Dům o tisíci patrech

Dům o tisíci patrech

Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrap... celý text

Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení…

Weiss se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak.

In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/99_/9967/dum-o-tisici-patrech-lMj-9967.jpg 4.4267
Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Přidat komentář
hladko
02. června

Po přečtení beru do ruky jiného autora stejného období – Žasnoucího vojáka Fráni Šrámka, tedy knihu poprvé vydanou taktéž ve dvacátých létech 19. století. Žasnoucí voják je z roku 1924, Weissův Dům z roku 1929. Oba autoři s bezprostřední zkušeností se zákopů první světové války na ni ve svých dílech, ač každý po svém, reagují a přestože se jedná o jiné literární žánry a srovnávám nyní poněkud nesrovnatelné, tedy psychologický a surrealistický román s impresionistickou povídkovou knihou, v mnoha rovinách se ocitáme na zcela jiných úrovních, ať už se budeme bavit o vypravěčském stylu, psychologii postav, stylistické rovině, lyričnosti textu, nebo hloubce sdělení. Ve všech těchto parametrech Žasnoucí voják kvalitativně vyčnívá nad Domem o tisíci patrech, který na mě, po tomto nevhodném srovnávání, působí spíše jako zástupce brakové literatury. A přimhouřil bych i oko, protože se jedná o téměř sto let staré dílo, jenomže, ten darebák Šrámek to jaksi dokázal sfouknout nadčasově.

Toffee
07. dubna

Páni! Tohle bylo tak zvláštní a současně dokonalé! Je neuvěřitelné, že to vyšlo v roce 1929. Atmosféra knihy i představivost autora předběhly dobu. Úplně mě mrazilo, když v jednom z obrazů přesně popsal oklamané lidi, kteří nic netušíce dobrovolně jdou do plynové komory, a jejich těla pak skončí v pecích krematoria. Je to až děsivé, jako kdyby viděl budoucnost. V mnoha ohledech jde o mimořádnou knížku.

LideCtete
08. března

Naprosto geniální dílo, perla české literatury. Pozoruhodná jak obsahem, tak formou. Za zápletku by se nemusela stydět žádná moderní sci-fi, a není vyloučeno, že někteří opisovali. Petr Brok musí zachránit princeznu Tamaru a v labyrintu obludného Mullerdómu vypátrat a zneškodnit domácího pána, ale hlavně se musí vypořádat s tím, kdo je vlastně on sám a proč byl pro tuto misi vybrán.

Syd
11. února

Hlouběji a hlouběji, sestupujeme s hlavní postavou do její vlastní psýché. Od mělkých vrstev v horních patrech až do nejhlubších a nejbizarnějších zákoutí duše v patrech nejspodnějších, kde je třeba porazit jakousi prohnilou buržoázii sebe samého, snad možná jakési superego. Neuvěřitelná surrealistická, čili nadreálná, perla české literatury.

JLČ
14.11.2016

Hodně zvláštní, zvědavost vzbuzující čtení, místy vynikající estetika jazyka.

buccaneerka
18.10.2016

Pro mě úplně jedinečná věc. Nikdy jsem nečetla asi nic, k čemu bych to mohla přirovnat.

mamadli1922
10.10.2016

Je zajímavé, že autor znázorňoval kapitalismus v mnohém obdobně jako Orwell později komunismus.

Dáma s hrnstjm
30.09.2016

V mnoha ohledech neobvyklá kniha, jejíž děj jsem si představovala v černobílé, s občasným praskáním a šumem, které jsou typické ve filmech pro pamětníky. Jen samotný "dům" nebylo lehké si nějak jasněji představit... dům velký jako město a vysoký jako hora, plný spokojených i nespokojených lidí, kteří jsou sledováni na každém kroku ve svém mikrosvětě, kde se to hemží podivnými názvy. V knize bych se úplně obešla bez romanticky laděné epizody s princeznou. Naopak epizoda s výlety do vesmíru a emigrace na jiné planety by ve svém děsivém kontextu mohla být klidně víc rozvedena. Moc mě bavila i grafická stránka knihy a krátké kapitoly přišly při nočním čtení také vhod :)

Franc
22.07.2016

Úžasná kniha, která je neprávem opomíjena. Je až překvapivé v kolika málo vydáních byla uvedena na československý, potažmo český literární trh. Já měl tu čest s vydáním z roku 1929 jejíž grafické provedení je věru kouzelné. Ač jazyk tohoto roku se trochu liší od jazyku roku 2016, není tomu naštěstí tolik, aby si na něj čtenář po pár patrech nezvykl.

Pokud hledáte Velkého bratra v podání českého autora, který spatřil světlo světla v době, kdy si Orwell teprve seřezávál brk, pak sáhněte po této knize. Pokud chcete vstoupit do bran literární Babylonské věže, sáhněte po této knize.

Nevím proč, ale pořád se mi honí hlavou myšlenka, jaká by to byla krása, kdyby tuto knihu převedl na filmová plátna Karel Zeman s jeho fantazií.

Rade
09.06.2016

Četla jsem jako dítě a pamatuji si hlavně to, jak moc jsem se bála a jak působivé to bylo. Z děje už nic nevím, ale postava slepce, který si zaostřuje na očích přístroj na vidění a pronásleduje hlavního hrdinu, se mi v paměti vynořuje stále...

Serja
19.10.2014

Příjemné překvapení.

