P.E.K. & P.N.N.

P.E.K. & P.N.N. https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85656/p-e-k-p-n-n-85656.peg 3 6 2

V roce 2001 byl vyhlášen první ročník literární soutěže o nejlepší československou horrorovou povídku "Soutěž o pohár Eddieho Krígla" (P. E. K..), k níž se přidala ještě podobná soutěž "Pohár nakladatelství Netopejr" (P. N. K.). V knize se nachází vítězné povídky ročníků 2001, 2002 a 2003 obou soutěží a aby to nebyla kniha útlá, vítězné jsou doplněny povídkami, jež se umístily na dalších třech místech. Součástí knihy je i CD dark/gothic/rockové skupiny Alvaréz Peréz "Thanatophobia".... celý text

Přidat komentář

Metla
25.03.2019 3 z 5

Antologii povídek, co posbíraly jakési pidiceny nakladatelství Netopejr, jsem přibrala za levný peníz k jinému titulu. Nic moc jsem od sbírky nečekala, ovšem jako první jsem četla povídku "Melodie bolesti", jejíž podprůměrnost ve mě vyvolala obavy z úrovně následujících příběhů. Většina z nich nakonec kolísala mezi snesitelnou dvojicí hvězdiček a ucházejícími třemi, ale dočkala jsem se i příjemně mrazivé perly "Suspiria de Profundis". Ta pracovala čistě s lidskou psychikou a událostmi, co člověka formují. Ostatní texty obsahují převážně nadpřirozené motivy, obvykle duchy, kletby, objeví se však i vlkodlaci a emzáci. Závěr knihy patří textům (básním) jakési kapely, tohle mě upřímně nezaujalo. Pochvalně bych se ještě zmínila o povídkách Anny Šochové, zvláště "Panenka" a "Talent od Světlonoše" určitě stály za přečtení a je možné, že se k nim někdy v budoucnu vrátím. K "Suspiria de Profundis" zcela jistě.
Zbývá dodat výtku směrem k redakci: sluší se v knize uvést obsah, včetně toho, na jaké stránce se která povídka nachází.

eraserhead
05.10.2012 4 z 5

A pak ať mi někdo řekne, že český horror stojí za hovno. Tahle výborná antologie, sborník vítězných ročníků chvályhodných soutěží svědčí o pravém opaku. Jen je trošku škoda, že povídky mají sestupnou tendenci. Povídky prvního ročníku jsou hodně dobré. I ostatní nezaostávají, ale některé z toho horrorového hlediska trochu kulhají. Mnohé však oplývají originalitou (o smrti Stalina a Gottwalda vám lhali!!!!!) i zajímavou atmosférou. Obzvláště Anna Šochová dokáže ve svých povídkách vytvářet svébytný vesmír plný velmi zajímavých a dobře vykreslených postav z okraje lidské spodiny, lumpenproletariátu, zlodějů, kurev, vykradačů hrobů, pasáků a převaděčů a do toho jejich již tak podivného světa zanést ještě podivnější jevy a skutky (obzvláště poslední povídka Sladké tajemství je hodně dobře vy(pro)myšlená a ještě lépe napsaná. Tato niha by se dala označit za unikát českého literárního horroru, je škoda, že o jejích autorech není moc slyšet. Neboť i když nedávám plný počet a z některých povídek (Zbraň) jsem byl trochu rozpačitý, byla radost se s tou knihou a jejím obsahem seznámit, radost ji číst a vlastně i poznaná radost ji vlastnit.