Jméno větru I.
Patrick Rothfuss
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1114/bmid_kronika-kralovraha-j-1114.jpg
4
363
87
Kronika Královraha / Príbeh kráľovraha série
< 1. díl >
Je to příběh z jiného světa, ale žádný strach, dostanete k němu mapu. Podle slov autora jde o legendu o Hrdinovi, viděnou ze zákulisí, o zkoumání a odhalování světa, o hledání pravdy, skryté v pohádkách a bájích... V první knize začíná Kvothe vyprávět, či spíš diktovat Kronikáři, o svém dětství ve společnosti kočovných umělců, o děsivé smrti svých rodičů rukou bájných Čandrínů, o všem, co zažil jako sirotek v drsném přístavním městě Tarbeanu, prolezlém zločinem, a o těžkých začátcích na Univerzitě, vyučující magická umění, kde se chce dovědět co nejvíc o tajemných vrazích, kteří pro většinu rozumných, vzdělaných lidí vůbec neexistují... Děj knihy se rozvíjí pomalu, ale postupně strhne jako velká řeka, která slibuje moře s pořádným vlnobitím, a čtenář by chtěl hned, teď, číst dál a vědět, jak to dopadlo.... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2008 , Argo , Triton
Originální název:
The Name of the Wind , 2007
více info...
Přidat komentář
Slupnuto jako malina. Jestli takové jsou i další díly, bude to výborný, malinový kompot! :D
Klasická fantasy napsaná příjemným podmanivým stylem. Fanoušci Harryho Pottera budou pravděpodobně nadšeni. Kniha se mi hodí do výzvy, četlo se to hezky a rád bych se dozvěděl další Kvothovy osudy, ale váhám, zda mi ta spousta klišé za to stojí...
Čtyřka s odřenýma zádama.
Mnoho věcí zůstane s knize otevřeno, přesne tak, aby se čtenář těšil na další díl.
Tak na tuhle záležitost se mi podařilo narazit, když jsem dočetl sérii zaklínače a chtěl vyplnit prázdné místo. Jenomže jsem měl pocit, že takovou díru nic nezaplní a tak jsem na pana Rothfusse na pár let raději zapomněl.
Ale víte co je lepší, než dostat se k téhle knížce ve dvaceti? Dostat se k ní ve třiceti!
Je to poklad, od vypravěčského umu, přes vykreslení postav, po představivost a osobitost, s jakou je kniha psána. Mé (další) nejoblíbenější fantasy a Kvothe prozatím rozhodně jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav.
Autor si ukousl poměrně velké sousto. Styl jeho vyprávění mohl skončit tragicky. Ne každému vyjde retrospektivní vyprávění příběhu, kdy se na konci každé kapitoly v podstatě dozvíme, co se stane v té další a jak to dopadne. Ale místo toho, aby si na tom Rothfuss vylámal zuby, udělal z toho svoji přednost. Jeho spoilery se tak díky kvalitnímu spisovatelskému řemeslu, poutavému vypravěčství a jak máslo krásně čitelnému slohu, stávají lákavou vějičkou, o které se chceme dozvědět co nejvíce.
Postav je tady tak akorát, KONEČNĚ ! žádné záplavy naprosto zbytečných jmen, které jen udělají čtenáři v hlavě guláš, ale úsporný, přehledný a funkční počet charakterů.
Jde o dospělé fantasy, bravurně napsané, odvyprávěné, propracované a s příchutí svébytné osobitosti a originálních prvků, přesto stavějící na klasických základech.
Nejsou zde zatím draci, elfové, ani žádné bytosti nadpřirozeného charakteru. Zatím se zdá obsazení obyčejné. Ale neobyčejně zábavné.
Těším se, co Kvothe zažije na univerzitě v dalším díle. Jestli vypátrá vrahy svých rodičů a zjistí něco o Čandrínech. A zda se naučí Jméno větru. A spousta dalších věcí mne zajímá. Dobrá práce.
