spolu s nosným nápadem, stačí k tomu, aby se jeho díla stala nezapomenutelnými, něčím, k čemu se budu kdykoliv rád vracet. Posel je opět naplněn neskutečně pozitivní energií, byť je jeho děj svým způsobem vlastně hrozně smutnej (stejný případ jako u Zlodějky knih). A hlavní hrdina, Ed Kennedy, aspiruje na největšího literárního sympaťáka ever. A když se tu v závěru píše o mé milované Audrey Hepburn, nemám daleko k tomu označit Posla k tomu nejlepšímu, co jsem zatím četl... A i tady z úplně poslední věty v knížce příjemně zamrazí.
Ačkoliv jsem si tuhle knihu vybrala pouze kvůli čtenářské výzvě, nebyla jsem vůbec zklamaná. Obecně vzato australské autory moc nemusím, ale tato kniha byla výborně napsaná. Obsahuje špetku tajemna a vy do poslední chvíle netušíte jak kniha dopadne a to miluji. Doporučuji všem co milují tajemno a napínavé příběhy.
(SPOILER) Po delší době zase něco z ne-fantasy světa. Velmi originální příběh - mladý taxikář Ed, který vede všední a ničím nezajímavý život, začne dostávat hrací karty se jmény lidí, kterým má nějak pomoct. V průběhu knihy se ukáže, že se vlastně jedná o v jádru obětavého a hodného člověka, i když by si to podle jeho chování navenek nejspíš nikdo nemyslel. Líbilo se mi, že na konci byla i osobní výzva, když obdržel jména svých nejlepších přátel. Kdo mu nakonec všechny tyto výzvy posílal mohlo být vykresleno trochu lépe, čekala jsem něco jiného, ale celkově hodnotím 5/5.
Mohla to být dobrá povídka s poselstvím o úloze každého z nás, o jakémsi vyšším božím záměru, o tom, kterak výrostek, který sám sebe považuje za ztracenou existenci, sám sebe najde, o laskavosti každodenních věcí okolo nás, které nevidíme. Ale není.
Zusak se rozhodl zajímavý námět rozpracovat do knihy. Do knihy, která jazykem a stylem vyprávění jakoby směřovala na dospívající. Obávám se ale, že dospívající obsah po prvních dvou desítkách stran příliš neuchvátí. Dospělé zase bude obtížně uchvacovat použitý jazyk a neustále se opakující situace - jak říkám, materiálu je tam na povídku, nikoli na román o stovkách stran. Dění okolo první karty jsem sledoval s napětím a zvědav, do čeho to vyústí. Nějak to vyústilo, ale bylo to takové vlažné. Pak už se jednou použitý model opakuje stále dokola, s prvky, které ho spíš rozmnělňují, než zaostřují. Autor se sice pokusí tomu všemu dát v závěru jakýsi smysl, leč to už jsem byl znuděný tak, že jsem byl vlastně rád, že to končí.
Není to špatná knížka, ale působí na mě jako kalkul - seriózní téma, zpracované tak, aby oslovilo mládež, žádné kontroverze, všechno uměle sešroubované tak, aby to ve výsledku působilo hluboce, laskavě a spasitelsky. Myslím, že má Zusak na víc.
P.S. Kdo vymyslel ten příšerný přebal pro české vydání, by měl odevzdat výplatu na dobročinné účely. Naplnil by tím vlastně i poselství Posla.
Naprosto úžasná kniha. Dojemná, uvěřitelná a psychologická. Nebýt toho, že jsem četla už i druhou knihu tohoto autora, Zlodějku knih, dala bych této knize pět hvězd. Autor nám ovšem dokázal, že z dobrého se může během pár let stát výborné. Doporučuji tedy číst prvně Posla a Zlodějku knih až potom. Jediné před čím bych u této knihy varovala je lehce pubertální způsob psaní. Nespisovné výrazy a sprosté slova. První polovinu knihy mě to lehce rušilo, potom jsem se zažila do příběhu natolik že mi to nevadilo.
PS: Nevím proč si všichni ztěžují na konec. Za mě rozhodně nebyl slabý, spíš naprosto geniální a přímo mi odhodil mysl. Autor si mě nejvíc získal právě koncem. Všechno najednou zapadá do sebe.
Zajímavý příběh, dobře napsaný, ale ten konec byl trochu laciný. I tak jsem knihu přečetla s chutí a myslím si, že tento autor ještě něco dobrého napíše. Tuto svou prvotinu napsal v sedmadvaceti letech a získal za ni v r. 2003 významnou australskou cenu za literaturu. Jeho nejslavnější dílo jsem také přečetla, byla to Zlodějka knih, která se stala mezinárodním bestselerem, takže se určitě můžeme těšit na další zajímavé knihy z jeho pera...
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2019 | Clayův most |
| 2015 | Smečka rváčů |
Kniha Posel je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 1 998x |
| Čtenářské výzvě | 284x |
| Doporučených | 231x |
| Knihotéce | 454x |
| Chystám se číst | 815x |
| Chci si koupit | 151x |
| dalších seznamech | 9x |
Příběh mladíka z předměstí, který neví co se životem a karty se vzkazy mu ukážou cestu. Ačkoliv je děj poměrně prostý, příběh Vás vtáhne do každodenní rutiny taxikáře Eda a jeho starého psa. Až do konce mu budete držet palce, aby nalezl co hledá. Dobře se to četlo.