Kdyby tak na mě někdo někde čekal
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51591/bmid_kdyby-tak-na-me-nekdo-nekde-cekal-oXa-51591.jpg
4
221
44
Krátké povídky napsané úsporným, přesným (a silně pařížským) jazykem s krutým humorem rozebírají mezilidské vztahy, které může definitivně zničit zdánlivě bezvýznamný detail jako zazvonění mobilního telefonu. Vztahy mezi Gavaldinými hrdiny, ať jsou to sourozenci, manželé, milenci, rodiče s dětmi či kolegové, charakterizuje přesně odpozorovaná a přiléhavě zachycená směšnost, zbabělost, záludnost a žárlivost, ale i loajalita a spojenectví.... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2010 , Mladá fronta
Originální název:
Je voudrais que quelqu'un m'attende quelque part , 1999
více info...
Přidat komentář
Rychlé čtení, ale vlastně o ničem. Dvě povídky mi zůstaly v hlavě, ale prakticky jen proto, že se mě určitým způsobem dotkly, uznávám, že ne zrovna v pozitivním slova smyslu. Obecně povídky nevyhledávám, ale tahle kniha byla pro mě opravdu zklamáním.
Krátké povídky, které po přečtení vedly k zamyšlení, co jsem to vlastně četla.
Vzala jsem do ruky kvůli ČV a odkládám nedočtené po třech povídkách. Nic mi to nepřináší, nic mi to neříká. Jen popis nahodilých a celkem běžných životních situací.
Před několika lety jsem od autorky četla román Prostě spolu, který se mi moc líbil. Kvůli čtenářské výzvě jsem proto ráda sáhla i po této knížce. A nelituji...
Povídky Anny Gavaldy jsou jako jednohubky, které sice slupnete rychle, ale zanechají vám dobrou chuť na jazyku, příjemně v žaludku a zahřejí u srdce. A po snědení litujete, že už došly...
Kdyby nebylo výzvy, knihu bych do ruky nevzala. Soubor povídek, které mě mile překvapily. Příjemné a pohodové čtení.
Super povídky, které se nezdráhám označit za artové. Krmivo pro mozek. Báječně jsem se u nich bavila a odpoledne doma mi příjemně uteklo.
Pestrá směs povídek, některé vážnější a jiné mě opravdu pobavily. Nic převratného, vybrala jsem si ji do Výzvy.
Některé povídky byly milé, některé drsné, kniha se dobře četla , ale úplně mě neoslovila, jak jsem o ní slyšela recenze.
Nicméně v rámci ČV doporučuji.
Bolo to ako rozprávať sa s niekým, ako keď vám niekto rozpráva "historku". Čítalo sa to v podstate samo ;)
Lehké, milé povídky, některé ve mně zanechaly větší stopu, některé vůbec žádnou. K autorce se sice asi nevrátím, ale kniha nebyla ztrátou času.
Povídky na sebe nenavazují (nebo já si toho nevšimla ) a většina není ukončená. Přesto mají něco do sebe. Co? Netuším. Nedokážu to pojmenovat. Možná tu skutečnost, přirozenost, kdy si každý z nás alespoň v jedné z nich najde to svoje. To, co zrovna sám prožívá nebo se ho jinak dotkne.
Styl psaní mi připomínal mého milovaného Salingera.
Autorka určitě stojí za vyzkoušení, ale povídkami bych určitě nezačala. Její román Billie je naopak moje veliká srdcovka.
IG: @hanybooks
Tak tohle mi nesedlo. Dala jsem 2 povídky a věděla jsem, že styl autorky není pro mě. Silně pařížský jazyk mě prostě neuchvátil, ani témata povídek mi nebylo blízké. Navíc jsem bohužel z anotace nepochopila, že jde o povídky a ty já nemusím obecně, takže asi to bylo odsouzeno k nezdaru tak nějak od začátku.
Zajímavé povídky ,ale cist podruhé nebudu. Konec byl zvláštní ,ale mělo to něco do sebe. Oddechovka přečtena za chvíli.
Poviedky ako žáner mám veľmi rada a Gavalde veľmi "seknú". Osvieženie, atmoška, vzťahové motanice, životné kotrmelčeky. Zhltnuté na dva malé šupy.
"Vůbec nehrozí, že bych začal věřit v Boha, nebo v Cosi nad náma, protože přece není možný, aby někdo shcválně stvořil to, co denně vídám v kasárnách v Nancy-Bellefondu."
Z knihovny. Obal sympatický. Obsah nikoliv. Opět jsem cítila něco jako "WTF efekt" - když už to vypadalo s povídkou zajímavě, koncem to autorka stoprocentně zabila. Takové...divné bych označila. Už druhý den jsem měla problém si na nějakou vzpomenout - na delší dobu asi utkví povídka o firemníkovi - řidiči z povolání "Hlavní zpráva dne" - ta byla možná podle mně i nejlepší..., povídka "Catgut" je vlastně ekvivalentem českého filmu "Pasti,pasti,pastičky" - že by autorka viděla ?? nebo jen shodný nápad a realizace ? a pobavila ještě scénka s divočákem v jaguáru z povídky Junior. Ano vtipné místy taky bylo, ale jen chvilkové, aby opět přišel pád do hlucha.
a citace :
"Odtamtud, kde jsem byl, za sklem, jsem jí neviděl do tváře, ale když si sedla, všiml jsem si, jak malinký má prsíčka, a už tehdy jsem měl chuť na ně sáhnout." - věta je mi fakt odporná, nechutně evokuje pedo sklony, i když o nic takového v povídce nešlo...
jen za 3* jako dobré...víc fakt dát nejde..možná ještě nějakou knihu od autorky zkusím.
Nelze víc než 3* a dobré...
Příjemné počtení, Některé povídky mi přišli vtipné, jiné zase přitažené za vlasy. Je to psané dost čtivě a jako oddechovka na léto to není špatné.
Nikdy jsem rád nečetl povídky, protože hned ta první byla výborná a nastavila "určitou laťku kvality" a ty další povídky se ji už vůbec nevyrovnaly a tím zkazily celkový dojem na knihu. Ale tyto povídky jsou každá svým způsobem jedinečné, neopakují se a vycházejí ze skutečného života. Každý si najde nějakou, kterou si zamiluje a stále se mu bude v duchu připomínat...a to byl určitě účel autorky, nezapomenout..alea iacta est!!
Ano, uznávám že moje ohodnocení 2x hvězda je naprosto subjektivní. Možná je to jen tematičnost povídek které mně nesedí, možná v originále některé věci vyznějí jinak (ostatně, těžce si představit "silný pařížský jazyk" na českém překladu. U některých povídek jsem nějak nechápal jejich pointu. A tak tohle hodnocení není ani tak výrazem mého doporučení/nedoporučení jiným čtenářům, jako spíš moje vnitřní pocitová záležitost. Na straně druhé této subjektivnosti jsem si vědom.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 | Lepší život |
Kniha Kdyby tak na mě někdo někde čekal je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 319x |
| Čtenářské výzvě | 71x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 135x |
| Chystám se číst | 72x |
| Chci si koupit | 9x |
Výzva 2024 - kniha začínající na kdyby. Naprosto zbytečná knížka, jejíž obsah se mi vykouří z hlavy ještě dříve, než dopíšu tenhle komentář. Dočteno k povídce Ambra, než jsem pochopil kolik povídek jsem vlastně zbytečně přečetl, aniž by se mě jakkoliv dotkly.