Bláznivý úplněk
Jim Butcher
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34702/blaznivy-uplnek-34702.jpg
4
197
24
Harry Dresden série
< 2. díl >
Druhý díl ze série Harry Dresden. Harry Dresden, jediný čaroděj v Chicagském telefonním seznamu a konzultant pro paranormální jevy, se potýká s osobními i finančními těžkostmi. Po posledním případu se stále ještě neobnovily dřívější důvěrné vztahy s poručíkem Murphyovou, šéfkou Zvláštního oddělení policie. Ta se na něho obrací s žádostí o pomoc v případě vlkodlaků, sérii podivných vražd, k nimž dochází vždy kolem úplňku. Jakmile je objevena mrtvola mladé ženy v čarodějnickém kruhu, stává se z Harryho Dresdena hlavní podezřelý a musí se postavit nejen „temným" silám, ale i agentům FBI a pouličnímu gangu.... celý text
Detektivky, krimi , Romány , Fantasy
Vydáno: 2010 , Triton
Originální název:
Fool Moon , 2001
více info...
Přidat komentář
2023/5
Fool Moon jsem četla strašně dlouho (respektive na několikrát poslouchala audioknihu, a pak to četla ještě v papíru), a to mi z knihy určitě sebralo trochu nadšení. Ale jinak se mi příběh líbil.
Při poslechu audioknihy mi to přišlo až překombinované, pletly se mi postavy a tak, čili jsem v tom měla celkem zmatek. Při čtení se to ale zlepšilo, a případné zmatení rozhodně vyvažují cool postavy. Doufám, že se někdy brzo pustím i do dalších dílů. :)
(SPOILER)
Vypotit tento komentář mi trvalo nezvykle dlouho, protože jsem z knihy naprosto rozpolcená. Harry je mi sympatický, což nechápu vzhledem k jeho bolestínství, přehnanému množství sentimentu a syndromu Oldy Shatterhanda – jo, oni mi jdou po krku, ale já je nezabiju, ne, ne, ne, já jsem klaďas. I vykreslený svět, po němž pobíhá nadnormativní množství paranormálních bytostí, ale zároveň „běžný“ člověk, a to ani pracovník útvaru pro zvláštní záležitosti, těmto jevům nevěří, hm, no tedy, tak i ten mě docela baví.
Co mluví pro tuto iracionální přitažlivost? Jednak je Harry vzdor své přecitlivělosti fakticky vtipný a občas prokáže zdravou míru nadhledu. Navíc se mi líbí, jak umí kouzlit, že to není žádný nýmand. Když mu dojde šťáva, což se fakticky může stát, držím mu palce, aby se rychle sebral. Vedlejší postavy jsou fajn, sice jim schází důkladné propracování až do desátého kolene, ale tyhle parametry „těžké“ literatury mi stejně moc nevoní, pro mě cajk. Svým způsobem je mi sympatický i mafián Marcone, ačkoli záporákům ze zásady nefandím.
Děj kvapí svižně vpřed, pátrání po pachateli probíhá uvěřitelně, až tedy na bod vyvolání démona, jemuž Harry svěří ukrutně cennou informaci výměnou za pár banalit, k nimž by došel snadno sám, ale budiž, autor potřeboval někam vmáčknout záhadné detaily Harryho minulosti.
Jenže kráva nebeská Murphyová. V jejím zeleném mozku svítí pouze tyto neonové nápisy: „Zmlátit, spoutat, zastřelit!“ a to včetně Harryho, jejího kamaráda (?) a hlavně jediného týpka, který jí může pomoci (nějaký fetiš autora?). Veškerou krev, která ze stránek doslova cáká, má tahle megera na svých rukou, jenže – ona je ublížená chudinka, Harry se jí neustále omlouvá a podlézá, seč mu síly stačí. Nad knihami se zpravidla hlasitě směju, občas brečím, ale tady jsem divoce nadávala. Kéž by tu nánu vypatlanou hned v první scéně nějaká příšera spolkla a byl by klid.
S tímto přáním přistupuji k dalšímu dílu. Jo, bulvární novinářka je super, té by ses měl, Harry, držet!
