Láska na cizím hrobě

Láska na cizím hrobě https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162448/bmid_laska-na-cizim-hrobe-162448.jpg 3 23 4

Mistrovské povídky, kterými se prozaik Ludvík Němec po dlouhých devatenácti letech vrací do literatury. To nejstručnější, co se dá říct o této knize je, že navazuje přesně tam, kde Němec před dvaceti lety skončil. Jde znovu o povídky, tentokrát je jich ovšem jenom pět a jsou dlouhé (románky). Všechny volně spojuje jeden motiv a jedna hrdinka, takže podobně jako byla Tma, jsou i Láska na cizím hrobě jakýmsi moderním, přetržitým románem. „Idiote! Každý touží po lásce, ne? Jenže někdo si to přizná jen ve snech…“ Tak shrnuje jedna postava této knihy pětici příběhů o láskách sněných i nesněných, a především o snílcích, kteří ten rozdíl nesnadno rozeznávají. Tragikomický hrdina povídky Nějaké nebe naplňuje svůj osud vztahem ve snu, zatímco jeho reálný život je sexuální laboratoří jiné ženy. Vypravěč Dírky splétá magický příběh v temné komoře svých představ. V dalším temném tunelu, tentokrát magnetické Rezonance, nahlédneme do útrob těla i duše bilancujícího hudebníka. Zbožný stařec v klíčovém příběhu Lůno je na sklonku života pokoušen smyslnou touhou, jež ho přivede až na práh zatracení. A v závěrečném Vybřežení se konečně vylije z břehů ta kalná řeka erotických tužeb, jež nás vtahuje do temných vírů pod splavem a napájí všechny příběhy této knihy. Svorníkem je ironický vypravěč i potulná profesionálka lásky Darja. Sám autor ovšem nabízí rozkoše nejen milostné, ale především literární, jež činí z četby románků sugestivní zážitek.... celý text

Přidat komentář

engelbert
25.12.2019 3 z 5

Jak vzdálené je mi téma knihy! Nebo snad jsem jen tak málo všímavý? Či mám již nakročeno stát se postavou dalšího, ještě nenapsaného příběhu?

mamamama1
23.05.2016 odpad!

ad Tatianeta
A proto knihu po první povídce odkládám.
Proč vydání podporovala Nadace Český lit. fond, mi není jasné.


babyboar
18.08.2014 5 z 5

Ne každá erotická kniha je romantická. Ne každá erotická kniha je brak. K této knížce jsem se dostala náhodně v době, kdy byla nominována na Magnesii literu a nyní jsem se dostala k její četbě. Pět povídek, každá na 50 stránek, s nimiž jsem strávila cestování do práce. I přes to nelichotivé téma a trochu slabší první povídku, jsem knihou nadšena. Oceňuji vytříbený jazykový i autorský styl. Chvílemi mi četba připomínala Kunderův Žert a chvílemi zase beatniky.

Tatianeta
19.03.2014 3 z 5

Pro mě zklamání. Anotace knihy navnadila, těšení se však záhy splasklo. První povídka mě téměř odradila od dalšího čtení. Jedna z těch rozporuplných knih, kdy vás to úplně nebere, ale zas tak hrozné, abyste tím hodili o zeď, to není. Číst se to dá, ale tak nějak vynuceně.