Kluk na větvi
Danny Wattin
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286883/bmid_kluk-na-vetvi-lDb-286883.jpg
4
50
16
Vtipný a lehce potrhlý příběh ve stylu Astrid Lindgrenové a Roalda Dahla o sirotkovi Johanovi, který se ze všeho nejvíc na světě chce naučit číst… Aby mohl chodit do školy, musí přesvědčit jednoho výstředního dospělého, aby mu dělal otce. Ale ten nesnáší děti a lidi vůbec. Není to lehké, ale přesvědčí ho. Jenže Johanovi to způsobí nemalé potíže, ale to by nebyly děti, aby si nakonec samy se vším neporadily. Protože: „Dospělí jsou přece jen děti, kterým to přestalo myslet.“... celý text
Literatura světová , Pro děti a mládež , Příběhy
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)
Originální název:
Pojken i trädkojan , 2013
více info...
Přidat komentář
Kdo má rád knihy Roalda Dahla a už všechny knihy od tohoto autora přečetl, sáhněte po tomto titulu. Stojí za přečtení.
Příběh Johana kluka bez rodiny , ale zato dobrosrdečného s velkou touhou chtít umět číst a nakonec se mu to přes menší problémy s personálem školy povede zaujme každého.
Jak anotace slibuje vtipný a lehce potrhlý příběh. Teda hlavně pan Moldvidson byl střelený. Jinak je tu šikana a zrada , témata neveselé , které odlehčuje humor , kamarádství a veverka Mimi. Jen škoda, že nejsou ilustrace.
Taková trochu bláznivá a střelená záležitost pro mladší čtenáře. Ač mě příběh příliš neuchvátil, líbilo se mi, že kniha vznikla za pomoci dětí. Proto dávám lepší 3,5*.
Přečetla jsem ji už před časem a pamatuji si, jak velmi se mi líbila. Mám ráda knížky o dětech, které jsou nějakým způsobem zvláštní. Tady navíc jsou výroky, u kterých se ten, kdo někdy byl učitelem ve škole, může dosti zamyslet.
Tato kniha vypráví o klukovi bez rodiny, který začal chodit do školy a tají tam toto tajemství svým spolužákům. Překvapilo mě, jak spisovatel Danny Wattin vymyslel všechny detaily, které objasňovaly, jak kluk přežívá v lese. Nejvíc mě bavilo, jak spisovatel dokázal svým vyprávěním vtáhnout čtenáře do děje. Tuto knihu doporučuji hlavně čtenářům, které baví vtipné a vymyšlené příběhy.
Myslela jsem že je kniha úplně normální ale nakonec senzační už jsem jí přečetla dvakrát ;)
Kniha na způsob Pipi v klučičím podání. Jen pan Molvidsson mi přišel dost přitažený za vlasy (ale opět ve stylu Pipi).
Včera končily naše čtenářské dílny a jeden klučina - žádný knihomol - během nich dočetl právě tuhle knížku. Doporučili mu ji kamarádi, kteří už ji četli, tak se nechal "ukecat". Stála jsem zrovna kousek od něj, když s úlevným výdechem zavřel knihu. A protože jsem byla nejblíž, promluvil ke mně, ačkoli bylo vidět, jak těžce hledá slova: "To teda bylo něco, teda fakt paráda!"
A mně se udělalo tak nějak hřejivě kolem srdíčka, protože to já jsem ji do naší školní knihovny koupila. A protože i já jsem po jejím přečtení měla stejný pocit.
Knížka mi naprosto nedala, co jsem očekávala... Těšila jsem se totiž na krásné Nikkarinovy ilustrace a on dělal jen obálku! Neslýchané! Když odhlédnu od tohoto příšerného zklamání :D, byla knížka naprosto úžasná. vůbec jsem neočekávala, že by to mohlo být tak skvělé. Začínám z toho mít chuť renovovat kuchyňskou linku, koupat se v horké vysokoprocentní čokoládě o tančení šotyše na záchodě ani nemluvím... Molvidsson je jedna z nejvtipnějších postav jaké jsem "potkala", dvojka Páťa a Sven mi způsobovala záchvaty smíchu a i Johan byl vcelku sympatický. Jen ty ilustrace mě vážně mrzí...
Nějak mě tato kniha neohromila. Čekala jsem skvělý, zábavný příběh, ale za celou knihu jsem se třikrát usmála, ani ne tak proto, že by to bylo vtipné...spíš to bylo tak trapně vyznívající, že člověku nic jiného nezbylo. Molvidsson je postava neskutečně divná, mluví řečí, která je dětem často nesrozumitelná. Kniha slibovala příběh moderního Mauglího, který se chce naučit číst, ale kniha je úplně o něčem jiném. Navíc si myslím, že ani neukazuje dobré vzory chování - šesťáci a jejich papínkové šéfují škole, ředitelka řeší konflikty zápasem v páce, třeťáci pořádají demonstrace proti škole, dospělí jsou neschopní, tak si děti musejí poradit sami...
Těšila jsem se na příjemný příběh pro mé žáky, ale knihu jim doporučovat nebudu. :-(
Kluk na větvi se mi velice líbil, hodnotím jej sto procenty, neboť si je právem zaslouží. I co se překladu a korekce týče, také tleskám zvolenému designu. Nejvíce si ale cením opravdu milého a vtipného obsahu, který mě příjemně překvapil.
Kluka na větvi doporučuji jak dětem, tak určitě i dospělým. Zabaví se obě dvě skupiny a ani jedna nebude litovat.
Recenze na blogu.
Kniha Kluk na větvi je v
| Přečtených | 64x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 50x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 3x |
Přečtená před lety
Hledáte hunornou knihu z džungle?
Máte ji před sebou...krátký, ale vtipný příběh je něco mezi Mauglím a Pippi dlouhou punčochou. Johan je sirotek, který se chce naučit číst. Škola je sice tou nejlepší možnosti jak se jeden z druhů trivia naučit, ale Johan by tak skončil v dětském domově. Tam se mu vůbec nechce. Ale díky velmi ochotnému a neznámému muži ,který předstírá, že je Johanův táta se dostane do školy. Ano můžu říct, že tenhle pohádkový příběh plný nečekaných situací končí dobře .