Obyčejný život

Obyčejný život

Kniha začíná rozhovorem dvou mužů o smrti starého železničáře, který byl prostým, obyčejným, hodným člověkem. Jeden říká, že je škoda, že tento muž nesepsal o svém životě knihu. Druhý ho však vyvádí z omylu a říká mu, že železničář vskutku knihu sepsal. V první části vzpomíná na svůj život a ve druhé části, již více f...celý text

Kniha začíná rozhovorem dvou mužů o smrti starého železničáře, který byl prostým, obyčejným, hodným člověkem. Jeden říká, že je škoda, že tento muž nesepsal o svém životě knihu. Druhý ho však vyvádí z omylu a říká mu, že železničář vskutku knihu sepsal. V první části vzpomíná na svůj život a ve druhé části, již více filozofické, rozebírá zda jsme schopni poznat sami sebe, všechna svá já a potlačit sobeckost při našem počínání. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16434/obycejny-zivot-16434.jpg 4.4159
Žánr:
Romány, Literatura česká
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 1934 ...více
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
Weiler
09. října

„Každý lidský život, i ten zdánlivě nejobyčejnější, (…) je ve skutečnosti bohatý a složitý.“ Dočetl jsem se kdesi v anotaci k téhle knize. No jestli tomu tak mělo být, perspektiva právě obyčejného člověka účelu nesvědčí. Čapkovy postavy mě obecně serou tím, jak zpravidla nejsou ničím jiným, než reproduktory spisovatelových úvah. Třeba by mi ten obyčejný člověk ani tolik nevadil, kdyby každou větou nenápadně (samozřejmě bez svého úmyslu, za to může autor) neupozorňoval na svou mimořádnost. Kde se tolik existenciálních otázek v nádražákovi bere. Možná jsem jen zbytečně kritický k formě, ale ta mi nemůže být u novely lhostejná. S Čapkem se ve svém názoru na adekvátní literární prostředky neshodnem, aniž bych tím chtěl jakkoli shazovat autorovy spisovatelské kvality. Jestli něco, spíš mi nesedí spisovatelovy autorské kvality.

Karketa.von.st
29. června

Jedno z nejlepších Čapkových děl, které jsem doposud četla. Z jeho pragmatické trilogie je dle mého názoru nejzdařilejší, jelikož se nejvíce dotýká osobnosti čtenáře a nejvíce ho nutí zamyslet se nad svým životem a jeho odlišnými stránkami, nad svými nejsilnějšími já a celkově nad sebou samým.

kuchkuch
20. května

Moudré, zřejmě nezapomenutelné, klasicky vytříbený jazyk.. přesto jsem se do dalšího čtení víceméně musel nutit, bohužel.. kdyby to nebylo příliš laciné, řeklo by se příliš obyčejné

moonell
01. března

"Aby po něm zůstalo všechno v pořádku."

poiu
06.11.2015

Čapkův Obyčejný život je příběhem jednoho "obyčejného" života "obyčejného" člověka. Je to osamocené bilancování na hraně života a smrti; poslední vyprávění umírajícího, který už to své žití nemá komu povyprávět a předat. Postupné odvíjení nitky života se všemi jeho zápletkami, postavami, sny a trápeními. Snaha obhájit své celoživotní jednání před ......... sebou samým, před svým svědomím, před Bohem? - To já ne, to ti druzí... A ano, tohle jsem byl já a to jsem udělal.

Kolik umírajících asi před smrtí takto bilancuje a kolik lidí asi umírá v trýznivé samotě? Kolik lidí ze svého okolí vlastně vůbec neznáme? ...... Z toho až mrazí.... :-(

...." Tak tady ho máme, a teď už jsme doma. A honem se schovat před lidmi, abych se vyrovnal s tím, že jsem vlastně šťastný a jednoduchý člověk."

......."To jsou nahodilosti, které nic neříkají. Nezapadají prostě do celku a nemají žádnou souvislost. To je to slovo: souvislost. Život člověka přece musí mít nějakou souvislost.
A proto se z něho musí ledacos vyhodit, že?
To je, jako když se vyhodí moucha ze sklenice vody. Copak jsem si mohl poručit, aby mi přinesli na tácu nový život? Něco do něho spadne, co tam nepatří; nu bože, tak se to vyndá, a je to.
Nebo se o tom aspoň nemluví.
Ano, nebo se o tom nemluví."

......."To bylo poprvé -
Co?
To bylo poprvé, co jsi okusil požitku zla."

"Člověk musí život jaksi zahodit, aby poznal jeho cenu."

Fafyna
18.07.2015

Krásná kniha o tom, že všechno je jinak, než se zdá. A každý ve svém životě neseme několik verzí svého já, které se neustále perou o to, kdo zvítězí. Zvítězí hypochondr, obyčejný člověk, nebo romantik?

andzuli
03.05.2015

Krásně napsaná kniha po stránce stylistiky, ovšem pro mě byla velmi zdlouhavá a docela nudná.

MilujuV.Huga
16.05.2014

Z knihy:

"Tohle je tak opravdivý a vážný život, pánové, že z toho chcípám."

