Olive Kitteridgeová
Elizabeth Strout
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42422/bmid_olive-kitteridgeova-9s5-42422.png
4
212
53
Olive Kitteridgeová série
1. díl >
Městečko Crosby v Maine se může jevit jako zcela bezvýznamné. Pro učitelku na penzi však představuje střed světa. Lidé zde prožívají svá dramata - touhu, zoufalství, žárlivost, naději i lásku. Jak se lidé z městečka potýkají se všemi svými problémy, Olive dospívá k pochopení sebe sama a svého života; někdy bolestně, ale vždy s nelítostnou upřímností. Kniha Olive Kitteridgeová skýtá hluboký vhled do okolností a podmínek lidského života, do jeho tragédií i radostí a ukazuje, jaké trpělivosti je v něm třeba. Elizabeth Stroutová, nejčtenější spisovatelka novin New York Times, spojila třináct pronikavých příběhů do uceleného románu prostřednictvím nezapomenutelné hrdinky Olive Kitteridgeové.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2010 , Jota
Originální název:
Olive Kitteridge , 2008
více info...
Přidat komentář
Jsou to jednotlivé příběhy, které spojuje jedna osoba Olive. Vše se odehrává v malém městečku někde v Maine. Příběhy jsou o lidech, kteří zestárli, děti jim odešly a oni si najednou nevědí se svým životem rady. A přesto někdy, někde svitne naděje, že život ještě nekončí a čeká je něco pro co stojí zato žít.
Celkové pojetí knihy jako dílčích příběhů, závěrečný rozhovor s autorkou a Olive, náměty k diskusi/hloubání jsou rozhodně originální, přesto však mi k větší spokojenost nestačily.
Nejsem povídkový typ, potřebuji více omáčky a času k poznání a pochopení, čehož se mi tu nedostávalo. A i když mi Olive bylo hodně líto, blíže k srdci mi nepřirostla.
Doporučím k přečtení těm, kteří mají chuť na trochu toho obyčejného, každodenního lidství.
13 na prvý pohľad samostatných poviedok, ktoré sa však prelínajú v jednom bode. Olive Kitteridgeová. Táto staršia, pre väčšinu otravná a nepríjemná pani, do príbehov vstupuje buď priamo alebo nepriamo. Príbehy sú popretkávané najmä témou ťažoby života. Tú spôsobilo detstvo, výchova, nedostatočná komunikácia, tvrdohlavosť a neochota odpúšťať, nenaplnená láska, nevera a mnohé iné. Olive niekomu môže liezť na nervy. Nakoniec aj mne samej sa začiatok knihy preluskával veľmi ťažko. No je to príbeh o žene z mäsa a kostí, nedokonalej, s chybami, ako každý z nás. A tak som ju začala mať rada. Lebo aj ona je smutná, urazená, domýšľavá, nepochopená, nepríjemná.
Spisovateľka Elizabeth Strout získala za tuto knihu Pulitzerovu cenu.
I když jsem si strašně pletla jména, kterých je tam požehnaně a ani příběhy si moc nepamatuju, tak je to hodně kvalitní čtení.
Popravdě, nechtěla bych, aby Olive Kitteridgeová byla moje manželka, sousedka, nedej bože moje máma. Kniha je to ale výborná, jedna z nejlepších, kterou jsem letos (zatím) četla. Jedná se o román v povídkách, z nichž každá je mistrně vystavěná, vypointovaná a jako celek dává dohromady obraz jednoho manželství či jednoho maloměsta, záleží na tom, jak ho chcete vnímat. Stroutová fantasticky vykresluje osobnosti a vztahy a po všech těch stoletých stařících a mužích jménem Ove nám dává poněkud realističtější pohled na stáří.
Styl "velkého amerického románu" v malém. Dokonalé vykreslení figurek z maloměsta, různě pošramocených rodinných vztahů, bizarních náklonností a hlavně jedinečné povahy hlavní hrdinky.
Četla jsem nejdříve pokračování - Olive Kitteridgeová je zpět, takže jsem na Olive byla připravená, ale i tak mě opět rozhodila. Knížka je skvěle napsaná, stejně tak jako druhý díl, motivy stáří, samoty, mezilidských vztahů jsou do hloubky zachycené, a přestože Olive není úplně milá osůbka, čtenář si k ní cestu může najít a snad i pochopit. Co mě ovšem trošku zarazilo, to opravdu v celém Olivině okolí není/nebyl nikdo šťastný? Neprožil hezký život bez nevěr, podvádění, špatné výchovy dětí atd...? To mi přijde až účelově depresivně napsané s černými brýlemi na očích...Na druhou stranu mě ale potěšil závěr knihy, to trošku tu depresi z mezilidských vztahů uchlácholilo.
