No není to krása?
Kurt Vonnegut Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277969/bmid_no-neni-to-krasa-GT6-277969.jpg
4
31
9
Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása? Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky paradoxní, vzhledem k tomu, že sám Vonnegut nikdy univerzitu nedostudoval). Netřeba se však bát nějaké mravokárné suchařiny – Vonnegutovy projevy si co do výstavby, čtivosti a vtipnosti s ničím nezadají s jeho prózami. I v nich autor předvádí svou typickou ironii a sarkasmus, i v nich dokáže mezi drsné špílce nenápadně propašovat svůj humanismus a empatii, i v nich vyslovuje nejednu základní pravdu a přitom na čtenáře – či posluchače – spiklenecky pomrkává. No není to krása?... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
If This Isn't Nice, What Is?: Advice to the Young , 2013
více info...
Přidat komentář
Ano, je to krása. Kvůli formě knihy se pochopitelně některé myšlenky opakují (ale to je bolest i třeba Nového zákona, že), a ty citáty na závěr, kde se některé teze objevují už třeba počtvrté, ty už si mohl nakladatel odpustit.
Není to žádná "pořádná" kniha, kterou byste zařadili do zlaté pokladnice, je to takové (kupodivu) velice pozitivní a konstruktivní povzbuzení ke každodennímu boji s marností vůkol se rozprostírající.
První dva projevy byly skvělé. Spousta inspirativních myšlenek, přehršel pravd, které by se daly do kamene tesat... Od třetího proslovu už nic moc nového nepřišlo. Občas sice něco problesklo, ale jinak už jde jen o recyklaci dříve řečeného. Nejhorší jsou úvody. Ve všech se praví v různých obměnách to samé: "Vaše studium stálo spoustu peněz, vy parchanti, tak si toho važte!"
Představa, že sedím na Kurtově prvním promočním proslovu a poslouchám jeho moudra je super. Představa, že sedím na jeho sedmém je uspávající.
Cokoliv, co jsem kdy od Kurta Vonneguta četl, včetně jeho promočních projevů, mě oslovilo svou duchaplností, humanismem, originalitou, ale především pro autora tak typickým humorem a sarkasmem.
No není to krása? Určitě je, pane Vonnegute.
Tak je pravda, že ty proslovy nejsou stejné, ale hodně věcí se v nich opakuje. Docela jsem se bavil, když jsem si představoval, jak asi reagovali posluchači. Ale na druhou stranu, kdo už četl Kurtovy knihy (alespoň nějaké), tak nemůže být překvapen. A kdo ještě ne, ať si raději přečte Grotesku, Kolíbku, Matku Noc, nebo něco jiného a bude mít zážitek lepší.
Od Vonneguta jsem nečetl nic skoro osm let (během kterých se toho hodně stalo), skončil jsem u Modrovouse a tak to byl zajímavý návrat k autorovi, kterého jsem jednu dobu, na začátku své pravé čtenářské cesty, hojně četl. Vonnegutův humanismus, v knize zmiňované postoje a humor jsou výsledkem všeho, co se mu v životě přihodilo, ať už šlo o přežití zajetí v druhé světové válce, léta studií, nebo snaha o to mít co nejpočetnější rodinu. Jednu dobu jsem si stěžoval, že Vonnegutovy prózy a postavy jsou děsně mechanické, jako figurky, že autor postrádá nějaký živelný, osobitý styl, který by vám umožnil se s tím více identifikovat... ale Vonnegut prostě vždycky byl takový matematik, logik (video kde kreslí křivky příběhů mě vždycky pobaví "off scale happiness"), poukazující na věci, co inteligentní člověk chápe, ale nejspíš ho nenapadne nad něma přemýšlet, protože přeci jen není humanista na prvním místě, jako byl Kurt. Takže, i když sám jsem člověk temperamentní a mám v literatuře rád syrový autorský styl, Vonnegut se v próze nenechává unášet emocemi, ale prostým selským rozumem, sarkasmem - to vše jsou věci sympatické a tak trochu i dávající naději, sice blbou naději, protože vše se řítí ke konci, ale pořád naději.
S trochou obav jsem přistupoval ke knize, sice mého oblíbeného autora, ale přece jen - promoční proslovy... Ale jeho ironie a sarkasmus, nekompromisní kritika všeho a všech, je obsažena i zde, v každém z proslovů, které zde najdete. Byl to prostě pan spisovatel, pan myslitel.
Knížkou jsem byla mile překvapena :-) Zprvu jsem se bála, že všechny proslovy budou vlastně stejné, a že se do knihy nezačtu tak, jako do Jatek č.5, ale ani jsem nemrkla a do dvou dnů bylo přečteno. Během čtení si postupně uvědomujete, jak jsou zde vlastně všechna moudra pravdivá, a že je doopravdy potřeba všímat si i krásných věcí, protože je to úžasný pocit, když si jenom tak pro sebe řeknete: "No není to krása?".
"Skutečná hrůza je, když se jednoho rána probudíte a zjistíte, že vaše třída ze střední řídí celou zemi."
- Kurt Vonnegut Jr.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie humor sarkasmus groteska
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jatka č. 5 |
| 1979 | Mechanické piano |
| 1981 | Snídaně šampiónů |
| 1994 | Groteska |
| 1992 | Matka Noc |
Kniha No není to krása? je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 36x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 17x |
| Chystám se číst | 26x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Pěkná knížka plná kousavých a sarkastických, ale za to bezpochybně pozitivních proslovů, které vás inspirují k radosti z maličkostí a naději v počínající beznaději. Ráda bych si proslovy přečetla v originále, překlad mi přišel lehce kostrbatý. (divné slovosledy, nevím...)