Devět hran
Dorothy L. Sayers
Lord Petr Wimsey série
< 10. díl >
Podle hlavní zápletky je tento román z prostředí malé anglikánské farnosti románem detektivním, avšak autorka jej dlouhou expozicí a postdetektivním závěrem povyšuje na baladický přiíběh o zákonitosti viny a trestu a o lidské obětavosti. Nenadále otevřený rodinný hrob obsahuje vedle nedávno sem ukládané rakve ještě zohavenou mrtvolu muže. Přivolaný detektiv lord Wimsey postupně odhaluje totožnost mrtvého, avšak vraha objevit se mu nedaří. Teprve přírodní katastrofa pomůže… Z anglického originálu The Nine Tailors, vydaného nakladatelstvím Hughes Massie, London 1964 přeložil dr. Vojtěch Gaja. Vydání první. Kniha vyšla i pod názvem Devět krejčíků — Další případ pro lorda Petra.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 1970 , Vyšehrad
Originální název:
The Nine Tailors , 1934
více info...
Přidat komentář
Z mého pohledu méně známá i méně zdařilá kniha od této autorky. I když musím ocenit popis umění jak zvonařského tak vodohospodařského.
Samotná zápletka ovšem není nijak zajímavá.
Zase jeden zapeklitý případ Petera Wimseyho, po všech stránkách je to velmi příjemné čtení. Kvůli těmto knihám se Dorothy Sayersová pořád ještě vydává - má to myšlenku, klasický anglický humor, atmosféru, zajímavý příběh i nějakou tu přidanou hodnotu v podobě zamyšlení nad vinou a trestem. Co chtít víc?
Detektiv sympaťák + poznáváme Anglii + přínosné informace (o zvonech) + slušná zápletka se špetkou suchého humoru. Výsledkem je kvalitní detektivka a pocit, že na zvony se už nebudu nikdy dívat stejně. Doporučuji a chystám se na další díly.
Autorovy další knížky
| 1979 |  Dobrodružný život milovníka starých tisků |
| 1960 | Vražda potřebuje reklamu |
| 1970 |  Nepřirozená smrt |
| 1991 | Třikrát lord Petr |
| 1967 | Záhada španělské truhly |
Kniha Devět hran je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 71x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 57x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 3x |
Ze str, 215:
"Vykopeš jedno, musíš vykopat druhé," řekl si Wimsey. "Kéž bychom nikdy nebyli vykopali Deacona. Jakmile jednou pustíte vodu, musí někam jít."
Přečetla jsem jedním dechem. Trochu jsem se ztrácela ve výkladech o zvonění více zvony a o hrazenářských dílech na blatech, ale jinak jsem si knihu moc užila.