Nepřemožitelný

Nepřemožitelný

Hvězdolet Nepřemožitelný je vyslán, aby na planetě Regis III pátral po ztracené sesterské lodi Kondor. Na první pohled obvyklá space opera o průzkumu vesmíru a cizích planet. Ale protože tento román napsal Stanisław Lem, velmi rychle se prvoplánované dobrodružství změní v hlubokou sondu do jednání a mysli člověka, postaveného tváří... celý text

Hvězdolet Nepřemožitelný je vyslán, aby na planetě Regis III pátral po ztracené sesterské lodi Kondor.
Na první pohled obvyklá space opera o průzkumu vesmíru a cizích planet. Ale protože tento román napsal Stanisław Lem, velmi rychle se prvoplánované dobrodružství změní v hlubokou sondu do jednání a mysli člověka, postaveného tváří v tvář neznámému, naprosto nepochopitelnému pseudoživotu.
Stanisławu Lemovi, světově uznávanému autorovi knih jako například Solaris či Příběhy pilota Pirxe, se již před více než čtyřiceti lety podařilo vytvořit dílo, které se v kontextu ostatní světové vědecké fantastiky nemá za co stydět. A hlavně, neztratil nic na čtivosti ani pro dnešního čtenáře. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/13_/13785/nepremozitelny-13785.jpg 4.3123
Originální název:

Niezwyciężony (1964)

Žánr:
Romány, Sci-fi
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
witiko
16. června

Tato kniha je ze všech Lemových děl asi nejvíc technologická, ale současně i nejvíc dramatická. Doslova jsem se potil napětím.

Lessana
25. dubna

Nepřemožitelný má dych berúci námet a spracovanie, príbeh napínavý od začiatku do poslednej stránky, v istom zmysle detektívny (až po hypotézu dr. Lauda som netušila, o akého protivníka ide), uveriteľne vykreslenú psychológiu postáv (najmä astrogátora Horpacha a navigátora Rohana), nenápadne vloženú filozofiu a technické popisy podané tak, že laika neznechutia, naopak - rozšíria mu obzory. Som veľmi rada, že záver sa nestratil kdesi v dunách piesku planéty Regis III či v čiernom mraku kovových "mušiek", ale že Rohan vďaka svojmu silnému duchu, odvahe a drobnej technologickej pomoci zvládol úlohu, na ktorú sa odhodlane podujal. Nepochybujem o tom, že po jeho návrate na hvězdolet sa posádka šťastne vrátila domov. Škoda len, že s umelou inteligenciou sa napokon nevysporiadali... Nie ako akt pomsty, lež ako ľudia, ktorí nenechajú vládnuť stroje, čo sa "evolučne" vymkli spod kontroly a môžu byť nebezpečné jednak samy o sebe (hoc možno nie prvoplánovo, ale v tzv. sebaobrane), ale najmä ak by sa dostali do nesprávnych rúk. Je to zbytočné riziko.

groula
27. února

Super kniha. Napínavá, ctiva, skvělá. Na to že je to kniha letita tak je až neuvěřitelně nadcasove napsaná...

MDFMK
26.06.2016

Vyborna kniha, niekedy az moc technicke a moc opisne na ukor dialogov, co mne trocha chybalo. Lem ale nepotrebuje tolko dialogov, aby to malo taku silu aku to ma
Oblubena kapitola: Laudova Hypoteza.

Bulba
10.04.2016

Četl jsem někdy před 30 lety a znovu nedávno - z knih, které mě zaujmou si vždy něco pamatuji, a stejné to bylo i s touto knihou. Klasická sci-fi, jedna z nejlepších autorových knih.

kurcatovium
25.02.2016

Rozjezd Nepřemožitelného je velmi dobrý, žádné zbytečné pasáže a jen čistý a strohý popis co, kde, jak a proč. Střední část knihy a šmátrání "v temnotách" na planetě je přímo super, ale konec... Konec je otevřený. A s tím mám já osobně poněkud problém, protože když se něco načne, mělo by se to i dokončit a ne to nechat pouze na (kdo ví jak pokřivené) fantazii čtenáře. Vypůjčil bych si tak známé jednoduché řešení Věry Pohlové, důchodkyně 72 let, a trochu ho upravil: "Tyhle otevřené konce každého jen otravují. Já bych všechny ty useknuté závěry a nedokončené děje zakázala." :-)

Richie1
17.08.2014

Nepřemožitelný řadím ke třem nejlepším románům Stanislava Lema (kromě Návrat z hvězd a Solaris). Příběh jsem četl několikrát a při každém čtení se mi líbil více a více. Vlastně to byl jeden z mých prvních scifi románů v době školní docházky a plně jsem ho pochopil až při pozdějších čteních. Je to klasické dílo té pravé vědeckofantastické literatury.

kozel89
06.08.2014

Začátek a střed knihy byl perfektní. Konec mě trošku zklamal ale i tak to rozhodně stojí za přečtení. Jedna z prvních sci-fi co jsem četl a zklamaný rozhodně nejsem.

