Muž, který sázel stromy

Muž, který sázel stromy

Mistrovská povídka z roku 1953. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napra... celý text

Mistrovská povídka z roku 1953. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o "muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí". méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3640/muz-ktery-sazel-stromy-3640.jpg 4.62019
Originální název:

L´homme qui plantait des arbres (1953)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Literární čajovna Suzanne Renaud
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (305)

Přidat komentář
EmillyN
včera

Moc pěkný příběh, přecetla jsem jedním dechem

Vevo
15. května

Překrásný příběh o naději a lidskosti.Člověk nepotřebuje mnoho aby se cítil skutečně šťastný.

SeverusSnape
10. května

Krásná a milá kniha,která ve Vás něco zanechá.Krátká,ale úžasná povídka plná citů,která nechá v člověku rozporu plné pocity,je v ní naděje na něco lepšího.Nevím jak jinak knihu popsat

000nugatovej
01. května

Velký příběh vyprávěný na několika stranách prostým jazykem. To největší je holt prosté a přirozené. (Ostatně, všimli jste si, jak se vedle lidskosti a velikosti přírody najednou staly války zuřící v údolích něčím druhořadým a nicotným?)
Ve vydání, které jsem četl, bylo vyznění knihy zesíleno líbeznou výtvarnou výbavou P. Čecha.

Ortie
25. dubna

Dočetla jsem tuto knížečku a nezmůžu se pořádně na nic více než široký úsměv.
Kouzelné ilustrace, do kterých jsem se vpíjela očima (knihu jsem si vlastně pořídila hlavně kvůli ilustrací, které mi okamžitě naprosto učarovaly).
Nádherný pozitivní příběh, který stojí k zamyšlení...
Knihu jsem přečetla za dnešní odpoledne, kdy jsem ležela v posteli a pila čaj a musím uznat, že to byl čarokrásný zážitek, který si zajisté ještě někdy zopakuji.

lilites
22. dubna

Jeden z nejkrásnějších příběhů, které jsem kdy četla!
A vždy se k němu budu ráda vracet.

Eorin
22. dubna

Takové poetické, k zamyšlení a především krásné ilustrace.. Nevím však, čím to, ale příliš mne to neuchvátilo, nezaujalo.. možná špatná nálada, nevím, ale na můj vkus to bylo takové nemastné neslané a vím, že znovu to číst určitě nebudu, maximálně si "prohlédnu obrázky"..

StihOMam
22. dubna

Jean Giono nepotrebuje desitky stran a neplytva slovy pro sve proste sdeleni. Oslavuje zivot zcela lehce, prirozene a
predevsim nevtirave. Na konci pribehu pak zustava s podivem, co dokaze jeden jediny clovek: samotny autor, hlavni hrdina nebo kazdy z nas. Pri trose snahy muze vysledek byt stejny. Silne pozitivni emoce a nedocenitelny prinos pro spolecnost napric kulturami. Bylo pro me necekanym prekvapenim, jak hodne me tech "malo" spravne poskladanych pismen oslovilo.

ThrisaManx
19. dubna

Překrásný příběh, který dokazuje sílu odhodlání a čistého srdce. Navíc můj oblíbený Pavel Čech knihu obohatil přímo dokonalými ilustracemi. Je to taková malá půvabná knížečka, která člověku vezme jen pár minut, ale dá mu toho mnohem víc.

Lightman
16. dubna

Tato kniha je nejenom nádherně graficky zpracovaná, ale je i skvělou ukázkou toho, jak na první pohled "malý" nesobecký čin znásobený mnohačetným opakováním, neskonalou pílí a pokorou může vytvořit něco hodnotného. Trochu mi popisovaný skutek připomněl malou pilnou včelku, která bez reptání, den za dnem opyluje nesobecky i ovocné stromy, aby z jejich plodů mohl mít pak užitek i někdo jiný ... Velice příjemné čtení před spaním.

mirektrubak
13. dubna

Půvabná knížečka.
U podobných příběhů (jako je třeba Malý princ, Tracyho tygr, film o Amélii z Montmartru atp.) musím vždy umlčet skeptika v sobě, abych si mohl děj užít. Ale v tomto případě to šlo celkem snadno, protože to byl prostý, ale silný příběh.
Chci věřit tomu, že ve spoustě čtenářů se (stejně jako ve mně) po dočtení zahnízdí pocit, že má smysl dělat občas i takové věci, které nemají okamžitý profit pro nás samotné. Nemůže být samozřejmě každý jako fiktivní hrdina této knihy, ale alespoň čas od času bychom tomu "Bouffierovi v nás" prostor dát mohli.

durinka
28. března

Velice milá kniha, která u čtenáře zanechá pocit naděje. Domnívám se, že si v ní každý člověk najde kus "svého". Rozhodně doporučuji.

LucyPevensie
26. března

Přečteno asi za 20 minut v knihkupectví :D Mile mě to překvapilo. Na čtyřiceti stránkách (které by bez obrázků a v normálním formátu zabraly asi 10) je pěkný příběh, na kterém se mi líbí ta "nadějnost"

Ema22
22. března

Jsem zklamaná. Podle komentářů jsem čekala mnohem víc. Příběh sám o sobě hezký je, ale vůbec mě nezaujal styl. Nebo je to překladem? Zbytečně jednoduchá syntax, prazvláštní přirovnání. Čtení jsem si neužila na rozdíl od ilustrací Heleny Konstantinové.

kara
22. března

Krásná kniha, krásný příběh...

Riccia
05. března

Nádherná po všech stránkách - příběh, výtvarná stránka knihy, výsledné působení. Tu bych chtěla mít ve své knihovně natrvalo.

