Ostrovní zprávy
Annie Proulx
Quoyle se vydává po smrti své bláznivé ženy Petal na cestu k poznání sebe sama - návratem do domu svých rodičů na Newfoundlandu. Bezvýznamný Newyorčan se stává důležitou osobou rybářské vesnice a redaktorem místních novin, zároveň potkává i zvláštní a půvabnou Wavey. Drsná krása severské přírody, magické místo krajiny předků a zaujetí pro nové zaměstnání smetává Quoyleovy vzpomínky na špatné věci v minulosti, dává mu sílu se s nimi vyrovnat a nachází zde naději, budoucnost a vlastní sebeúctu. Kniha byla v roce 2001 zfilmována.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2008 , Vyšehrad
Originální název:
The Shipping News , 1993
více info...
Přidat komentář
Neukotvení, neutěšení, neutišitelní Anderseni, z letoviska /v/ran a kormoránů, erbenovské Bretaně severu. Duše jako pohupující se vory, které sevřely závory, do náruče baladické jistoty. Do tváří naráží slaný dech větroví. Po citech plují řezavé mraky. Oči zapadané melancholií, rty k sobě tiskne chlad, kapky bílé Polárky... Roztáhni ten křehký, niterný vějíř, vzdor studu a tajemství. Vytáhni z něj střepy, záblesk slibných "těšítek." Života těžítka. Prostorný, zateplený domov.
!!!! POZOR, MOŽNÉ SPOILERY !!!
Kniha, kterou radím do kategorie zvláštní ( v poslední době tam třeba spadla Etta, Otto, Russel a James....) taková ta, kde váháte, jestli vás vlastně baví, jestli se vám líbí, balancující na pomezí nudy a nezájmu..postavy zvláštní, poměrně nesympatické. Ba dokonce místy mi tex přišel nesouvislý, některé pasáže naprosto vytržené z kontextu, příběh ničím nedoplňující, nijak s ním nesouvisející...
Navzdory počátečným rozpakům se objevují i nějaké pozitiva - zaujal nápad s Ashleyho knihou uzlů - ne každá kapitola se však od uzlu odrážela.
"Uvazovací smyčka : výhodou uvazovací smyčky je to, že při řádném utažení nemůže sklouznout z kolíku. Každý, kdo po celodenním perném rybaření zjistí, že právě vrcholí příliv, a uvazovací lanko se nachází metr až metr a půl pod značkou vysoké vody, se tento uzel naučí vázat."
Quoyle, velký nemotorný muž s dobrým srdcem se vrací domů...do krajiny předků...kde to vlastně ani nezná a o předcích vlastně taky nic neví...(ještěže tak..)
"vypadáte, jako by jste byl odtud, ale hlas máte jiný.""Naše rodina pochází z Quoyleś Point, ale já jsem vyrostl ve Státech. Takže jsem tu cizí. Víceméně."....."nejspíš jste si tam užil svoje, chlapče. Jak k tomu došlo, že jste vyrostl tak daleko od domova ? a že jste se vrátil ?" Kapitán ještě teď dokázal věci, že lidé zírali.
Quoyle nachází kamarády, přátele a domov. S dopomocí tety Agnis (taky tahle postava se dala mnohem více rozvést - takhle jen zjistíme, že milovala Warren - Irenu Warren, a na konci knihy pak , že svůj život začla pěkným traumatem a zneužíváním ve vlastní rodině....)
Quoyle je taky zraněn, ale tak nějak si v tom libuje...a takovou tu pravou, zemitou lásku dlouho nechává poklusávat kolem...dostává se mu však poučení, od starého mořského vlka a kolegy i kamaráda Billyho Prettyho, že " V srdci muže jsou 4 ženy. Děvče na louce, démonická láska, žena s tvrdým srdcem a vysoká tichá žena.."..a ."Billy jen věděl, že ženy jsou tvarované jako listy a muži opadávají."
Za pomoci známých vychovává 2 dcery, rekonstruuje dům, poznává čluny...naučí se plavat v oceánu i v životě...a nachází svoji kotvu na Newfoundlandu, tvrdém to místě...
Tvrdé ženy tvrdých mužů, ("hlas měla vykovaný křikem do větru a pronášením pevných názorů."), rodící odolné děti - aby vůbec měli šanci přežít na tomto nehostinném místě, často zkoušeném přírodou, i samotnými lidmi.
"V port aux Priseurs by si raději neměli začínat se zvířaty. Nemají na to cit. Ať se raději drží aut a drog."
mno..každopádně, navzdory všemu, chtěla jsem vědět , jak knížka dopadne...i když byla plná až absurdních scén , (posádka jachty "Tvrdá holka a jejich příběh.., večírek v karavanu u Nutbeema) , postav, které se míhly a svůj potenciál vůbec nepoužily (strýc Nolan..teta Agnis..ba i Ahleyho kniha uzlů- čekala jsem prostě víc.)...tak navzdory tomu všemu zanechala ve mě stopu. Ba dokonce mě příběh začal bavit..začla jsem jim fandit..nejenom Quoylovi, ale všem ...ostrovanům :) a musím dát fakt víc než 3..3,5 nemám, takže 4...za Wawey, Bunny, Beety, moře, vlny, vítr, dům na skále, za zázrak s Jackem, za zázrak s ptáčkem :)
a mám v plánu podívat se i na film natočený podle knížky..tak uvidíme...
doplňuji - film právě shlédnut a doporučuji !! celkem přesně se drží knížky a příroda je nádherná !!