Aqualung
16.07.2014

Zdravím přítomné i Ty druhé.Tenhle opus pana Lema jsem četl několikrát, tak jako jiné jeho sci-fi.Jde o do značné míry technicistní variantu tohto žánru.A poukazuje na možnost inteligence, která vznikla na jiné než bílkovinné, či chcete-li kyslíkové bázi.Docela rád se pročítám myšlenkovými postupy a syntézami jednotlivých členů posádky, kteří se pokoušejí dosíci příčin situace, která na planetě vznikla a ve finále vedla ke likvidaci Kondora a jeho posádky.Anorganická evoluce robotů, kteří se vyvinuli ve dvou směrech, a sice makro a mikro svedla tyto k jakémusi Armageddonu v jehož závěru zvítězily mikroorganismy, které se za jistých okolností spojily v ohromný celek, který dokázal zlikvidovat jakohokoliv soupeře bez ohledu na vlastní ztráty.Odkazuji na epický soboj mraku a Kyklopa. Ale podstatné j podle mého soudu sdělení, že i tohle je slepá evoluční cesta, byť na závěr proběhne jakási komunikace mezi lidmi a mrakem.Nicméně tak, či onak Nepřemožitelný není přemožen dejme tomu, že při jakési toleranci mraku.A.

Kapis
03.02.2014

A mně to tehdá jak jsem to četl na pláži vzalo doslova vítr z plachet, souhlasím plně s těmi, kteří si o tomto díle myslí, že patří ke špičkám žánru, vidím to taky tak.

honajz
17.09.2013

Po všech těch oslavných komentářích jsem čekal pecku. A dostalo se mi plytkého filozofování s jedinou úchvatnou scénou v jeskyních, která ale pro mne přichází pozdě, a navíc je pořád poznamenaná tou plytkou filozofií.

lazarus
10.06.2013

Čistokrevné sci-fi. Perfektně vymyšlenému technologickému pozadí příběhu sekunduje hluboce prokreslená psychologie postav.
Od pana Lema se má dnešní rádobytechno generace pisatelů pořád co učit.
Četl jsem to před cca 20ti lety na základce a dneska po přečtení zjišťuji, že je to pořád absolutně bezkonkurenční špička žánru.
Doufám, že natočit Nepřemožitelného jednou opravdu někoho napadne. Byl bych pro Neilla Blomkampa. To je tak jedinný režisér, který na to momentálně má. Vyjma Camerona, který ovšem má momentálně ty své šmouly. Po dlouhé době bych se vydal do kina.

stilgar1
02.04.2012

Téměř v každém ohledu dokonalé. A to i přesto, že jsem měl zpočátku problém zorientovat se v autorem používané technické terminologii a ve jménech ústředních postav. Román, který obstojí nejen při srovnání s jiným, mnohem slavnějším dílem autora (Solaris), ale taktéž s těmi největšími skvosty celého žánru SF. A co víc, Lem patří k těm málo autorům tohoto žánru, kteří dokážou během psaní úžasným způsobem filosofovat. Sám Lem tak činí především v otázkách epistemologie, avšak mnohdy se také dotýká jistých otázek, které souvisí s lidskou existencí. Důsledek tohoto faktu je překvapivý - z jinak čistě SF námětu se do jisté míry stává horor. A to opravdu velmi děsivý :)

Mimochodem, osobně se divím, že se dosud žádný filmový tvůrce nerozhodl toto dílo zfilmovat. Málokteré jiné literární dílo totiž takhle silně právě k tomuto činu nabádá...

pauele
02.04.2012

Po Solaris som už neočakával, že ma LEM dokáže znovu tak strhnúť a nadchnúť. On je ale naozaj nepremožiteľný. Niet čo ďalej dodať .

HTO
26.02.2012

Jedna z nejlepších Lemových knih – i když to se dá napsat pomalu u všeho, co napsal – u níž si přijde na své měrou vrchovatou jak milovník technické hard SF, tak filosof. Téma opět Lemovo ústřední: komunikace – kontakt. Zde na příběhu posádky hvězdoletu, která se na planetě Regis III setká s plody evoluce neživých organismů.

Román vyniká mnoha věcmi, ale osobně bych rád zmínil jazyk. Pavel Weigel tady kongeniálně přeložil (Lem má u nás na překladatele vůbec veliké štěstí) dílo, které se čte jako technologická báseň v próze. To vše ještě živí fakt, že Lem je podle mého názoru nejlepším autorem jmen ve SF vůbec, a jistě i jedním z nejlepších v literatuře obecně. Hlavní hrdina se mimochodem jmenuje Rohan, což by k této knize třeba mohlo přilákat i milovníky fantasy, pokud mi odpustíte takto slabý vtip. – Úvodní věta je bezpochyby nejlepší, jakou jsem kdy četl, a může posloužit i jako verbalizace transcendence SF či člověka ve vesmíru. Napíšu ji rusky, protože Lem psal v éře, kdy do vesmíru létali jen Sověti a Američané, a proto je pro mne, který jsem ho v té době začal číst, ruština mj. jazykem vesmírným: "«Непобедимый», крейсер второго класса, самое крупное судно, которым располагала База в созвездии Лиры, шел на фотонной тяге через крайний квадрант созвездия."

Osobní poznámka: příteli nightlybirdovi by se vskutku mohlo zamlouvat, že jedna z postav se jmenuje Králík.