Kniha Ester
Marek Pietoň
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313153/mid_kniha-ester-SBT-313153.jpg
3
45
14
Novela Kniha Ester zachycuje životní osudy dospívající židovské dívky z meziválečné a válečné Ostravy, která prochází různými životní zvraty. Nedílným „hrdinou“ je samotná Ostrava jako taková. Inspirací ke knize byly některé reálie a zapomenutá místa okolo ulice Nádražní třídy, hlavní dopravní tepny části Moravské Ostravy, a vůbec zanikající nebo již zcela zaniklá ostravská topografie (Důl Michálka, Deutsches Haus, Wizubka ad.). Kniha také vyvolává otázky, jak prostřednictvím mizejících detailů a událostí (zapomenuté zvyky, ale i fasády domů), které se postupně stávají legendami a které si vybavují dnes už jen pamětníci, docházíme k osudové volbě: nechat je zapomenout, nebo pomocí nich obohatit naši soudobou paměť a skutečnost.... celý text
Přidat komentář
Velmi působivá kniha, krásný jazyk i křehký příběh. Forma té nejklasičtější novely. Expresivně vylíčená atmosféra místa i doby. Pro mě milé překvapení, autora jsem vůbec neznala.
Potencial velky. Anotace me nalakala na zajimavy pribeh a ostravska mista, ale docetla jsem to jen s velkym premahanim. Zbytecne zapletene nabozenstvi/vira, ktere bylo jedna velka slatanina protichudnych tezi, ktere nedavaly smysl. Psano prilis zdobnym jazyken, velke mnozstvi metafor, personifikaci a jinych jazykovych kudrlinek, ktere branily plynulemu cteni. Kdyby to bylo o toto vsechno oprosteno a drzelo se to nejake jasne linie, byl by to moc hezky pribeh (par motivu a momentu v knize bylo velmi zajimavych - setkani s blaznivou Betou, pribeh Magdaleny..). Skoda.
Kniha, ktera mi prisla krasna a pritom smutna zaroven. Osud Ester, ukazka lidskych vlastnosti i nahlednuti do jedne krute doby nasi historie.
Ďalší zvláštny počin v rámci čitateľskej výzvy. Táto kniha je, ..., no ani neviem ako to povedať. Asi sa aj oplatí prečítať ;)
Dočítala jsem se slzami v očích...popis opravdu těžkého života těch chudších a chudých lidí předválečné i válečné Ostravy
Vcelku zajimava kniha, která nabízí pohled do meziválečné Ostravy. Tedy dokud příběh nezačal být přehnaně náboženský. Pak už to pro mě přestalo být zajímavé a do čtení jsem se musel nutit a dočetl jsem to jen díky tomu, že nemám rád nedočtené knihy.
Černá a syrová jako Ostrava. Neumím vysvětlit proč, ale kniha se mi líbila. Snad kvůli atmosféře nebo zkrátka jen proto, že jsem Ostravačka.
Musim tedy napsat, ze se mi kniha libila. Je takova “jina”. Cetla jsem v soucasne dobe detektivky nebo oddechovky bez hlubsiho zamysleni, a tohle bylo presne co jsem asi potrebovala. Pribeh zidovky, z Ostravy prostedi kde ziji a znam centrum a okoli.... navic s myslenkami o vecnem zivote a zivote s Bohem.... parada. Muzu fakt doporucit
Ester a její život v meziválečné Ostravě osloví, způsob jejího života už méně. Souložení v knihách příliš nemusím, ale bylo prokládáno příjemným, byť temným vyprávěním o nelehkém životě v popílkovém městě. Ale autor dokázal zaujmout a stylem vyprávění mě u knihy udržel. Nezvyklé čtení.
Zajímavý styl, krásná "návštěva" meziválečné Ostravy, ale ta archetypálnost a černobílost postav mi přišla rušivá. Buď to chtělo na tom malém prostoru lépe napsat, nebo věnovat knize více stran a postavám více prostoru "ožít". Nejlépe napsanou postavou nakonec byla Ostrava. Konec byl už pro ateistu přílišná pohádka bez zvláštního literárního přínosu. Také nepomáhaly nevychytané chyby - nebo co se alespoň při čtení jevilo jako chyby. Některé skoky mezi jednotlivými etapami života hlavní hrdinky jsou pozvolnější než pozvolné, zatímco jiné přeskočí jako nekvalitní gramodeska.
Ovšem příběh psaný z pohledu dívky/mladé ženy působil niterně, jazyk je nápaditý až poetický, takže atmosféra z mnohých scén jen stříkala.
Marka Pietoně si určitě můžu za napsanou knihu vážit jako učitele dějepisu nabízejícího rasisticky vychovávaným gymnazistům řadu zajímavých informací o předválečné, válečné a poválečné Ostravě. Jednoduchým způsobem odnaučuje základní předsudky o židech jako věčně bohatých, zlomyslných a o své víře pevně přesvědčených tvorech bez citu. Pomáhá dozvědět se, co bylo na Nadražní za kolejemi nebo na Slezské Ostravě.