Dost depresivne osoby, miesto a osudy, aspon na mna tak posobili.Kniha vsak nuti nas zamysliet nad vlastnym zivotom, hlavne nas starsich. Za mlada by som to asi vnimala inak, teraz prichod "jesene zivota" doslova mrazi. Urcite stala za precitanie
Kdo se chcete s velkou trpělivostí hňahňat v depresích a odvrácených stranách Slunce v lidských duších, osudech a vztazích - máte v ruce luxusní knihu a věřte komentářům marlowe či Greenfingers na sto procent.
Já měla asi dvě povídky chmury ze stylu psaní "poškrábaná gramodeska", furt to skotačilo v čase i postavách a vůbec mě to nebavilo. Klavíristka si mě získala a v dalších už jsem si dokázala lehce mimořádný styl a netradiční formu autorky trochu užít. Přesto jsem asi ještě k tomuto skvostu nedozrála nebo se nedožila? Olive bych za kámošku spíš nechtěla, i když zrcátko mi trochu nastavila :o)
Chce to po mě nekonečnou trpělivost, která mi v závěru nepřijde zcela odměněna. Ovšem chválu a vřelá doporučení jsem pochopila. Tak funguje naše luxusní Databáze. Díky.
Top koment huhuhu.
P.S. Ale jo Zimní koncert mě dostal zpět na svou stranu a teď dumám nakolik je Elizabeth Strout v náznaku temnoty Jan Balabán :o)
Ženou mého srdce se spíš nestane, ale významné klady jistě má, jen mě nedokáže vtáhnout a nepustit, je nutné se nutit do čtení.
4/7
Povídkové knížky obecně moc nemusím, vadí mi množství postav, když už si někoho oblíbím, nerada se s postavou loučím. I když se zde řada postav opakuje přirozeně, jak na sebe v malém městečku narážejí, některé příběhy bych ráda slyšela dovyprávět. Knížka má největší přednost v tom, že se hodně zabývá tématem osamělosti, stáří a že žádná z postav není černobílá, proto dávám zcela zaslouženě 4 *. A strana 100: Ve dveřích obývacího pokoje stála Olive Kitteridgeová, zabírala skoro celý jejich prostor. "Ale koukejte, čajový dýchánek. Ahoj Harmone." Pak se obrátila k dívce: "A kdo jste vy?"
Většinou se těmto “oceněným” knihám vyhýbám, neboť jsou psány příliš strojeným jazykem. Ale tato kniha je jiná, je psána lehkým jazykem a pořád Vás nutí číst dál. Kniha se skládá z krátkých povídek, které popisují život v městečku v Americe. Hlavní hrdinka, Olive, bývalá učitelka matematiky, musí lidi odpuzovat již svým zjevem, a rozhodně tak většinou učiní, když promluví. Asi by to má kamarádka nebyla, ale jak bude pokračovat její život, Vás prostě zajímá. Už jsem si objednala druhý díl
Každý člověk, každá rodina má své problémy a starosti, své temné stránky, svá nedorozumění. Kdo tvrdí, že má život setrvale zalitý sluncem a dělá si z toho vlastní zásluhu, tomu nevěřím. Olive je poctivá. Mnohdy si nerozumí a mnohdy nedává najevo, pro co žije - Olive žije pro lásku, soucit, empatii, žije pro druhé, i když to není na první pohled tak úplně patrné. A celý život se učí poznat nitro svých blízkých, i když je netrpělivá a nevrlá a ti blízcí ji štvou; být vlídná, vycházet vstříc, chápat druhé a jejich pohnutky, pochopit smysl života. Je fascinující, že ať se člověku stane cokoliv, ať přijde téměř o všechno, zase ho něco přinutí vstát a vléct se dál. Protože život dokáže být zatraceně těžký a krutý, ale jindy stroze praktická Olive si na podzim vysadí 100 tulipánů a těší se, jak ze svého okna ve výklenku uvidí na jaře záplavu jejich květů rozkývaných lehkým větrem a aspoň na chvilku bude život nádherný. Ach, nepříjemná, ryzí, lidská, obětavá Olive, která si na nic nehraje a má se za horší, než skutečně je. Někdy je toho na ni prostě moc. Miluju Olive a miluju tuhle knihu a vím, že se k ní budu vždy vracet.
