Naše heslo Apokalypsa
Veronika Černucká
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184504/bmid_nase-heslo-apokalypsa-bhy-184504.jpg
4
49
24
Věc: Vražda. Heslo: Apokalypsa. Tak zněl anonym, kvůli kterému se Tara rozjela do severních Čech, aby se ujala svého nového případu. Na zámku hraběte Tovačovského dochází během maškarního bálu k vraždě, která se zdá na první pohled nevysvětlitelná. Jak mohl být dýkou probodnut někdo, kdo byl sám v místnosti? O několik hodin později umírají další tři lidé a Tara má plné ruce práce…... celý text
Detektivky, krimi Literatura česká
Vydáno: 2014 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Naše heslo APOKALYPSA , 2014
více info...
Přidat komentář
Po přečtení je jasné, že nejde o umělecké dílo. Nicméně, dalo se tou knihou strávit několik příjemných chvil.
Darja se běžela schovat za příslušníky policie. Ti byli ale tak hubeňoučcí, že za nimi stejně vyčnívala. Zrzek ke mně přistoupil, obřadně mi podal obálku a pak zakvílel: "Zbavte nás jich! Jsou to šílenci! Smilujte se nad námi a prozraďte nám, kdo je vrah!"
Brunet ho šťouchl do zad. Domnívala jsem se, že proto, aby se choval důstojně, jak se na policejní orgán sluší a patří. Zrzek se bouchl pěstí do čela. "Máš pravdu, málem jsem zapomněl. Každý vám přidáme ještě dva tisíce, a když budete chtít, tak vám budeme celý rok mýt vaše auto. A šéfovi řekneme, že jste to vyřešila vy. A budeme na vás pět ódy."
(Tolik ukázka.)
Howgh! (To dodávám já.)
Tak mám Taru přečtenou celou, tenhle díl mi chyběl. No, lepší než první, ale ty ostatní jsou prostě lepší. Těším se na další!
Jsem mnohem spokojenější, než u autorčiny prvotiny. Opět je zde hodně nepříliš uvěřitelných věcí, ale knížka se čte velmi dobře. Slušná česká detektivka. Mohu doporučit.
Uspokojivé.
Další oddechovka z řad Původních českých detektivek. Klasická záhada vraždy v zavřeném pokoji. Jasně překombinovaný a nereálný příběh se spoustou dalších postav a tedy i vedlejších jevů. Spousty gramatických chyb – například v dělení slov.
Dobrý příběh napínavý děj a slušná zápletka. Čtivá kniha pro odpočinek ideální volba. Tara opět sebejistá a vždy nad věcí, nemá problém rozlousknout každou záhadu.
Názorný příklad, jak se autorčin nápad může výrazně nepovést. Snažím se výraz slátanina používat co nejméně, ale v případě této knihy s tím problém nemám.
Autorce se podařilo vytvořit svébytný typ příběhu – parodie detektivek. Je možné, že text generoval nějaký automat, protože např. dělení některých slov tomu odpovídá - pod-ařilo (s. 70), přit-áhla (s. 73), pod-otkla (s. 107), při-tom (s. 111), do-ufám (s. 115, s. 208), nád-oba (s. 120), přit-áhnu (s. 141), pod-ám (s. 159), pod-ařilo (s. 202).
Už úvodní odstavec působí jako sebestředná reklama: „Dnešní případ se odehrává v Krušných horách a celý vám jej budu vyprávět já. Že mě někteří neznáte? Copak jste nečetli můj první příběh? No vaše škoda.“ (s. 5)
To, že autoři ve vícedílných sériích připomínají předchozí případy, je běžné, ovšem V. Černucká to dělá na s. 6 přímo odkazem na předchozí knihu: „Kdo četl Tajemství sedmi ještěrek, ví, o co jde, a vás ostatní to nemusí zajímat.“
Charakteristika postav je především vnější. Tara je vskutku výjimečná – kromě dědečka mafiána, kabelky z krokodýlí kůže má navíc fialové oči. A jako všechny ostatní postavy je neskutečně nesympatická.
Prostředí Čech (Krušných hor) je využito minimálně (nepatrná narážka na cizince v lázních). Dobovost je naznačena také okrajově (mobil a internet pouze zmíněn). Chování postav neodpovídá dnešku. Ve srovnání s Březinovými krimipříběhy se postavy Černucké chovají nepřirozeně (kromě mafiánského dědečka například plastika, aby postava změnila identitu…).