Daydreamer
09.06.2014

Už je to fakt dlouho, co jsem tuhle knihu četl poprvé - ale nebylo to naposledy :-). Oslovila mne jednou provždy strhujícím příběhem a řekl bych, že nadčasovým.

playada
16.02.2014

Mně to připadalo, že se Honzik přejedl houbiček...

Willandra
13.11.2013

Kniha mě uchvátila a i po téměř sto letech má co říci, jak píše zimmicz. Dům o tisíci patrech jsem si představovala jako takové to Escherovo schodiště, příběh na mě dýchal surreálnem, fantastičností a ta snová atmosféra se mi moc líbila a vtáhla mě.

Bbbutterfly
14.09.2013

Přečetla jsem jedním dechem...jedna z těch knížek, kdy při čtení ztrácíte pojem o čase...naprostá čtenářská spokojenost! Vše důležité, už tu zaznělo.

hrach
14.08.2013

Dlho som pri žiadnej sci-fovine nebol schopný vydržať dlhšie ako pár desiatok strán a zrazu bam!, dostanem takúto oldschoolovinu a úplne ma nadchne. Na svoju dobu vskutku nadčasové a nečakané sugestívne i žravé zároveň. Taká tá socíkoglorifikácia, čo popisuje bondula, je tam celkom intenzívne cítiť, ale nejako ma vôbec nerušila, naopak dobre dokresľovala atmosféru mullerdómu.

učtese
09.07.2013

Tohle mě moc nevzalo, na knize je znát, že byla napsaná " dávno " a i to, že je to autorův první román. Styl psaní je podle mě poplatný době vzniku. Při čtení jsem stále viděl ty černobílé filmy pro pamětníky (nejvíc Těžký život dobrodruha s L.Peškem). Celkové vyznění knihy jako kritiky obludného kapitalismu na mě působí spíše komicky. O psychologii postav se nedá vůbec mluvit. Děj je takový nijaký a zoufale naivní. Neviditelnému Brokovi stačí Mullerovým stoupencům říct: " Je to lež.Muller lže !" a těm to stačí aby uvěřili. Zajímavým nápadem je převrácení reality a snu, kdy Brok upadá do spánku ve chvílích kdy se blouznící člověk na lůžku na krátké okamžiky ze svého snění probírá.

Skjaninka
09.06.2013

Výborná česká sci-fi kniha. Tento žáner veľmi nemusím a aj napriek tomu som ju prečítala za jeden deň a po celý čas ma bavila. Prekvapivé, keď si človek uvedomí, že kniha bola prvý krát vydaná v roku 1929. Veľmi nadčasové, tajomné, premyslené a tak trošku aj strašidelné.

budíček
08.06.2013

Tohle dílko, že se objevilo už poprvé v roce 1929 a navíc, že je napsal český autor?! Kdybych to nevěděla předem, a dostala se mi knížka do rukou bez uvedení autora a dalších informací, nevěřila bych tomu. Už jen proto, jak zajímavým jazykem je napsána, plným fantastických obrazů a důmyslných scén, které často vyvolají i mrazení v zádech, odpor nebo obavy z jeho vizí, jimiž se to v knize jen hemží a přesto jazykem svižným a nenudícím. Na tu dobu mi to přijde docela moderní a takový svěží žánr, protože moc podobných dílek s nádechem sci-fi se u nás tehdy tuším nevyskytovalo (pokud má někdo opačné znalosti, tak se nechám ráda poučit). V knize jsou navíc i zmínky vztahující se k válce, kterou i autor sám zažil. Celý svět Mullerdómu je tak originální a propracovaný, že jsem hltala jednu kapitolu za druhou a moje zvědavost, co bude slavný „Muller“ vlastně zač, rostla s každou stránkou. Párkrát jsem se neubránila tomu, že mi některé scény silně připomínaly např. Orwella nebo Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita (napsané a vydané až později). Tím nechci říct, že bych tato díla srovnávala, to ne, jen, že mě sem tam přepadaly pocity, které jsem měla při četbě výše zmiňovaných. Navíc u Weisse má jít o alegorii na kapitalismus (ne přímo na totalitní režim), ale přesto společná myšlenka ovládnutí lidí byť zase trošku z jiného úhlu pohledu byla stejně děsivá…

bondula
20.03.2013

Pekne prepracovaný a napínavý príbeh v prepracovanom fantastickom svete. Na diele je dosť cítiť dobu vzniku, niektoré predstavy dnes možno vyvolajú úsmev na tvári, knižku je treba čítať optikou konca 20.tych rokov. V tomto kontexte treba chápať aj autorov pozitívny postoj k sociálnym (socialistickým) záležitostiam a heroizovanie robotníkov - revolucionárov. Príjemná oddychová knižka, do ktorej sa dá vcelku ľahko začítať.

DeDe
20.09.2011

Zimmicz to vyjádřil přesně. Nezbývá mi, než souhlasit:-)

zimmicz
25.06.2011

Přečíst si tuto knihu Jana Weisse jsem toužil už dlouho, a po několika letech jsem se k ní konečně dostal. Nelituji, ba naopak. Je téměř k nevíře, že sci-fi/psychologický román/horor napsaný roku 1929 má co říct i dnes. A může říct mnohé. Nechci prozrazovat děj, rozhodně však musím zmínit skvělou atmosféru, kterou autor knize propůjčil, geniálně propracovaný svět Mullerdómu i velmi originální, snovou kompozici celého díla.
Myslím, že z pohledu sci-fi tento román obstojí i ve srovnání s díly Zamjatina či Huxleyho, další rozměr získává oním napínavým putováním hlavního hrdiny.