Pád

Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně. Pád je jedinou Camusovou prózou, do jejíhož hrdiny vložil autobiografické prvky, přestože sklon ... celý text

Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně. Pád je jedinou Camusovou prózou, do jejíhož hrdiny vložil autobiografické prvky, přestože sklon pokoutního advokáta Clamence vynášet nad lidmi soud autorovi rozhodně vlastní nebyl, stejně jako neschopnost poznat a analyzovat vlastní vinu.
Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni – jako „člověk revolutující“ nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá Boha ani budoucnost, která by mu dala rozhřešení. „Mytický“ ráz předešlých románů se rozhodl Camus v Pádu nahradit dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout „lež, což je rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka“.
(3. vydání) méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/24_/246044/pad-246044.jpg 4.1116
Originální název:

La Chute (1956)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Garamond
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Přidat komentář
jant02
05. května

Autor v knize za pomoci hlavní postavy, Clamence, vede se čtenářem imaginární rozhovor. Rozhovor, který je z velké části monologem, kdy ale čtenář lehce může nabýt dojmu, že ten, kdo monolog vede, je vlastně on sám.

PS: kniha začíná otázkou, takže pokud ji člověk má v plánu číst, letos je k tomu o důvod víc. (čtenářská výzva)

Ortie
12. dubna

Přemýšlela jsem jak hodnotit, kniha rozhodně krásná a plná hlubokých myšlenek. Bohužel na mou prostou hlavu možná až příliš hlubokých a příliš složitých než abych je všechny pochopila...
Možná kdybych přečetla ještě jednou měla bych více jasno...
Ale celkově se mi dílo velice líbilo, i když jsem nebyla schopna všechno pochopit a vše vstřebat (toho možná ani nikdy nebudu).

Hanka_Bohmova
27. února

Při čtení Cizince jsem si připadala jak dokonalá ilustrace pojmu "mimoběžnost". Zato Pád, to je jiné kafe. Tomu rozumím dobře. Mnohem lépe, než by se mi líbilo.

Mr.Donut
29.12.2016

Cyničtějšího právníka aby člověk pohledal, a to už je co říct. Jean-Baptiste Clamence aneb "kající soudce" stojí za Vaši pozornost.

„Někdy přemýšlím o tom, co o nás řeknou v budoucnosti historikové. O našem moderním člověku jim bude stačit jediná věta: smilnil a četl noviny. Dovolil bych si tvrdit, že touto výstižnou definicí bude celý námět vyčerpán.“

tovlasek
26.11.2016

Další dílo pana Camuse, které jsem přečetl jedním dechem. Při čtení, jsem se mnohokrát zamýšlel a přemítal nad myšlenkami vyřčenými v knize, což na druhou stranu mohlo býti lehce obtěžující, jelikož jsem se přistihl, že nedávám moc pozor na čtení samotné, ale na přemýšlení o čem zrovna čtu. Neskutečně se mi líbilo postupná čím dál tím větší prázdnota a melancholičnost celého vyprávění. I styl vyprávění mi sedl, bohužel z jedné věci, se přiznám, jsem byl opravdu rozčarován a to z konce. Nevím proč, ale čekal jsem něco trošku více než jaký mi byl konec nabídnut. Což mě trošku zamrzelo, avšak nevadí, rozhodně se k tomuto brilantnímu autorovi ještě vrátím!

alabra
17.10.2016

"...nevěřte přátelům, až na vás budou žádat, abyste k nim byl otevřený", "... Boha není zapotřebí k tomu, aby stvořil vinu a trest. Na to stačí naši bližní..." a tak dále, a tak dále. Skvělá kniha, myšlenka střídá myšlenku. Není co dodat. Takový je Camus.

Luvák
24.08.2016

Kniha jako zrcadlo pro každého, kdo si to dokáže přiznat.

ANATS
01.07.2016

... Největší zášť jsem nacházel hlavně u těch, kdo mě znali jen velmi vzdáleně a které já neznal vůbec. Určitě mě podezírali, že hltám život plnými doušky, že bezstarostně spočívám v náruči štěstí. Něco takového se neodpouští.
Kdo nosí jistým způsobem na čele pečeť úspěchu dopálil by i nebožtíka. ....

Camus... opět ve mě rozbouřil vnitřní pocity a emoce. Knížka obsahuje silný myšlenky a jak zde píše v komentáři opic12, skutečně zde nacházím sebe samu :-) . Tak nějak mě to vnitřně rozbouralo. Vážně jsem nečetla nic "horšího" , to je ale myšleno v dobrým slova smyslu.
Pád je senzační monolog, který se mě jako červ zavrtal do hlavy.... skutečně excelentní dílko ! :-)

Ence
08.05.2016

Můj problém s knihami A. Camuse je v tom, že mi ucelený smysl dávají až po přečtení doslovů, což je škoda, protože když už vím, co chtěl autor sdělit, tak se na jeho knihy dívám v úplně jiném světle.
Při čtení Pádu jsem měl zprvu pocit, že chápu o co jde, ale jak stránky přibývaly opět jsem přestal autorovi rozumět a kniha mi začala připadat zpola šílená. Nicméně obsahuje spoustu silných momentů a rezonujících myšlenek. Vyhovoval mi i narativní styl v dialogu (monologu) kdo ví s kým. Škoda jen, že s Camusem zřejmě nejedeme na stejné vlně...

Dax
31.03.2016

„Abyste přestal být sporný, musíte zkrátka přestat být.“ Jádro pudla Pádu a možná celého Camusova existencialismu. Velmi dobré čtivo, pro někoho možná až nebezpečně!

opic 12
09.03.2016

Kdo jste někdy o sobě pochyboval,klamal sám sebe a chcete se do toho ponořit ještě víc,zkuste tohoto Camuse.
Bude se vám možná trošičku dělat divně. Z čeho ? Na to si přijdte sami. Patřičně se v některých pasážích (sebe sama) přistihnete a poté vás dost možná i často zamrazí.
Až si tímhle monologem projdete ... tahle šleha stála za víc než za přečtení,něco se vám krapet změní v hlavě,vidění co si necháte stejně pro sebe.

Palivo
23.08.2015

Pro tuto knihu musím použít ultimátní vesnické ohodnocení: HNĚDÝ GATĚ.

Co pro mě byl v šestnácti Klub rváčů, tím je pro mě Pád v jednatřiceti. A to na každej Pád, lolololol.

woodward
19.08.2015

Pozor na to, nebo vám tenhle kající soudce vleze do hlavy. Je tu všechno, co se lze dovědět o pokrytectví, včetně toho, co se snad ani dovědět nechcete. Dokonalý Camus.

WEIL
11.08.2011

Vyprávění či zpověď člověka o průběhu svého života k imaginárnímu posluchači. Vše začíná normálně, ale postupem vyprávění se mění v úpadaní do prázdnoty a beznaděje vypravujícího.

Autor a jeho další knihy

Albert Camus

Albert Camus
francouzská, 1913 - 1960

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Přečtených147x
v Právě čtených3x
v Knihotéce31x
v Doporučených9x
v Chystám se číst60x
v Chci si koupit10x