O lidské přirozenosti

27.12.2020

Poutavé téma, které ale Wilson zvládá poutavě podat jen tak každou druhou kapitolu. Velmi dobré byly zejména kapitoly Agresivita a Sexualita. Dal bych tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že lidé, kterým Wilson šlápl na kuří oko, ho nezaslouženě potápějí, jednu hvězdu pridávám.

16.04.2017

Mix vedy a autorovej filozofie

14.03.2017

S hledáním lidské přirozenosti je hodně úzce spojená otázka altruismu: „proč pomáháme druhým?“ ... v prvopočátečních úvahách (pátrejte až v antice) ... objevíte altruismus chápaný jako ctnost ... teprve později, někdy v období osvícenství, je možné zaznamenat změnu v pohledu na lidskou přirozenost – kdy je člověk primárně chápán jako tvor zaměřený na vlastní cíle (jako např. u Davida Huma, který tvrdil, že člověk se v rámci své přirozenosti stará především sám o sebe, ovšem má schopnost sympatizovat s druhými, to ovšem nepřináší nic jiného než dobrý pocit) ... tak to jen tak na úvod :-) ...

... v téhle knížce pak naleznete základní vymezení předmětu zkoumání sociobiologie (jak tady již bylo řečeno p. Willson je jejím zakladatelem), ... čímž je, „pozorování biologické podstaty veškerých forem sociálního chování všech druhů organismů na Zemi, vč. člověka“. ... Člověk je podle Willsona zásadním způsobem formován prostředím (kulturním), ve kterém se nachází, a samozřejmě, jeho genetickou výbavou, která významným způsobem ovlivňuje jeho sociální chování ...
Otázka kterou si autor klade, nezní zda je lidské chování – jeho přirozenost – geneticky determinované, ale jde spíš o to, jaká je míra tohoto ovlivnění, tedy, do jaké míry je naše přirozenost výsledkem přírodního výběru, a tedy ovlivněná našimi geny. Vždyť téměř ve všech základních rysech se lidské společenství v podstatě podobá jiným sociálním uskupením savců (hodně shodných rysů můžeme pozorovat např. u šimpanzů, a podobnost nepovažuje Wilson za nahodilou), základní rysy všech vytvořených lidských společenství zůstávají stejné (i když jsou lidé vychováváni v různých prostředích, nebo i kdyby byli úplně zbaveni kulturního vlivu, přesto si nakonec vždy vybudují společenství postavená na stejných základech, jako jsou zákony, pravidla, manželství, tabu, mýty, rituály, víra, psychózy, homosexualita, apod.) ... a hodně podobné rysům jiných savců (např. u šimpanzů nalezneme různé formy chování připomínající použití kooperativních manévrů v průběhu lovu a rozdělování kořisti, nalézáme u nich „zárodky“ kultury – používané techniky jsou pak schopni předávat dál, máme přímé důkazy pozorování imitace chování dospělých při lovu, které provozují mláďata při hře) ... pozor, slovem „civilizace“ se nemůžeme omezovat jen na hominidy :-), protože taky např. mravenčí společenství vykazují charakteristické kulturní znaky, jako společné bydlení, kastovní determinace, organizace, péče, populační politika, tykadlové obřady, rituály, výchova, aj. ... a co je nejzajímavější ...všechny tyto zaznamenané a pozorované jevy jsou přitom plně v souladu s hypotézou, že lidské sociální chování je organizováno geny ...
... Willsonova práce pak směřuje především k hledání odpovědí na dvě otázky: (1) jestliže je veškeré lidské snažení evolučně formované k prostému přežití, proč má člověk „v sobě“ smysl pro transcendentní záležitosti jako je víra, různé ideologie, atp. a (2) proč člověk od nepaměti řeší dilema spočívající v nutnosti volit mezi etickým způsobem řešení problémů (které mj. velí zachovat se altruisticky) a řešením vycházejícím z, řekněme lidské biologické (zakódované) přirozenosti, velící přežít (tedy jednat egoisticky)?
Sociobiologické pojetí, tak jak ho představuje Willson, pak staví na tom, že „každá osoba je formována vzájemným působením svého prostředí, obzvláště kulturního, a pak svých genů, které ovlivňují sociální chování“. Tedy jsou to geny, které hrají v tomto sociobiologickém pohledu na altruistické chování – a lidskou přirozenost - hlavní roli, ... evoluce je zde vysvětlována skrze genocentrickou představu o vzájemném soupeření sobeckých genů o přežití. Sociobiologické pojetí tedy popisuje altruismus, svobodnou vůli, ... prostě naši přirozenost ... jako (z velké části :-) ) ... chování podmíněné sobeckostí ... :-) ... našich genů ... jak později na tuto tradici navázal známý propagátor této teorie Richard Dawkins ... pokud se o toto téma zajímáte ... Willsonova práce (jako předcházející všem těmto úvahám) by pro Vás mohla být zajímavým čtením ...