P.S. Ke knize mě přivedla velmi zdařile natočená minisérie, která zpracovává jednotlivé povídky velmi citlivě do plynulého celku a mohu ji doporučit těm, co upřednostňují jednolitý příběh. Zfilmování knize absolutně nic neubralo.
Spousta z vás ji doporučovala, tak jsem se do
ní pustila. A bylo to takové průměrné. Nevím, nějak mě
to za srdce nechytlo. Resp. postava Olive byla fajn, ale
ty „povídky“ okolo mě nebavily. Kdyby autorka
sledovala pouze Olive, tak bych asi neměla co
vytknout. Pro mě byl vrchol, když se Olive dala do
tichého odboje proti nastávající snaše. Za to povídka o
tom, jak se všichni ujali chudinky holky s poruchou
příjmu potravy, byla prostě ne moc uvěřitelná a
vyděračská. Takže promiň Olive, poputuješ o dům dál
Celkem depresivní povídková kniha, co sice má svou ústřední postavu, kterou čtenáři skládá jak z osobního, tak z cizích, bližších i vzdálenějších pohledů, ale příběhy zde se odvíjející, jsou tak nějak podobně nemelodramaticky smutné...asi nijak neotřelé v tom, že život je těžký, vztahy komplikované a každá rodina je nešťastná po svém, ale ne tak obvyklé je zaměření na staré lidi a dlouhodobé partnerské vztahy...a taky mile prosté svými jednoduchými životními hodnotami, spočívajícími ve všedních maličkostech a smíření, v poselství že zájmu o druhé a laskavosti není nikdy dost.
Kniha psaná velmi čtivým stylem. Autorka má, dle mého názoru, obrovský vypravěčský talent. Příběh plyne, nikde se nezadrhává. Líbilo se mi, že si autorka na nic nehraje. Nevymýšlí nějaké komplikované zápletky, ale prostě vypráví to, o čem životy lidí jsou. A napsala to krásně. Těším se na pokračování.
Nebavila, nezačetla, přišlo mi to jako koncept, který v literatuře byl už asi tak milionkrát jednou.
Další knížka, ke které se musíte prožít. Příběhy jakoby k sobě nepasovaly, jistě, i v životě potkáváme plno lidí, kteří se kolem nás mihnou a zmizí. Někdy se znovu objeví, někdy ne.
Olive je přesně ten typ člověka, kterého snadno zavrhnete, odsoudíte, uděláte si na něj názor, aniž byste tušili, co je ve skutečnosti zač.
" V tom okamžiku Olive pocítila něco, v co už nedoufala: náhlou a naléhavou touhu po životě. Předklonila se a pohlédla oknem ven. Viděla něžné bledé mráčky, sytě modré nebe, mladou zeleň polí a obrovskou, rozlehlou plochu vody - všechno odtud shora se zdálo tak podivuhodné, tak úžasné. Vzpomněla si, co je to naděje, a tohle bylo ono. Ten vnitřní vír, který člověkem pohybuje kupředu, který s ním brázdí životem, tak jako ty čluny dole brázdí třpytící se vodou, tak jako tohle letadlo brázdí vzduchem na nové místo, kde jí potřebují. Požádali jí, aby se stala součástí synova života. "
Štítky knihy
USA (Spojené státy americké) manželství psychologické romány Pulitzerova cena mezilidské vztahy stárnutí maloměsto
Autorovy další knížky
| 2010 |  Olive Kitteridgeová |
| 2017 |  Burgessovi chlapci |
| 2017 | Jmenuji se Lucy Bartonová |
| 2018 | Všechno je možné |
| 2021 | Olive Kitteridgeová je zpět |
Kniha Olive Kitteridgeová je v
| Přečtených | 265x |
| Čtenářské výzvě | 56x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 115x |
| Chystám se číst | 264x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 2x |
Nevinně tvářící se knížka obsahující tolik lidskosti a obyčejných životních zkušeností. Olive je dost nepříjemná postava, která spojuje všechny ostatní postavy v povídkách. Bez nějakého povyšování se, kniha je k pochopení spíše pro starší čtenáře, pro rodiče a pro opuštěné i neopuštěné samotáře, a samozřejmě i pro všechny ostatní. Jednoduše - kniha o vztazích a životě, napříč generacemi.