Komentář z doby prvního čtení:
Patrick Rothfuss stvořil zajímavého hrdinu v (zatím) poměrně všedním fantasy světě; nechává chlapce růst mezi talentovanými i moudrými lidmi, tvaruje jeho osobnost utrpením, nechává ho reagovat lidsky. Nemáme co do činění s bezchybným supermanem ani klaďasem a to dělá Kvotheho příjemně uvěřitelným. Zažívá útrapy, je nakopáván osudem, potkává i dobré lidi… v paměti mi paradoxně nejsilněji utkvěly zdánlivě nepodstatné epizodky – jako třeba promarněná šance s laskavým sedlákem. Ke slovu se dostane také propracovaný systém magie, který v dalších částech určitě bude mít více prostoru. Potulný herec, loutnista, zlodějíček a žebrák, adept na mága, tím vším se Kvothe za pár set stran stihne stát a já jsem upřímně zvědavá, co všechno Patrick Rothfuss pro svého hrdinu ještě chystá. Kromě chytlavého děje bych jako klad zmínila užitý sloh, zároveň místy jaksi vzletně básnický a přitom svižně, přirozeně čtivý. Jako negativum vnímám, že se na sérii teprve pracuje a mezi jednotlivými díly budou kdovíjak dlouhé prodlevy.
Současný komentář:
"Kronika Královraha" je pro mě jednou z mnoha připomínek, proč nesnáším série - zvláště ty z žánru fantastiky. Až příliš často čtenář čeká na pokračování celé roky a někdy se bohužel nedočká. Občas český trh nepřijme knihy dost vřele (rozuměj ziskově), tudíž dá vydavatel od dalších dílů ruce pryč, jindy se zasekne autor. Patrick Rothfuss nás s dokončením trilogie napíná už celých 11 let, přesto jsem se optimisticky rozhodla oživit si "Jméno větru". Kdysi jsem z něj byla docela na větvi, když pominu nezáživný úvod. Uplynulé roky ani znalost příběhu (v rámci mé chatrné paměti) se na aktuálním prožitku výrazněji nepodepsaly, vlažně jsem přežvýkala začátek a zhruba po 100 stranách přestala okolní realita existovat (vzácnost v téhle debilní, napjaté době). Sledovala jsem dychtivě Kvotheho mládí, od konce herecké společnosti, přes protloukání se v městských ulicích až po studia. Vyprávění v "ich formě" jsem hltala, krátké mezihry v "er formě" s rezignovaným povzdechem poctivě pročetla, jakkoliv jsem měla cukání prostě je přeskakovat. Ale co kdyby mi uniklo něco důležitého? (Ne, neuniklo).
Brzy se vrhnu zápletkou dál, tak doufám, že Rothfuss rozbije svůj spisovatelský blok a poctí nás dokončením série dřív, než ji stihnu znovu pozapomínat, nebo natáhne bačkory... nebo já. 80-85%
Zatím dost dobré, kniha udržuje čtenáře v napětí. Podvědomě si dělám o Kvotheho starosti a mám strach, co mu kdo zase provede. Moc mě baví moudra, rady a citáty, které Kvothe dostal od svých učitelů nebo otce.
K hudbě mám velmi kladný vztah, k fantasy také, ke vzdělání také, stejně tak i ke středověku a cestování. Tahle knížka by měla být tím nejlepším, co jsem četl, podle všech měřítek. A přesto mě nijak nezaujala. Jediné, co na té knize oceňuji, je systém magie - ten je naprosto originální a tajemný a přímo vybízí k dalšímu poznávání.
Kámen úrazu je ale u vyprávění a celkovém pojetí knihy. Kniha je vyprávěna retrospektivně - od začátku víte, kde hlavní hrdina skončí, že bude přijat na univerzitu, že ho z ní vyrazí a tak podobně. Problém je, že právě cesta na univerzitu je hlavní náplní celé první části, život na univerzitě zase té druhé. A do toho to zabíjí vyprávění hlavní postavy, která před každou kapitolou, kdy se má něco stát, vyzradí pointu. "No, tak to bylo. Jenže pak mě štěstí opustilo. KAPITOLA 2: ". Knihu jsem si proto absolutně nedokázal užít, vyprávění bylo zdlouhavé, natahované a vlastně o ničem. Velké zklamání.