"Tak tohle byl celý život, pěnkavo, a já nevím, byl-li ze šťastné látky."

"Takové básně může napsat jenom mladý člověk ... a jen jednou za život."

"Ty," ozval se po chvíli ze tmy, "jak je to dál: Anděle boží, strážce můj -? Ty to taky nevíš? Až budeš takové prase jako já, bude ti to taky chybět, počkej, jak ti to bude chybět- "

"Kdysi dávno, včera to bylo,..."

"Mívám dojem, že se lidé svými vzpomínkami jaksi vychloubají; honosí se tím, že za jejich dětství panoval žáškrt nebo že zažili tu velikou vichřici, jakoby to náleželo k jejich osobním zásluhám."

"... a já jsem byl k umření štasten."

bondula
30.09.2013

Už prvá časť, jednoduché rozprávanie o životnej ceste všedného železničného úradníka je v Čapkovom podaní úžasná. Už to by mi stačilo, aby som knižku považoval za perfektnú. A potom autor zadrie hlbšie pod kožu, hlbšie, až na dreň...

Diela často posudzujem podľa toho, ako sa dokážem stotožniť s autorovým pohľadom na preberanú tému. V Obyčajnom živote som sa našiel. Čapkova analýza jednotlivých stránok ľudskej povahy je neskutočne úprimná, až intímna. Toto som vážne nečakal. Predpokladám, že čerpal z rozboru vlastného života, no aj tak je pre mňa záhadou, ako prišiel k tomu, že záležitosti natoľko osobné, môžu byť tak univerzálne. Krásne napísané, hlboko (pre mňa) múdre. Zrejme ešte dlho budem odtiaľto čerpať námety na zamyslenie. Jedno z najsilnejších diel, aké som kedy čítal.

Gwaihir
29.09.2013

Třetí díl noetické trilogie zabývající se životem člověka a mnohostí náhledů na jeho jednotlivé části je naprosto skvělé vyprávění jednoho člověka o svém, podle něj zcela obyčejném, životě, který však najednou, pod perem bilancujícího muže začíná naplno ožívat rozličnými a dávno zapomenutými příběhy a příhodami, které mohou být vždy vnímány a vykládány různými způsoby v závislosti na uvažovaném kontextu. Každé další zamyšlení se nad jednotlivými událostmi ve vlastním životopisu přináší úplně nový pohled a chápání sebe sama, přičemž se stále objevují některé důležité prvky, jež drží všechno pohromadě. Vyvstává zde také velmi mnoho zajímavých myšlenek, v jejichž světle se osobnost stává nečekaně rozmanitou a často také rozporuplnou, přičemž se ukazuje, že všechny její součásti a vlastnosti mají své místo a uplatnění. Zároveň tedy jde o propracovaný rozbor lidské duše poskytující skutečně hlubší náhled, který nutí čtenáře k přemýšlení. 100 %

NEGR
15.08.2013

"Člověk musí život jaksi zahodit, aby pochopil jeho cenu."

Sajdeman
02.10.2012

O tom jak neobyčejný může být život obyčejného člověka.
Vynikající dílo vynikajícího spisovatele.
Není co dodat, snad jen to, že vřele doporučuji!

chamyl
20.02.2012

Amen, už asi není co dodat. Karel Čapek svou brilantní češtinou popsal obyčejný život tak přesvědčivě, až se řada čtenářů bezpochyby neubrání pocitu, že je to celé o nich samotných. A vlastně proč ne, odpovídalo by to filozofii myšlenek této knihy. Názory na tuto knihu budou bezpochyby rozdílné podle toho, jaké Já zrovna ve čtenáři drží standartu, pravdou ovšem zůstává, že tento český velikán na zdánlivě "obyčejném příběhu" zachytil onu neuvěřitelnou rozmanitost (často až rozpolcenost) lidské duše s udivující přesvědčivostí. Všechny ty vnitřní diskuse, úvahy i pochybnosti nastolují - zřejmě již navždy nezodpovězenou - hádanku, kolik je v tom starém železničáři opravdového Karla Čapka a kolik pouhé literární licence. Vynikající dílo velmi moudrého člověka.

letenka
30.05.2011

Silnej příběh, krásnej sloh, úžasná gradace, diskuze a pře se sebou samým a pitvání lidský duše. Závěrečný myšlenky se najednou jeví jako naprosto jasná a samozřejmá pravda. Jedna z nejlepších knížek, který jsem kdy četla.

"Vidíš, teď to vypadá docela jinak, spíš jako útěk před sebou samým, jako hrůza, abys nepropadl tomu, co bylo v tobě. Zazdít to jako hořící šachtu, ať se to, potvora, udusí samo. Třeba to už zhaslo, kdopak ví, teď už si prsty nepřipálíš, teď už si ruce neohřeješ. Abys neviděl sebe sama, počal jsi se zabývat věcmi a udělals z nich své povolání a svůj život."

Lili

„Poznáváme svět skrze to, co jsme sami, a poznávajíce svět objevujeme sebe samotné."