Edona
02. března

Nejdříve bych ráda vyzdvihla a pochválila naprosto bezkonkurenční přebal knížky, který ve mě evokuje život, naději a sílu. Velice se hodí k příběhu. Povídka o pastýři, který měl zpočátku prostou myšlenku - sázet stromy - vyústila ve velký čin. Ať tedy máme ještě prostší myšlenky, můžeme dokázat velké věci. Mám ráda zeleň, ráda sázím a vidím, jak klíčí nový život. A jednou snad zasadím i strom, desítky, stovky...

Kočičáci
28. února

Tento kratičký příběh nestačí jen obdivovat, ale je potřeba, aby si z něj každý jeden z nás vzal příklad a pravidelně tomuto světu něco vracel...ať už bude pomáhat přírodě, dětem, zvířatům, stařečkům, či jakkoli jinak. Nestačí jen brát, je potřeba i dávat. Věřte, že vás to naplní štěstím...
Jsem moc ráda, že sama jsem podobný smysl našla a naštěstí mám kolem sebe hodně podobných lidí...a to mě činí šťastnou.

Swaii
22. února

tahle kniha by měla být v povinné literatuře :-) dokonalá, dodává naději, milá, útlá knížečka plná lásky k přírodě

Lessana
21. února

No... pre mňa značné sklamanie. Hoci sa to dalo čakať, keďže veľa kníh, ktorým sa robí reklama v takej miere ako tejto, je dosť preceňovaných. Ale aj napriek tomu som od tak často skloňovanej knihy čakala oveľa viac. Príbeh samotný nebol nezaujímavý, no neprichodil mi výnimočný. Neoslovil ma ani štýl poviedky (žiadalo sa mi v ňom viac lyriky), ani preklad (až sa mi nechcelo veriť, že jeho autorom je Hečko), ani ilustrácie a ani sadzba (tá ma skôr vyrušovala).

Martina999
11. února

četla jsem už dávněji, ale opět - musím se podělit o krásný zážitek z četby - krásné, poetické, půvabné. Svádí k tomu, aby se člověk cítil tak, že musí okamžitě vstát, jít udělat něco, co by tady taky po něm zůstalo!!! Něco krásného, užitečného, stálého.

suezie
06. února

Ta kniha pro mě má takový uklidňující efekt.
Mnohdy mám pocit, že na sebe samé všichni moc tlačíme. Chceme po sobě velké výkony a když to náhodou nevyjde, tak jsme ze sebe zklamaní, cítíme očekávání ostatních. Bojíme se, že nás ostatní budou mít kvůli naší chybě méně rádi, že si nás přestanou vážit. A naopak, kdo z nás se pochválí za to, co se mu daný den povede? A pokud tvrdíte, že se nemáte za co chválit, tak lžete. Každý den zvládnete a překonáte spoustu věcí, ale kolik z vás si je uvědomí? Kdo z vás místo té spousty úspěchů přemýšlí nad tou jednou jedinou chybičkou?

Čím to je, že jsme u nás tolik zaměřeni na selhání a chyby?

Když si připustíte myšlenku, že máte právo na chyby a neúspěchy, tak vám to neskutečně zjednoduší život.

Nejhorší na tom ale je, dívat se na těch deset tisíc uhynulých javorů a přesto neztratit sílu pokračovat...

Vlajdula
04. února

Co do obsahu kniha krátká, ale zanechala ve mě silný dojem.

hellena1523
04. února

Jedním slovem NÁDHERNÉ! Takové ty motivační a sebekoučovací knížky nejsou zrovna můj šálek čaje, ale občas se najde něco, co mě přece jen uchvátí. Tato útloučká knížečka je jednou z nich. Nádherné ilustrace, citlivě napsaný příběh. Zkrátka skvost.

Kristy.1991
01. února

Pět hvězdiček plus další za ilustrace Pavla Čecha k tomu. Jednoduše krása. Jak málo (pár řádků) stačí k pozvednutí lidské duše. :)

macek8
27. ledna

Tato kniha je tak neskutečně krásná a naplňující, že se to slovy těžko popisuje. To si musí každý přečíst sám a pak uvidí. Je mojí nejoblíbenější knihou vůbec. Doporučuji i film, který je sice kreslený, ale je stejně tak úchvatný jako kniha. Navíc je kniha velmi krátká, takže se přečte raz dva.

Rawen616
15. ledna

Původně jsem čekal něco daleko delšího a mystičtějšího. I tak ale krátká povídka přesně o tom, co je v názvu ,má něco do sebe a dokonce mne namotivovala k tomu nějaký ten strom zasadit a celkově se o stromy jako "životodárné bytosti" více zajímat.

moho
06. ledna

Jemná, lehká, andělská. Chci být lepší.

Iwíček
05. ledna

Musím říci, že ten příběh je úplně skvělý. Jen málokdo ve své knize dokázal skloubit lásku k přírodě se zlatým srdcem. Jeden lidský život dokázal darovat život tolika stromům. Mnoho z nás by si toto nedokázala ve svém životě ani představit.

bricks
03. ledna

Moc hezká kniha..,


Kniha v žebříčku

71. nejlépe hodnocená kniha

Štítky

20. století Francie zfilmováno ekologie životní prostředí zalesňování Provence stromy

Autor a jeho další knihy

Jean Giono

Jean Giono
francouzská, 1895 - 1970

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Přečtených3059x
v Právě čtených6x
v Knihotéce455x
v Doporučených338x
v Chystám se číst830x
v Chci si koupit146x