Tuto knihu je pro mě velmi těžké hodnotit a to z několika důvodů.
1. před lety mi ji kamarád doporučil, prý je vynikající. Bylo to v době žní, takže jsem si ji našel jako mluvené slovo, ale jelikož byla namluvena pro mě velmi nepříjemným způsobem, tak jsem ji po půl hodince vzdal a odložil jakožto blbost a kamarádovi se Jménem větru vysmíval.
Letos se mi dostala do ruky a k přečtení mě přemluvila velmi dobře udělaná obálka ( né není to tím polonahým vlasatým trubadůrem) :-)
2. Abych hodnotil objektivně musel bych se odprostit od hromady fantasy knih, které jsem již za svůj život četl. Protože kdybych se neodprostil, musel bych konstatovat, že se jedná o tuctovou klišé knihu o vývoji nějakého chudáka hrdiny někde na univerzitě čar a kouzel v nějakém neoriginálním světě.
Ale kdybych se dokázal vžít do role čtenáře, který je ve fantasy nový (kéž bych někdy utrpěl amnézii a mohl některé perly číst znova), tak bych knihu hodnotil jako vynikající.
Takže když to vezmu zlatou střední cestou: prvních par stran jsem byl zaujat příjemným stylem psaní a stránky pěkně ubíhaly, ale bohužel v prostřední části knihy (nebudu spoilerovat kde), děj prostě ztratil spád, autor se dostal do kolejí nám známých z jiných děl a kniha mě pomaličku přestávala bavit, za mě balast. Ale naštěstí jsem vydržel a kniha se dostala do svého závěru, který mě opět zaujal a jistě se pustím za čas do druhého dílu.
Budu krutý a nemilosrdný a dám 4/6 (dal bych 4,5 ale jen díky krásnému vydání knihy od Arga, to se opravdu povedlo)
Moderne napísaná fantasy, ktorá je na môj vkus príliš cool. Ukazuje "strastiplnú" cestu hlavného hrdinu, však ani na chvíľu nezapochybujeme, že ON každý problém hravo zvládne pomocou svojho nadania, intelektu a šarmu. Máme tu z každého rožku trošku- divnú príšeru, mýty, kočovníkov, moderných rodičov, umelcov, vzdelancov, spevákov, básnikov, čudných démonov, bohov, bojujúcich bohov, hroznú smrť, zlých policajtov, žobrákov, zlodejov, knihy logiky, po vzdelaní túžiacich adolescentov, zlých chuligánov, potulných rozprávačov, potulných kronikárov, potulných mágov, školu mágov, arcimágov, intrigy medzi mágmi, bičovanie, bičovanie adolescentov, dobrotivé ženy, dobrotivé slečny, dobrotivých starčekov atď., atď. Proste každý si musí prísť na svoje, že?
Formula rozprávanie prvej osoby, outsiderstvo, nadanie a dospievanie zrejme stále dobre funguje na veľkú cieľovú skupinu, Rothfuss je v nej však veľmi dobrý a jeho rozprávanie som si užil s pocitom, že svojej forme naozaj venoval značné úsilie (na rozdiel od tu ceneného a mnou nedočítaného Stehlíkovej Naslouchača, pri ktorom detinskosť príliš cítiť z každej strany). Rothfussovi vyšla dobrá finta, keď toto dospievanie skryl v retrospektívnom rozprávaní už dospelého skúseného mladíka. Žiaľ posledná tretina znížila celý príbeh prenesením deja do potterovskej škôlky pre "mágov", v ktorej sme sa nedozvedeli nič nové, teda okrem toho že náš hrdina znova vo všetkom ´nenápadne´ exceluje, a celkom zmizla chuť dozvedieť sa viac.
