Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Hobit je v prvním plánu pohádkový příběh o velké cestě čaroděje Gandalfa, družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za pokladem střeženým drakem Šmakem. V plánu druhém je to ovšem jeden z prvních kamenů rozsáhlého a světoznámého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě, které svého autora proslavily po celém světě... celý text

Hobit je v prvním plánu pohádkový příběh o velké cestě čaroděje Gandalfa, družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za pokladem střeženým drakem Šmakem. V plánu druhém je to ovšem jeden z prvních kamenů rozsáhlého a světoznámého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě, které svého autora proslavily po celém světě.

Knihu s nezvyklým názvem Hobit vydal Tolkien v roce 1937 – vcelku bez většího zájmu. Ani on sám nejspíš netušil, že se pro něj i pro budoucí čtenáře stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla, války o Prsten moci, již zachytil v eposu Pán prstenů. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zprvu hlavně mezi mladými lidmi, a díky němu přišel ke cti i neprávem opomíjený Hobit. Svět Středozemě během těch dvaceti let získal celistvější a přesnější podobu, historii, mytologii, jazyky a písmo, písně a vyprávění, oživily ho národy i nárůdky rozličných plemen.

A přece u kořenů tohoto tajemného i kouzelného světa stojí příběh, který se tváří jako pohádka: příběh o usedlém a požitkářském hobitovi jménem Bilbo, jehož život jednoho dne rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků ho pošle na výpravu, na níž pohodlného Bilba čeká to, čeho by se dobrovolně nikdy nezúčastnil: dobrodružství mezi obry, elfy a skřety, o nichž do té doby jen slýchal. Malý, nenápadný, podceňovaný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, kterým bude udivovat sousedy, ale k vlastnímu překvapení dokáže všem, že není takový budižkničemu – zachrání své druhy, unikne krvežíznivým nepřátelům, oklame draka a dokonce zažehná hrozící válku. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29752/hobit-aneb-cesta-tam-a-zase-zpatky-mao-29752.jpg 4.65747
Série:

Pán prstenů

Originální název:

The Hobbit or There and Back Again (1937)

Žánr:
Dobrodružné, Fantasy, Pohádky
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (522)

Přidat komentář
jahex
včera

Hobit odstartoval moji lásku k fantasy knihám. Doporučila mi ji kamarádka - do tý doby, jsem neměl o nějakým Tolkienovi ani páru. A teď? Je to můj největší miláček. Přečetl jsem od něj všechno, co je dostupný na českým trhu a chtěl bych víc ze světa Středozemě!!!

Frity
22. května

Má nejoblíbenější knížka v dětství. Vždy si je ráda přečtu znovu a těším se, až ji budu číst svým dětem.

Jass
21. května

Kvůli maturitě jsem knížku četla znova (takhle začínám poslední dobou nějak moc často...), protože jsem si nepamatovala všechny podrobnosti. Tolkien je skutečně prvotřídní spisovatel, snad mi bylo jen trochu líto, že knížka není ještě delší a "rozpitvanější", ale není se co divit, přece jen byl psán jako dětská kniha a tento účel plní dokonale. Tak teď snad konečně zvládnu dočíst toho Pána prstenů, jeden z mých největších restů :D .

Samery
16. května

Začít Pánem prstenů a končit Hobitem asi není nejlepší nápad. Hobit se tak jeví jako pohádka. Začít však Hobitem, jistě by se mi líbila více. Přesto všechno jsem však z knihy nadšená a věřím, že se k ní ještě mnohokrát vrátím. Tentokrát snad ve správném pořadí.

Atanone
14. května

Hrozně mi ji vychválila kamarádka,ale bohužel kniha zrovna nebyla k mání-tak jsem svou cestu Středozemí zahájila Pánem prstenů,který mě naprosto uchvátil a když jsem se pak konečně dostala k Hobitovi,byla jsem trochu rozpačitá. Jako byste po napínavé fantasy začali číst pohádku,která-literárně vzato-trochu lítá ode zdi ke zdi. Ale milý Bilbo je součást toho všeho a i tak jsem se do něj zamilovala. Někdy to prostě nebývá láska na první pohled.
Zato déle vydrží.