Jů, vlkodlak. Můj oblíbený :) Navíc je toto tradiční profláklé monstrum skvěle upgradováno rozčleněním na několik více či mnohem více šílených poddruhů, k tomu jeden druh klaďasů začátečníků, poldové, mafie, FBI, tím vším se zatřese, přehází se kladná a záporná znaménka a všechno korunuje čaroděj, který... je pořád stejný zneuznaný tragéd, co vnese do každého problému kupu zbytečných potíží navíc. Svou neustále zdůrazňovanou paranoiu užívá akorát k tomu, aby zamlčel přátelům nutné informace, jinak ho ale čeká nakládačka za nakládačkou, situace je horší, horší a horší, aby nakonec všechno vyřešil supermanským stylem.
Co mě při čtení ruší ze všeho nejvíc – já ho prostě nedokážu brát jako kompetentního hrdinu. Místo skutečných činů plné pytle keců o své síle, úžasnosti, ostražitosti, záhadnosti, vzdělanosti, čistotě mysli, ve které se skrývá temnota... dvornost k ženám, ochranářský komplex... ale vlastně je pořád odrbaný, špinavý, smradlavý, hladový, zas a znova zmlácený, zakrvácený, pochybující o všem a o všech kolem sebe. Hrdinou se nestane z přesvědčení, ale tak nějak z donucení, že už nikdo jiný není. A když se všechno úplně totálně zvrtne, jako zázrakem se vzchopí a všechno elegantně vyřeší.
Celý ten příběh je perfektní, hrdina to kazí. Čtu teď třetí díl a zase stejná šablona, je to hrozná škoda. Kdyby byl na jeho místě třeba Earl Harbinger, byla by to bomba.
Bohužel ne. Prostě mě to nechytá, Ani druhý díl téhle série mě nedokázal dostatečně navnadit k tomu, abych četla dál.
Harry Dresden je přesvědčený o tom, že je "džentlas" každým coulem, přičemž spíš trpí pořádným hrdinsko-zachráncovským komplexem. Což mi parádně leze na nervy spolu s tím, že stejně jako první díl byl i druhý stupňující se hromadou děsných a ještě děsnějších problémů, které nebohý-neustále-přes-držku-dostávající hlavní hrdina vždycky nakonec nějak zvládne, protože je přece Hrdina.
Jediná postava, která se mi tu opravdu líbí, je Marcone. A ten bohužel nemá tolik prostoru, aby mne u téhle série udržel.
(SPOILER)
S omluvou vůči autorovi i kamarádovi, co mi sérii doporučil, konečně doplňuji komentář. Je to u mne s dojmy podobné jako u prvního dílu: Četlo se to dobře, ale nebylo to úplně ono, abych se z toho posadila na zadek. (Který můj fyzioterapeut zavile označuje jako zadeček, což mne nesmírně těší.) Dějové schéma je stejné jako u prvního dílu, mění se v podstatě jen nadpřirozeno, které nám Butcher tentokrát připravuje. Harry opět narazí na problém, opět tajnůstkaří, protože má obavy, aby se vším nebyl spojován, opět udělá několik bot, opět se rozhádá s Murphyovou, která ho opět zatkne, opět je zmlácen, aby se najednou vzepjal a všem to natřel, záporák na konci opět umře... Uznávám, že pojetí vlkodlaků bylo zajímavé, a kniha tentokrát byla víc zamotaná a díky tomu i delší. Jako oddechovku to má asi cenu číst s rozestupem mezi díly, a pokud si čtenář zapamatuje červenou nitku v podobě Harryho nejasného původu (zde naznačeno něco víc o jeho matce a o smrti rodičů) a jeho schopností, tak prodleva neuškodí, ale spíše prospěje. Iritovalo mne i to, že Harry se opět na jedné straně prezentuje jako nesmírně mocný čaroděj, aby současně dostal nehorázně na frak, ale - na rozdíl od jiných - se po nasazení vlčího pásu stal nepřemožitelným, přestože už měl duši na jazyku. Ač jsem v prvotním záchvatu euforie zapůjčila v knihovně všechny díly, po přečtení dvojky jsem sérii vrátila, byť mě tatínek, jemuž jsem dala k přečtení, lákal a vábil, že v každém díle je představeno něco nového. Nene, mně ta šablonovitost a rozháranost hlavního hrdiny hrozně vadily, takže jsem ho zatím odložila k ledu.