Že začátku mě to vůbec nechytlo, ale jelikož jsem si to přečetl v komentářích, tak jsem to prostě nevzdal a pak se to fakt dobře rozjelo. Příběh velmi zajímavý, Kvothe jakožto hlavní hrdina pěkně zraje a bylo pro mě fakt hodně zajímavé sledovat jak se hrdina vyvíjí a posouvá. Sice místy to spíše než nádherná fantazy bylo hustokrutě reálné až z toho mrazilo. Četlo se to samo a hned jsem potom začal číst 2 díl. Úplná top kniha to není ale 4,5 hvězd si určitě zaslouží
Naprosto boží! Miluju příběh, nedokonalého hlavního hrdinu s pořádnou dávkou problémů (finanční nouze mi přijde naprosto originální), který je ale díky svému velmi bystrému úsudku a neobyčejné chytrosti zatím zvládá poměrně výhodně řešit. Zbožňuju jedinečný jakoby poetický styl popisů a psaní autora a jeho úžasnou schopnost přenést hudbu a dokonce i ticho na stránky papíru věrohodně a tak nepochopitelně živě. Při čtení jsem si zkrátka připadala jako ve snu a rozhodně se těším na autorovy další papírové poklady.
Určitě to není kniha nabytá strhujícím dějem od začátku až do konce. Je to začátek života hlavního hrdiny, který sledujeme a postupně postupujeme dál. Za mě je kniha naprosto perfektní a originálně podaná. Není to prostě jen vyrvaný kus ze života hlavní postavy jak tomu bývá. Ne. Sice víme, že něco se v jeho životě asi stane, ale musíme si na to počkat.
Když jsem vybírala, do jaké fantasy bych se pustila, Jméno větru bylo mezi oblíbenými fantasy sériemi skoro první. Musím říct, že rozhodně nelituji a možná se rovnou pustím do dílu druhého. Mám moc ráda styl vyprávění, kterým nás Rothfuss provádí - přeskakuje ze současnosti do minulosti. Vyprávění o dětství hlavního hrdiny mě zajímalo každou stránku, a moc se těším, co mi tento magický svět nabídne v další knize.
Zajímavá kniha s velmi dobrým způsobem vyprávění. Barvitý a zajímavý popis čehokoliv, dokáže velmi oslovit.
Na můj vkus mi tam chyběla troška nějaké zajímavé akce. Něco, od čeho bych se mohla odrazit a zhltnout zbývající stránky jedním dechem. Doufám, že se to objeví alespoň v druhém díle. Přeci jen tady jsou hlavně začátky jeho života. Očekávám, že ty "velké činy", díky kterým je tak známý, se budou odehrávat hlavně v druhém díle.
I přesto se mi celá kniha četla velmi dobře a snadno. Díky způsobu, jakým jsou události vyprávěny, se u toho člověk nenudí.
Velice krásně čtivé,myslel jsem na čaroděje,ale je to o jeho dětství,uvidím jak to bude pokračovat i přesto mě to zaujalo.DOPORUČUJI.
Vynikající. Čtivé, kouzelné. Jen to bohužel není o mocném kouzelníkovi, ale jeho dětství.
Jsem ráda, že díky čtenářské výzvě objevuji stále nové knihy. Tato stála za to a těším se, až si přečtu pokračování.
Štítky knihy
magie démoni dark fantasy fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Strach moudrého muže |
| 2008 | Jméno větru I. |
| 2015 | Hudba ticha |
| 2017 | Jméno větru |
| 2008 | Jméno větru II. |
Kniha Jméno větru I. je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 544x |
| Čtenářské výzvě | 42x |
| Doporučených | 59x |
| Knihotéce | 140x |
| Chystám se číst | 332x |
| Chci si koupit | 57x |
| dalších seznamech | 5x |
Po přečtení prvních stránek jsem se divil proč tak kladně hodnoceno. Jak přišel do krčmy Kronikář už to se to čte samo a příběh se začíná naplňovat , rychle další díl.....