Za co si Marka Pietoně vážit nemůžu, jsou pokusy o pokročilejší filozofii knihy. Vše je líčeno hrozně infantilně. Pietoň má potřebu jednotlivé postavy vykreslovat černobíle. Musí být nepřirozeně zlé, od základů odpudivé nebo naopak neuvěřitelně dobré. Dobro či zlo z nich potom kýčovitě přetéká. Proslov Adolfa Eichmanna k transportovaným židům je tím nejklišovitějším klišé vycházejícím z unáhlených hollywoodských představ o podobě nacisty. Člověk by měl před mládeží moralizovat bez přílišných zjednodušení a předsudků. Banalizovat se nesluší ani nacismus. Válečný Němec není jednoduše člověk chlípný, ludra, které zlo kouká z očí, mrcha smrdící čertovinou. Jde o bytost v mnoha ohledech komplikovanou, dokonce citlivou. Z citů pak vznikají omyly, z omylů zločiny. Pietoňovo vyprávění je holčičkovsky naivní. Alespoň tedy může promlouvat očima začínající kantorky. Nedivme se však, že selhává, když přijde na řadu poselství knihy.
Nepochopil jsem, proč je celá novela psaná v první osobě až na jednu jedinou kapitolu, v níž se najednou vypravěčka Ester převtělí ve "vypravěče popisujícího osobu třetí". Není k tomu žádný viditelný důvod. Zřejmě editorská nedůslednost.
Úsměv na rtech vyvolává závěrečné vyobrazení nebe, které mi svou intelektuální nevinností připomíná poslední díl Harryho Pottera, konkrétně rozhovor s Brumbálem na prahu života a smrti. V tu chvíli jde o "Úžasné historické fantasy s namodrale zeleným knihovním proužkem". Kvalitativním protipólem je vynikající, tematicky vhodný obal knihy se zapůjčeným obrazem Kataríny Szanyi.
Nebýt slušné středoškolsky dějepisné stránky knihy, dávám pouhé dvě hvězdičky, nebýt pokusů o filozofování a nebíčka, dám možná i čtyři.
Milenec Ostravy, milovník starých časů a hledač pokladů napsal příběh o Ostravě, o lidském údělu, o ženské touze a o andělech. Je to po dlouhých letech poprvé, kdy scénologie zaniklé Ostravy použitá v próze nepůsobí křečovitě a nepatřičně naroubovaně. Žádná idylka, žádný kabaret. Ostrava prvorepubliková v podání Marka Pietoně je drsná jako struska, smutná jako padající popílek, ale také zářící touhou po životě jako vysoká pec na Žofince.
Tahle kniha nesmí minout nikoho, kdo se zajímá o minulost Ostravy a o její duši.
Klíčová slova: Lilith, Bulgakov, Chagall, Aronofsky, židovská mystika, Jehošua...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Kniha Ester |
| 2001 | Povodeň: 96 hodin předtím |
| 2017 | Hledání Ester |
| 2021 |  Skici z focení jeřábů popelavých |
Kniha Kniha Ester je v
| Přečtených | 55x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 18x |
| Chci si koupit | 6x |
Citát:
"Nikdy jsem nestál o modloslužebníky. Nikdy jsem neřekl, ať mě někdo přijímá chlebem nebo vínem. Vždy jsem chtěl, abyste mě nesli sami v sobě. A to je to poslední, co by lidé pochopili. Klaní se mi, klanějí se ménu Otci. Klanějí se a dávají nám dary, o které nestojíme, a přitom se nenávidí. Na znamení smlouvy, kterou jsme nikdy neuzavřeli, jedni odřezávají nemluvňatům předkožku a jiní odlévají zlaté monstrance do svých kostelů. Nestojíme o jedno ani o druhé. Hledají v knihách důkazy nepatřičnosti víry druhých, ale nehledají podstatu vlastní víry. Už toho mám dost. I můj otec. Vytvořil noc k odpočinku a vy jste zkrotili světlo, abyste i v noci mohli hřešit. Stvořil oheň, aby vás uchránil před zimou a mohli jste si na něm upravovat jídlo, a vy jste dali ohni moc zabíjet. Vytvořil Zemi pro vaše potěšení a pocit jistoty a vy jste ji zničili kvůli svému zisku. Stvořil lidské tělo k obrazu svému a vy jste těla zahalili do šatů a nahota se stala symbolem hříchu. Stvořil lásku mezi mužem a ženou a vy jste udělali z lásky obchod. Spoutali jste svého boha a ještě se mu potměšile klaníte. Vše co děláte je proti Božímu záměru. Na lásku jste zapomněli."