Na přelomu věků
Theofylaktos Simokattés
Světové dějiny Theofylakta Simokatta, nazvané v českém překladě Na přelomu věků, jsou autorovým neznámějších dílem. I z přísného hlediska moderní historické vědy je to dílo datačně spolehlivé, přinášející mnoho cenných, ba přímo jedinečných zpráv. Líčí události poslední čtvrti 6. století, děje, jež možno po věcné stránce klást do úzké souvislosti s převratnými změnami ve vývoji Evropy, to jest tehdejšího Středozemí, ale také s přelomem epoch v kontextu dějin byzantských a tedy podle pojmu současníků — světových. 01-090-86... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1986 , OdeonOriginální název:
Οικουμενική Ιστορία. Oikumeniké historia
více info...
Přidat komentář
Velmi slušné byzantské resp. světové dějiny posledního dvacetiletí 6. století, přesněji popis vlády východořímského=byzantského císaře Maurikia Tiberia (582-602), byť místy popisují i starší a pozdější události. (autor své dílo tvořil mezi r. 628-638). Theofylaktos nesepsal tak informačně hutné dějiny jako o půl století před ním Prokopios z Kaisareie, ale pořád je to dosti podrobné (a dle moderních historiků) i objektivní dílo. Kromě vnitropolitické situace Byzance jsou líčeny hlavně vztahy a boje s Avary Balkáně a rovněž boje na východě s Peršany. Ty jsou spolu s popisem převratů na perském trůně asi nejzajímavější z celé knížky.
Jako ve všech podobných knihách je tu i výborný poznámkový aparát a vysvětlující doslov.
Kdo přečte zmíněného Prokopia či právě Theofylakta, mohlo by ho zajímat i dílo Církevních dějin jejich současníka Evagria (536-594). Resp. minimálně kapitoly popisující shodné politické události jako právě Prokopios a Theofylaktos. Překlad je volně dostupný zde: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_cdej3.htm
Štítky knihy
Byzantská říše byzantská literatura řečtí historikové
Kniha Na přelomu věků je v
Přečtených | 4x |
Knihotéce | 17x |
Chystám se číst | 5x |
Chci si koupit | 4x |
Další z řady Byzantských kronik. Čím zaujme oproti jiným, podobně laděným knihám ? Při vší úctě, především omáčkou. Ne že by popis intrik, bojů či jiných událostí nebyl poutavý, ale byly to zmínky o zrůdách, přepis pověstí či rozumování nad tím, kde se v Nilu bere tolik vody jež mne ke knize připoutaly.