K téhle knížce jsem se dostala tak trošku náhodou díky čtenářské výzvě. Prvních pár kapitol mi moc nesedlo a přišlo mi, že je všechno takové zdlouhavé a v podstatě o ničem. Trvalo dlouho než jsem se do knížky začetla, ale i potom byl příběh takový rozvláčný a bez zápletky. Kladně hodnotím zasazení děje do drsné krajiny Newfoundlandu. Rozhodně se Ostrovní zprávy nestanou knížkou, po které bych znovu šáhla.
Jelikož jsem nejdříve viděla film a teprve potom četla knihu, nebyl už takový prostor pro fantazii a navždy už tak budu mít spjaty hlavní postavy s jejich filmovými představiteli (Cate Blanchett, Kevin Spacey, Judi Dench, Julianne Moore). Kniha se mi líbila ještě více než film, byla obsáhlejší, detailnější a nějaký ten prostor pro fantazii přece jen zůstal. Život na ostrově Newfoundland rozhodně není pro každého, o to zajímavější jsou charaktery postav, se kterými se setkáváme. Moc příjemné čtení, s nezapomenutelnou atmosférou. Ráda se zase po čase k Ostrovním zprávám vrátím. Stojí za přečtení!
Kniha výstižně zachycuje přeměnu hlavního hrdiny z nesebevedomeho chlapa v pracujícího otce a muže, jenž opět začíná milovat. Drsná severska krajina, zvyky tamních obyvatel i tajemství jeho rodu knize přidává na ctivosti. Na konci příběhu chce čtenář věřit tomu, ze "láska může někdy být bez bolesti a trapeni".
Moc pěkné čtení. Atmosféra severu se z knihy úplně valí. Film jsem kdysi viděla, byl povedený, ale kniha je ještě daleko propracovanější a jakoby plastičtější v popisu pohnutek hrdinů. Moc se mi to líbilo, kdo jste ještě nečetl, neváhejte.
Tato kniha mi vůbec nesedla. Styl psaní mi přišel takový těžkopádný. Nečetla se mi lehko, příliš mě do děje nevtáhla. A přitom čtu ráda knihy z takového drsného chladného prostředí. Tentokrát to na mě prostě nedýchlo. S hlavním hrdinou jsem zejména kvůli počátečnímu popisu nemohla sympatizovat a ani další děj to nezměnil. Asi to mělo skončit víceméně dobře, ale já jsem po dočtení měla pocity spíš takové ponuré. Pro mě zklamání.
Tahle kniha je neuvěřitelná. Dramatická, vtipná, z velmi neobvyklého prostředí... Filmové zpracování se s ní měřit nemůže, a to mám pro Franka Underwooda slabost.
Film mám hodně ráda, povedl se a tak jsem sáhla po knize. Zpočátku jsem měla dojem, že lepší než film nebude, ale byla to mýlka. Kniha je jiná. Obsahuje toho víc, prožijeme toho víc a poenta vyzní hlouběji, hutněji. Prostředí ledového kraje ve kterém se příběh odehrává člověka donutí přivyknout a oblíbit si. Tuhle autorku mám velice ráda, její styl psaní mi naprosto sedí, no a překlad je velmi slušný.
Z počátku jsem byla z knihy dost zdrcená tou popisovanou neschopností a nemožností hlavního představitele Quoyla. Dokonce jsem ji asi na měsíc odložila. Nicméně jsem se k ní vrátila a stálo to za to, jelikož kniha byla postupem (a nebo přesunem na Newfoundlan) lepší a lepší, děj mě pohltil a už nešlo couvnout, protože jsem byla zvědavá, jak to skončí. Tudíž jsem neodolala a shlédla i film.
Film jsem viděla hodně let předtím, než jsem se dostala ke knize, tak jsem si toho už moc nepamatovala, ale vím, že se mi líbil. A kniha se mi líbila ještě víc. Na každou kapitolu jsem se velmi těšila, kniha mě vtáhla do děje, moje fantazie si nádherně vykreslila krajinu Newfoundlandu. Když jsem knížku dočetla, tak mi to bylo hodně líto, nechtělo se mi ten svět opustit.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zkrocená hora: Povídky z Wyomingu |
| 2008 |  Ostrovní zprávy |
| 2010 | Drsná země |
| 2008 | Takhle je to dobrý |
Kniha Ostrovní zprávy je v
| Přečtených | 71x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 20x |
| Chystám se číst | 50x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 5x |
Tuto knihu čtu vždy, když se mi nedaří, a získám z ní energii k dalšímu boji s nepřízní.
Moc dobrá kniha.