Série je často kvůli žánru přirovnávána k Železnému druidovi od Hearneho. Mno... Dresden je pro mě uvěřitelnější (Attikus byl na můj vkus příliš ztřeštěný a Hearne až moc zabíjel civilisty), ale nevím, prostě to není ono... Pro tohohle čaroděje zatím nepociťuji nějakou zvláštní slabost a asi jsem deviant, ale mnohem víc mne zatím bere John Marcone. Možná je to tím, že toho jsem neviděla ječet strachy, plakat bolestí nebo omdlévat vyčerpáním jako Dresdena, který tím u mne ztrácí na mužnosti.
Kniha je rozhodně napínavá od samého začátku. Děj ubíhá rychlostí, při které se sotva dokážete nadechnout, natož abyste stihli všechny ty informace a dojmy vstřebávat. Někdy mi to prostě přišlo až moc překombinované.
Hlavní hrdina se do všech situací vrhá bez rozmyšlení po hlavě a vždy vyvázne jen díky velké náhodě a štěstí, což vlastně vůbec nekoresponduje s tím, jak ho vykresluje autor - výjimečný a chytrý čaroděj a velkými znalostmi. Dresden je ale velmi sympatický a nejde mu nefandit.
Co ovšem knize nejde upřít je čtivost a akčnost. Velmi dobrá fantasy detektivka.
Když se to vezme kolem a kolem, jo, bohužel to pro mě bylo slabší než jednička. Nemám pocit, že by se nějak extra rozvíjel svět, skoro šablonovitě to kopíruje jedničku - což je teda kritika ke všem dílům, co jsem přečetla - momentálně jsem v polovině šestého. Čtu na čtečce, takže vidím, že kolem 50 % začíná ta akce, co bude mít jednu menší pauzu, ale víceméně pojede až do konce a... já chápu, že zrdojový materiál jsou detektivní noir příběhy, takže to tam patří, ale obzvlášť dvojka působí dojmem, že celých těch 17 knih bude na jedno brdo. Nebude, já vím, ale kdybych to nevěděla, byla bych otrávená.
Pořád mě to baví jako oddechovka na dva večery, ale vím - doufám? - že se to časem vypracuje na něco víc.
Bylo to... zajímavé. Když to už v polovině začalo vypadat, že to Harry nepřežije, jediné, co mě až do konce uklidňovalo, bylo vědomí, že je to teprve druhý díl a tedy nemůže umřít tak brzy. Tenhle autor mě ale dovede napnout... Jsem zvědavá na další díly, i když mi už ty předešlé pěkně drnkaly na nervy... Snad jediné, co mi tam vadí, jak má Harry špatný úsudek, co se týče prozrazování citlivých informací přátelům. Někdy prostě musíte důvěřovat, ne?
Bláznivý úplněk mne bavil daleko více než Bouřková fronta. Od začátku do konce akce, zvraty, žádné nesmyslné odbočky nebo zvraty pro zvraty. Já jsem knihu dala za den. Spolu ještě s jedním dílem nejlepší ze série - samozřejmě pro mne.
Čteno v angličtině. Dobře napsané, akční, plné zvratů. Hlavní hrdina má své problémy, spousta z nich pramení z špatné komunikace nebo spíš z žádné komunikace s okolím a potřeby všechno zvládnout sám, protože přece nikdo jiný to nedokáže. Tak jak to u chlapů bývá v běžném životě. Ale kdyby si v knihách a filmech všichni všechno hned na rovinu řekli, asi by nebylo moc o čem psát. V něčem je škoda, že je to série knih, takže člověk ví, že se z toho vždycky vylíže. Oproti prvnímu dílu radikální posun k lepšímu, takže dávám 5 hvězd, i když úplně top kniha to není.
