Děti vánice
Tereza Matoušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288419/bmid_deti-vanice-nxJ-288419.jpg
4
41
10
Podmoří série
Národům Podmoří vládnou zasvěcení – elitní čarodějové. Někteří studují zákony fungování magické energie, jiní navrhují složité stroje... a další bojují. Málokdy táhnou za jeden provaz a následky občanských válek vyrývají do podoby světa hluboké jizvy. Jenže ne vždy zabíjí pouze bojová magie. Když kouzla ponechaná napospas osudu zdivočí, sama se stávají hrozbou. Zorena Rútid sebrala posily a táhne spolu se svým druhem na pomoc Lerienu zmítanému nepokoji. Cestou je však stihne vánice. Záhy se ukáže, že v horách na čaroděje čekají větší problémy než sněhové závěje. Odkázáni sami na sebe čelí chladu a stínům minulosti. Zapomenuté i té nedávné.... celý text
Přidat komentář
Vysloveně pěkně a originálně vymyšlené prostředí Podmoří, které mi to ale zadarmo nedalo. Je to totiž moje první kniha od autorky. Do dění jsem spadnul tak rychle, že jsem se nestačil ani divit. Pochopit tedy souvislosti mi chvíli trvalo. Knížka je ale spíš útlá, takže to chytlo spád docela rychle. Je pravda, že trošku depresivní spád, ale to by mi úplně nevadilo. Moc rád bych si popravdě přečetl další knihy z tohoto prostředí.
Už dlouho se na mě tato kniha vysmívala z knihovny a nakonec jsem se k ní dostala, a po přečtení jsem dokonce zjistila že je to serie! musím říct že příběh byl dobrý a i když se světem nejsem obeznámená je i srozumitelně napsaný pro prvočtenáře. Možná se i někdy dostanu k dalším dílům uvidíme.
Nemusíte být fanouškem fantastiky, aby vás Děti vánice chytly, aby se vám mráz v okolí Zapadlého koutu dostal pod kůži. A že se dere silně. Teplomilná Zorena s Atalanem se chvějí ve vesničce, ze které nevede cesta ven. Zima je děsivá, o to děsivější, že se z lesa neozývá sebemenší zvuk, že sníh tvoří jednolitou vrstvu, kterou nerozrušila jediná zvířecí stopa. Co zimu, jakou jižní část Podmoří nepamatuje desítky let, způsobilo? A proč jsou na obětech zimy otisky dětských zubů?
Společně s mrazivou hlavní příběhovou linií staví Tereza Matoušková před čtenáře malá dramata ve vzpomínkách, která se více či méně s vánicí ve vesnici prolínají. Postavy mají v umírající vesnici prostor a atmosféru pro přemýšlení nad silnými osobními dilematy, která zatím nedokáží uzavřít a před která se může dostat kdokoli z nás, prostých, nemagických smrtelníků. To činí postavy, se kterými Tereza Matoušková pracuje opravdu mistrně, ještě o to skutečnějšími.
Knihu můžu jen a jen doporučit dalším čtenářům. Tereza píše velice čtivě a uvěřitelně, krásně pracuje s jazykem, ve správných okamžicích umí tíživou atmosféru osvěžit špetkou dobrého humoru. Osloví nejen fantazáky, ale i ty čtenáře, kteří se od linie fantastiky drží spíše stranou. Bude ve vás doznívat ještě několik dní, lísat se jako ledová vánice a ptát se: Jak byste se rozhodli vy?
Další báječně temný a ponurý příběh z Podmoří :)
Prosím víc a houšť podobného čtení :)
Knížka mě bavila od začátku až do konce. Nic jiného jsem od autorky nikdy nečetl, ale přesto jsem neměl problém se ve světě více méně orientovat. Bylo zábavné, když se autorka vůbec nezdržovala vysvětlováním svých vlastních názvů (napadá mě teď jako příklad jen ten Tark :D ) a čtenář to tak nějak pochopí sám. Postavy byly uvěřitelné a promyšlené, příběh příjemný a svět celkově zajímavý, takže vše splněno a za mě plný počet bodů. Jistě dám šanci i dalším knížkám z Podmoří.
Děti vánice jsou důstojným pokračováním ze světa Podmoří. Je to čtivé a čtenář knížku odloží až po otočení poslední stránky. Temnářka svému řemeslu rozumí a ví, jak ho chytit a nepustit. Jen taková technická: "Kdy bude další?"
Takhle nějak si představuju adaptaci černobylské havárie a la fantasy někým, koho inspirovali Neomillnerová a Sapkowski. Obsahově byla kniha přehlednější a učesanější než Vílí kruhy, ale ty retrospektivní nářky okolo zdravotního a duševního stavu hlavních postav mě už přestaly bavit. Posedlost postavami dost ubírá ději; všechny tři Tereziny knihy, které jsem četla, si umím představit jako delší povídky, a tím zkrácením bych o moc nepřišla. Celkově mám její povídky radši než tyhle delší práce. Pořád u mě ale boduje čtivostí a humorem.
Knihu jsem si koupila na Světě knih na "popud" autorky a musím říct, že rozhodně nelituji!
Začátek mě tedy zrovna nechytl a chvílemi jsem netušila o čem autorka mluví (asi to bylo tím, že jsem začala 5. dílem série a dost mi chyběly jakékoliv informace o autorky smyšleném světě). Někde ve čtvrtině mě ale kniha pohltila, ocenila jsem skvěle vykreslené realistické postavy i postupně se vyvíjející děj. Co mě ale hlavně očarovalo je, jakým krásným jazykem autorka píše! Opravdu za mě to byla jedna z těch knih, kdy si vychutnávám každé slovo.
Co mi vcelku vadilo, byly občasné vulgarismy, které mi do zbytku textu vůbec nezapadaly.
Nakonec ani neznalost předchozích dílů nebylo tak zásadní.
Celkově hodnotím 4* a moc všem doporučuji!
Tajemný svět Podmoří, jehož chod udává mechanické slunce, prožívá nepříjemné chvilky. Ať už továrny byly uzavřeny nebo ne, z jedné něco nemilého uniklo. Vynikající atmosféra, děsivé momenty a hlavně horda stvoření, které dříve byly děti. Uvítala bych bohatší příběh, ale i tak jsem si knihu užívala.
Štítky knihy
česká fantasy česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2011 |  Hladová přání |
| 2015 | Vílí kruhy |
| 2017 | Válka zrcadel |
| 2016 | Děti vánice |
| 2023 |  Pláč němého boha - 1. svazek |
Kniha Děti vánice je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 62x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 59x |
| Chystám se číst | 18x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 3x |
Nějak jsem se na Podmoří nezvlád naladit, začátek mě nechytil vůbec a ani jsem neměl chuť to dočítat. Jelikož jsem zatím nic jinýho od týhle autorky nečet, tak to asi už ani nebudu zkoušet, sorry.