K první vraždě dojde večer, ale místo policistů vyšetřuje geniální Tara, kterou policisté uplatí, aby vyšetřovala za ně… Všichni si jdou lehnout a pachatel během noci zavraždí další tři osoby. Při druhé vraždě autorka neoznačuje pachatele sice jménem, ale užitím rodu je jasné, jestli je to muž, nebo žena. A pak následují nekonečné kapitoly založené na přímé řeči - Tara vyslýchá během dne jednotlivé postavy.
„Bez fantazie stojí život a umění za prd,“ prohlásil přemoudřele Johny Vopička. (s. 115)
Skvělá knížka. Skvěle zvolené prostředí i postavy. Přesně podle mého gusta, není co vytknout.
Celkem slušná česká detektivka. Mé druhé setkání s autorkou a kniha se mi četla dobře, děj svižně odsýpal. Tara mi zatím stálenevadí, beru ji tak trochu s nadsázkou a nemohu se zbavit pocitu, že i autorka to s ní nemyslí úplně vážně, že je to trochu parodická postava, ale možná se pletu, je to jen můj dojem.
Verunka už nám tady jednou řádila....
Za Apokalypsu bych určitě nedal ani korunu....nicméně už existuje ebook, tak si to přečtu ....
už proto, že její povídková kniha byl hodně slabulinký čajíček ..... nakonec to v komentářích docela slízla ....
Česká Agatha. Proto by se mi líbilo, kdyby se to stalo v Anglii. Zamotaný příběh, na konci je vysvětlení. Neuhádla jsem nic, pravého vraha jsem netypovala
Bylo to napínavé a srandovní. Příběh byl hezky zamotaný, ale na konci se to logicky vysvětlilo. Pak jsem to četla ještě jednou a ty stopy tam fakt byly :) Budu číst i další, tohle byla ukázková knížka od maminky k narozeninám. Tara mě pobavila, má skvělé hlody a je drzá na policajty.
Mám ráda tyhle detektivky a lá Agatha. Čím komplikovanější, tím pro mě čtivější. Hádala jsem vraha (vrahy), ale neuhádla. Měla jsem své tipy, ale oni postupně umírali. Vysvětlení bylo logické a překvapivé. Čte se to skvěle a rychle. Tara je úžasná držtička. A nesouhlasím s komentářem pode mnou, který píše paní Semelková z konkurenčního nakladatelství :-) Víc takových knížek. Tara je něco jako slečna Marplová a Hercule Poirot. Je drzá a arogantní ve stylu Holmese. Podle mě je to návrat k tradičním detektivkám, které měly hlavu a patu a dalo se tam řešit, kdo je vrah. Jen by se mi to líbilo v anglickém prostředí a s anglickými jmény. A ta obálka se zelenou barvou je podivná.
Tak zamotané, až se trochu autorka zamotala v příběhu sama. Taru bych asi brzy uškrtila. Ale je pravda, že stylově dobré, trefné, rychle se čte. Pouze to není můj šálek kávy a další případy sebejisté Tary už vyhledávat nebudu
Skvělý detektivní příběh ve stylu Agathy Christie. Důmyslná zápletka zavřeného pokoje a spousta černého humoru. Kniha se čte výborně a navíc si čtenář může ověřit vlastní schopnost dedukce. Moc se mi líbilo.
Štítky knihy
české krimi české detektivky soukromý detektiv zámecké prostředí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Tajemství sedmi ještěrek |
| 2016 |  Poslední modlitba |
| 2013 | Chuť na hřích |
| 2014 | Naše heslo Apokalypsa |
| 2012 | Právo na vraždu |
Kniha Naše heslo Apokalypsa je v
| Přečtených | 70x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 66x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 1x |
Příběhy o Taře mi vyplňují čas v práci. Je to nenáročné čtení od kterého nic moc neočekávám. Jen bych chtěl vědět jedno: Je jasné,že autorka umí vymyslet docela slušnou detektivní zápletku,ale je jejím úmyslem jí zabalit do tolika nelogičností a protichůdností a nesmyslností?
A měl bych jednu připomínku stran čestiny. Paní autorko kobka ve smyslu cela se píše s b a ne s p. Kopka je něco jiného. ;-)