Policistka Murphyová si pozve Dresdena na konzultaci v jednom krvavém případu. A Dresdenovi je hned jasné, že je do toho zainteresovaný nějaký vlkodlak. Už tak nebezpečný případ se zkomplikuje ještě více, když mu Murphyová přestane důvěřovat. Navíc je do toho opět zapleten mafián Marcone.
Druhý díl Harryho Dresdena je více akční a krvavější. Navíc je vám pak po přečtení zřejmé, že se dříve nebo později objeví hlavní protivník Harryho Dresdena, který je hlavním strůjcem událostí v Harryho městě, co se týče nadpřirozených zločinů. Je jen otázkou, ve kterém díle bude jeho identita odkryta.
Harry je tak trochu hysterka, často plače a neustále sa trasie od strachu. Ja si ale myslím, že bez strachu niet odvahy a nebojácnosť je známkou nedostatku pudu sebazáchovy. Napriek všetkému spomenutému, však Harry nikdy nezuteká z boja a urobí všetko preto, aby ochránil nevinných (nie nutne ľudí). Nech je jeho telo akokoľvek zdevastované a čarodejnícke sily vyčerpané, vždy sa postaví nepriateľovi, aj keď to vyzerá na vopred prehratý boj. Harry je skrátka drzé, sebevražedné, tvrdohlavé, nezničiteľné a sympatické trdlo s dobrými úmyslami a nie vždy funkčným plánom. Butcher by sa mohol trochu obmedziť vo frekvencii výskytu nádherných, inteligentných, akčných a šikovných žien, miestami som mala dojem, že som na tematickej Playboy party.
Tak nějak jsem měl pořád pocit deja vu. Vlastně stejný mustr jako u prvního dílu, jen krvavější a míň vtipný. Pořád je to nadprůměr, ale přece jen… některé odstavce jako by byly jen zkopírovány…
Stejně dobré jako první díl, ale taky stejný problém - čaroděj dostává nepřetržitě nakládačku, bylo by lepší, kdyby ho autor udělal aspoň trochu odolnějšího.
Harry Potter pro dospělé, dalo by se říci, jenže a na rozdíl od hrnčíře ten drážďanský je velice dobře napsán a skvěle se čte. (Míním originál, nikoliv český překlad, jehož úroveň mi není známa. Vynikající, dobře čitelná angličtina.) Urban-fantasy-noir-krimi. Podle knižní předlohy byl natočen i seriál, v němž exceluje Paul Blackthorne. Druhý díl série stejně dobrý jako první, i když v jeho průběhu čtenář již do budoucna začíná doufat, že autor v dalších pokračováních dokáže páteř stavby příběhu určitým způsobem variovat.
druhý díl byl i když delší než první, byl rychlejší, akčnější měl větší spád. Je to výborné, hodně zábavné čtení. Je to lepší než první dil?.......nevím, možna jo, osobně se mi líbí zápletka s černokněžníkem víc než zápletka s vlkodlakem. Sérii jsem začal číst, když jsem si koupil první knihu temná bouřka kvůli nízké cene ( 170kč) a zamiloval jsem si to. Jediné co mi v tohle díle lezlo opravdu na nervy byla Murphyová....všude se pletla, zpomalovala harryho, pokazila toho víc než dost. Při čtení jsem doufal že ji harry ubalí jednu přímo do obličeje a ona do konce knížky bude v komatu. Bohužel se to nestalo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Bouřková fronta |
| 2015 | Nebezpečné ženy |
| 2012 |  Živly Calderonu |
| 2010 | Bláznivý úplněk |
| 2013 | Akademův živel |
Kniha Bláznivý úplněk je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 307x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 137x |
| Chystám se číst | 49x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 3x |
Tak jsem to přece jen dočetl:) přes půlku knížky jsem se přemlouval, abych to dočetl, protože jsem chtěl vědět, jak to dopadne. A musim uznat, že konec mě bavil ze všeho nejvíc. Ikdyž nevim, jestli se pustim do dalšího dílu, protože to jeho kňourání mi začíná léz na nervy, nemohl by mu Atticus dát aspoň jednu kouli, aby nebyl takovej chudáček?:)