Anniie
07. května

Knížní sérii jsem dostala k narozeninám a hned jsem se do ní pustila :D. Klobouk dolů...ten Tolkien je fakt dobrej je to strašně dobrej autor,mam ho ráda. A vždy si ráda vzpomenu na to jak jsem otáčela jednotlivé stránky této knihy. Božííí!!! Jen ten nápad je naprosto boží. A Středozemě?! je nádherná :))). Fakt super kniha a ted se chystám na Pána Prstenu, už se moc těším :D

havranice
07. května

Knihu jsem četla poprvé až jako dospělá, četla jsem ji jako první knihu od Tolkiena, na Pána prstenu se teprve chystám. Do Hobita jsem se pustila i proto, že mám ve zvyku přečíst nejdříve knihy, které se chystám doporučit svým dětem. Začátek knihy se mi docela líbil, ale pak mě to poměrně dlouho nudilo. Prostě putovali, u toho rozvleklé popisy krajiny... Popisy krajiny mně v některých knihách nevadí, pokud jsou prostě takové, že na to moje představivost stačí a skutečně to ve mně vzbouzí ten obraz, protože těm geografickým popisům porozumím - tady to tak někdy bylo, někdy ne, a když ne, působilo to na mě rušivě. Pořád jsem čekala, jestli se děj nějak víc rozvine, ale bohužel první 3 čtvrtiny knihy se uspokojení z četby moc nedostavovalo, v podstatě v každé fázi by mi bylo jedno, kdybych knihu nedočetla - nevznikalo ve mně žádné napětí dozvědět se, jak příběh bude pokračovat. Celé mi to přišlo trochu stereotypní a takové lineární - hobit s trpaslíky jdou, narazí na nějaké tvory ze Středozemě, udá se nějaký střet, oni ho vyřeší a jdou dál - a né vždy mi ty střety a setkání přišly až tak zajímavé. Chyběl mi taky nějaký přesah, poučení, myšlenky. Trpaslíci neměli nijak prokreslenou osobnost - prostě 13 trpaslíků, nešlo k nim získat nějaký individuálnější vztah, Hobit byl na tom o malinko lépe, ale celé ty 3 čtvrtiny také nic moc. Výjímkou byla kapitola o setkání s Glumem, ta byla super, Glum tam byl plastický. Také mi přišlo, jako kdybych v kapitole s Glumem vnímala příběh zblízka, kdežto ty jiné kapitoly byly, jako bych se koukala a pozorovala příběh z větší dáli. Takže jak se stalo, že nakonec 4 hvězdičky? No, někde v té poslední čtvrtině jsem asi přestala očekávat něco, co mi tato kniha nemohla dát a začala vnímat to, co mi dát může - začalo na mě působit kouzlo Středozemě, celé to prostředí, a začala jsem mít vztah ke všem těm tvorům a rasám. No a v poslední čtvrtině jsem se také dočkala i nějakého uspokojivého vyvrcholení, myšlenky, přesahu a poučení. Skončilo to způsobem, který ve mně vyvolal pocit celistvosti knihy, kniha ve mně nakonec zanechala hřejivý pocit, a také vzniklo pouto ke Středozemi, jejím tvorům, a chuť dál číst Tolkiena. Po knize jsem měla pocit, že jsem to dobrodružství prošla s Bilbem a užívala jsem si ten konec - přijde mi prostě dobře napsaný. Ohledně toho, jestli a kdy to doporučím svým dětem jsem ale trochu v rozpacích - příběh je vlastně jednoduchý a byl by fajn už pro dítě cca 7 či 8 leté, ale mně tedy ten styl jazyka moc jednoduchý nepřišel - z tohoto pohledu bych to viděla až tak nejdřív od 11 let. Některé děti by se tím podle mě prostě nemusely prokousat a kniha by mohla skončit nedočtená - zvlášť u mladších holčiček nevím, jestli by je ten styl dobrodružství chytl natolik, aby se přenesly přes ty popisy a rozvláčnost. U kluků bych to viděla nadějněji - přeci jen skřeti, drak, poklad, boje atd. - to kluky táhne víc.

Stellia
01. května

V spoločnosti trpaslíkov a hobita mi bolo nesmierne dobre. Určite sa do Stredozeme čoskoro vrátim...A veľmi rada

natkaf
14. dubna

Moc pěkná knížka. Fantasy ráda nemám, ale tohle se mi fakt líbilo. Příběh byl napínavý, velmi dobrodružný a hodně překvapivý. Bilba jsem si moc oblíbila a, i přes to, že byl vlastně záporná postava, i Šmaka. Jediné, co mi trochu vadilo byl styl psaní, hold Tolkien mi moc nesedl.

Detroit
10. dubna

Nenáročná, příjemná četba.

Gurus
05. dubna

Jedna z nejlepších fantasy co jsem četl..

Lorej
05. dubna

Neuvěřitelné dobrodružství Bilba a jeho přátel, které jsem si nemohla nechat ujít. Příběh mě vtáhl do děje a za žádnou cenu nepustil. Autor je skvělý vypravěč, který fantazii meze neklade a já říkám více takových knih!

Heisenberg
02. dubna

Příběh, který předchází legendárnímu Pánovi prstenů. Pan Tolkien se překonal. Nejenže vytvořil jedny z nejlepších knížek vůbec, ale vytvořil neuvěřitelný svět, plný neuvěřitelných a nezapomenutelných postav. Řekněte kdo by si nezamiloval Gandalfa, Bilba, ale hlavně - Gluma! Kapitola Hádanky ve tmě je v knižním světě něco, co nemá obdoby. Tahle kniha patří mezi "moje milášky".

