Učiněné peklo

Učiněné peklo https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2987/mid_ucinene-peklo-45B-2987.jpg 4 101 5

Noční strana série

< 7. díl >

Sedmá kniha z fantasy cyklu o Noční straně. Jmenuji se John Taylor a říkám o sobě, že jsem soukromý detektiv, ačkoliv ve skutečnosti jenom nalézám ztracené věci. Pracuji na Noční straně, ve městě uvnitř Londýna, kde nikdy nevychází slunce a kam si lidé i ti ostatní přicházejí vyrážet z kopýtka – samozřejmě za předpokladu, že jsou za to ochotni zaplatit patřičnou cenu v měně, kterou prodávající žádá. Po válce, která skoro proměnila Noční stranu v hromadu ruin, tu zůstalo mocenské vakuum přímo škemrající o to, aby bylo vyplněno. Našli se dokonce i takoví, co navrhovali, že bych se toho měl ujmout já. Jenže já jsem si to nemyslel. Ani Jeremiáš Griffin. To je jeden nesmrtelný a nechutně bohatý chlápek s vlastním názorem na to, kdo by měl být u vesla. Pak ale unesli jeho vnučku a budoucí dědičku, a on mě požádal, abych mu ji našel. Nebyl jsem proti; koneckonců částka, kterou za to nabízel, byla víc než slušná. Jenomže někdo – nebo možná něco – zablokoval moje speciální nadání. Což znamená, že mi nezbývá nic jiného než se svého úkolu zhostit tím pracnějším způsobem. A rychle, nebo si Griffin bude muset najít nového dědice… Překlad Josef Hořejší.... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: , Polaris
Originální název:

Hell to Pay , 2006


více info...

Přidat komentář

Zelený_Drak
07.11.2019 2 z 5

Noční stranu jsem začala číst zhruba před 9 lety. Pak jsem sérii nedočetla (asi kvůli maturitě) a teď, když jsem se k ní vrátila, jsem nemohla vůbec přijít na to, kde jsem skončila. Vyhodnotila jsem to na půlku série, ale celé Učiněné peklo jsem se nemohla zbavit dojmu, že i tenhle díl už jsem četla. Nebudu tedy raději zkoušet hodnotit, zda mě něčím překvapil nebo ne.

Co se příběhu a zpracování týče, souhlasím s Metlou. John Tylor je pořád zábavná postava, která používá malé triky k vyřízení velkých nepřátel, což je prostě super. Ale do tohoto konkrétního příběhu se mi začítalo těžko a autor občas omílá některé věci pořád dokolečka.

Už kdysi jsem Noční stranu brala jen jako zábavné béčko, teď u mě ale ještě kleslo. Styl mi přijde opravdu jednoduchý a v překladu vidím nedostatky, které jsem kdysi neviděla. Asi bych si víc užila originál.

Metla
25.09.2018 3 z 5

Klasický příběh z Noční strany, plný bizarních postav, ničím nespoutané fantazie, historických i popkulturních odkazů a hlavně více či méně povedených vtípků a hlášek, které čtenáře nejspíš nezlomí v pase s hysterickým záchvatem smíchu, ovšem úsměv na tváři vyloudí celkem spolehlivě. Green nekomplikuje Johnu Taylorovi cestu a sobě psaní: když jde z tlustých do tenkých, najde se v kapse trenčkotu nějaká ta užitečná všemocná relikvie, případně neblaze proslulý detektiv použije své nadpřirozené nadání a je po problémech.
„Učiněné peklo“ se četlo tradičně svižně, s hodnocením však nemůžu jít nad tři hvězdy; je to akorát plytká oddychovka, nic víc, nic míň.

Po zdemolování garáže: „Tady nemůžeme zůstat. Brzy se sem seběhnou majitelé aut, aby se podívali, co spustilo alarm. Skoro určitě dojde na obhroublé výrazy a výhrůžky násilím. Nebo ještě hůř, budou po nás chtít, abychom vyplnili formuláře ohlášení pojistné události!“


Eillen
04.02.2018 5 z 5

Taylor jak ho mám ráda je zpátky. Už není tím dokonalým nepřemožitelným skoro až bohem. Mnohem víc se mi líbí, když se dokáže z problémů dostat jen díky své vyřídilce (nebo pastičce na myši...). Nezklamali ani moji oblíbenci Alex a Walker. Ač mám Taylora ráda, tihle dva si vždycky ukradnou scénu pro sebe. Sice jsem si od téhle série chtěla dát pauzu, abych se toho nepřečetla, ale nedokážu odolat a sahám v knihovně pro další díl.

renefer
02.02.2014 4 z 5

Hezké.. Konečně se neřeší Johnova matinka ale další detektivní případ, tentokrát únos dcery nejbohatšího a nejvlivnějšího (už zase) muže Temné strany. A John má konečně oficiálně partnerku. Ti co čtou od začátku série, už určitě vědí :-)

lanusinka
10.12.2012 5 z 5

Ohó... Tohle byla jízda... Celé mě to opravdu bavilo, a obzvlášť přemožení satyra pomocí myší pastičky a přesvědčení boha kreacionismu o tom že vlastně nemůže existovat bylo bezkonkurenční...