Simeona
27. března

Filmy Hobit mě donutil přečíst si knihu. A zas a opět to nesedělo!! Film i kniha se mi libila. Popravdě film o trochu vic. Ale kniha ma v sobě to kouzlo, že všechno co si přečtěte si můžete vytvořit dle vlastni fantazie. Na této knize se mi líbí hlavně to, že v ní není tolik podrobných detailů jako tomu je u Pána prstenu. A celkově je zajímavé i jak Tolkien Hobita začal psát.

Stuart6
13. března

Pohádka pro dospělé. A krásná :-).

Cashmere.Cat
13. března

Klasika od J.R.R.Tolkiena
Příběh o hobitkovi,který se vydal na dobrodružství aby pomohl svým přátelům vrátit zpátky jejich domov.Kniha je naproto,stejně jako její autor,geniální.Vymyslet svět jako je tento,pro tohle musí mít člověk velkou fantazii,které se nevyrovná ani ta dětská.Vyprávění bylo velmi pěkné,lehké a nenucené a rozhodně je to knížka,kterou bych četla dětem před spaním.

Lokina
05. března

Tolkien byl genius, když dokázal vymyslet a napsat jak Hobita i Pána prstenů. Už od puberty jsem byla fanouškem Tolkiena, ale zatím to byly jenom filmy. A jak jsem byla starší, přišly na řadu knihy. Hobit je krásný, laskavý, dobrodružný příběh s úžasně vymyšleným světem a postavami. Při jeho čtení jsem měla chuť do příběhu skočit a prožít s hrdiny Cestu tam a zase zpátky :-)

Janule164
04. března

Po prvním čtení mě Hobit nijak neuchvátil. Napodruhé s ročním odstupem je to mnohem, mnohem lepší. Krásný příběh, v podstatě pohádka, ale hrdinové nejsou jen dobří, nebo jen špatní. Tolkienův krásný jazyk vše jen podtrhuje. Některé kapitoly jsem četla nahlas - jako uspávání měsíčního dítěte :) - o to víc jsem si je vychutnala.

martina.culik
23. února

Knihu jsem četla dávno před tím, než byl natočen film a jsem tomu ráda. Asi bych čekala něco jiného, kdyby tomu bylo naopak. Takhle jsem si při čtení mohla vychutnat skvělou atmosféru na cestě tam a zase zpátky.

Phyl
23. února

Po tom co jsem musel nějakou dobu jenom přemýšlet proč se to stalo, a nedokázal jsem se ani na tuhle knihu podívat, aniž bych necítil černé svědomí, nešli na mne chmury nebo jsem z toho nepropadl depresím a pláči, jsem jednoho dne našel odvahu. Vzal jsem knihu do ruky, a přesto že bych měl cítit radost z opětovného shledání, věděl jsem, že to již nikdy nebude setkání jako za starých časů. Před několika lety, kdy jsem se s Hobitem loučil, jsem totiž neměl ani tušení co se s mým milým kamarádem stane. A dodnes si nemohu odpustit, že jsem se stal svědkem, dalo by se říct i jedním z hlavních aktérů, jeho znásilňování. Nekompromisnímu několikahodinovému znásilňování, kdy mne neustále žádal o pomoc, ale já mohl jenom sedět a přihlížet, případně řvát ať toho nechají. Nenechali. Čím víc jsem naříkal, lámal rukama, vyhrožoval, s tím větší radostí, neutuchající nadržeností a rozběsněným prasáctvím všem mým hrdinům a obvzvláště mému milému hobitovi hoblovali ánus. A já poté chodil jako tělo bez duše. Dnem i nocí jsem pouze hleděl na tu malou červenou knihu, se kterou jsem prožil tolik krásného dětsví a se slzami v očích jsem se omlouval. Cítil jsem nechuť a nenávist, která se projevila strachem z knihy samotné. Nedokázal jsem na ní pomyslet, aniž by mne nezachvátil hnus, a přesto ona byla tou obětí. Donedávna jsem tak žil ve chmurech, a opětovné shledání mi přišlo jenom jako obnova starých ran, kdy zříte oběť, která se snaží tvářit jako dřív, ale nic již není jako dřív.
A po úvodních pár stránkách, kdy mou mysl stále zachvacoval obraz nekonečně dlouhého prznění, jsem zčistajasna očistil svou mysl. Ovšem shledání se se starými přáteli, jenž byli vaši důležitou součástí v životě, nemůže otřást ani taková podlost, zvěrstvo a hnus, který na něm byl proveden. Náhle jsem procitl ze chmurů a velmi rychle začal opět rozplétat příběh, který je nejkrásnější přesně tak, jak je psaný. Má zlost otupěla, a já si uvědomil, že jsem na začátku nového neposkvrněného příběhu, který mi vyhnal z hlavy všechny černé myšlenky.

eva-lupen
23. února

Poslechnuto jako audiokniha načtená Vladimírem Kudlou. Zprvu se mi to načtení nelíbilo, bylo to monotónní, čtené jako dokument, ale doporučuji vydržet. Od prvních skřetů je to lepší a lepší a pak už skvělé :-).
K téhle knize jsem se dostala až po shlédnutí filmů, protože jsem chtěla vědět jak to bylo doopravdy. Kniha je samozřejmě lepší, mnohem vtipnější a s jasným poselstvím, které z filmu tak nevyznívá. Film je víc akční, takový Matrixový, ale jo, je také hezký, ale na knihu nemá. Moc se mi líbila a jen lituji, že jsem se k ní odhodlala až tak pozdě.

Andrejz
19. února

Tak krásná kniha! A rozhodně ne jen díky napínavému ději plném zvratů a nápaditému líčení, díky kterému vám připadá, jako byste putovali Středozemí spolu s Bilbem a trpaslíky. Charaktery všech hrdinů měly srdce, vtip a na druhou stranu i nedokonalost nebo strach, který vlastně dával vyniknout jejich odvaze. I když skoro žádná z postav nebyla člověk, přesto byly všechny tak živoucí a lidské! Nešlo se do této knihy nezamilovat.:)

Knihomolová
06. února

Dveře do světa Středozemě jsem poprvé otevřela až 22 let od chvíle, kdy jsem se naučila číst. A mám z toho teď ohromnou radost! Hobit mě neskutečně bavil. Dopřávala jsem si ho po kouscích, vracela se, opisovala krásné věty, verše, hádanky i odstavce. V noci jsem běhala po lese s trpaslíky a ve dne měla pořád hlad. Před spaním jsem luštila mapu Středozemě a v práci přemýšlela, kolik asi vzduchu může být v sudu... Teď přede mnou leží Pán prstenů. A já cítím absolutní čtenářské štěstí.

Nielada
06. února

Po Pánovi prstenů jsem si přála přečíst něco úplně jiného - tak jsem začala a brzy s knihou skončila. A sáhla po Hobitovi. Nedalo se nic dělat, nic jiného mě prostě nebavilo. U Hobita jsem si náramně odpočinula. Chvílemi jsem měla pocit, že jsem opět malá holčička a při čtení jsem zažívala nepopsatelný pocit štěstí. Je to kouzelné, okouzlující až kouzelnické. A i když se jí říká fantasy, pro mě Je to jedna z nejkrásnějších pohádek.

PatSandor
06. února

Pro mně NEJ série žánru fantasy - hodnotím celou Středozem. Dostala mně hned při prvním přečtení. Propadl jsem Středozemi a celá série má speciální místo v knihovně.

radusak9806
02. února

Jak tuto knihu popsat? Vtáhne vás do sebe, až se vám nechce jít spát a opravdu neradi odkládáte knihu, když na vás matka vlítne, že máte dávno spát, inu vypnete lampičku. Nadále čtete za světla mobilu, ale matky vyčenichají všechno! Takže mnoho zdaru!

Kiwi24
31. ledna

četla jsem to tak do půlky, pak mě to přestalo bavit. nemám ráda takové knihy. ani u pána prstenů jsem nevydržela... tohle není můj šálek kávy

Wargo
17. ledna

Neprekvapivo, JRR napísal túto púť nápadito, zaujímavo, až sa človek na takúto cestu chce vydať sám. Výborne vykreslené postavy a ich charaktery. Treba si to prečítať. A film ani nepozerajte, iba ak, až po prečítaní, zbytočne vám to okresá vašu predstavivosť.

Percabethka
15. ledna

Nádherná kniha ♥ Je vtipná, milá, pořád se v ní něco děje a není tam postava, kterou bych si neoblíbila :) A je tisíckrát lepší než film... Tolkien je prostě genius ♥♥♥ Jen mě mrzí, že jsem jí tak dlouho odkládala a přečetla jsem si jí až teď.
Jdu na Pána prstenů :)

hanak_v_exilu
15. ledna

Fantasy jsem moc rád neměl, ale knížky J.R.R. Tolkiena jsou pochopitelně výjimka. A i když je Pán prstenů po všech stránkách dotaženější a komplexnější, tak mám Hobita nejradši. Poprvé jsem ho četl v jedenácti letech a vnímal jsem ho jako úžasnou pohádku. Při druhém přečtení šlo o dobrodružný příběh, při třetím o luxusní hrdinské fantasy a při čtvrtém o začátek epické ságy. Knížka roste se čtenářem, což je velká vzácnost a ukázka geniality autora.