Číslo bestie

Číslo bestie https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12854/cislo-bestie-12854.jpg 3 38 5

Čtveřice géniů zjistí, že se stala terčem útoku nepřátelských bytostí, které je přinutí opustit rodnou planetu. Na večírku uprostřed Kalifornie se může přihodit cokoliv…

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Classic
Originální název:

The Number of the Beast, , 1980


více info...

Přidat komentář

Luigi1
07.01.2024 3 z 5

Opět zdlouhavé popisování které spíš nudí než zaujme

namoki
04.06.2023 1 z 5

Tak dočteno napotřetí se sebezapřením... Zdlouhavé, nekonečné dohady, kdo je a není a bude kapitán i několik stránek, do toho zvláštní partnerské/sexuální vztahy... Paralelní světy moc nepopsané, tam mi přišlo, že se vůbec potenciál nerozvinul, dej se děsně vlekl... Za mě teda asi nejhorší, co jsem od autora kdy četla.


kuruteku
24.09.2018 3 z 5

Typický Heinlein - když už se začtete, přijde zlom, když už se s ním vyrovnáte, přijde filosofování a prapodivné rodinně/sexuální/partnerské vztahy. Na každém z témat je něco zajímavého, ale dohromady nečekané zvraty občas otráví. Anotaci neberte vážně, hlavně jde o cestování prostorem, časem i fantazií.

Kluvo
16.10.2014 2 z 5

(SPOILER) Naozaj tazka kniha na docitanie. Este pokial su na zemi, tak sa to ako tak da, ale ked sa presunu do Gay Podvodnice a zacnu riesit nekonecne (pre mna uplne zabomysie) spory ohladom velenia, tak sa to stalo tak rozvlacne, ze som to dorazil len aby som si urobil ciarku. Zo zeme utekaju aby ochranili stroj casu, ktory chce znicit banda mimozemstanov. Stroj casu ich pritom nevozi len roznymi casmi, ale aj roznymi verziami nasho vesmíru (je ich 6^6^6 = cislo bestie) - ako sa neskor ukaze, realizuju sa tam v podstate vsetky literarne vizie (na pociatku kazdeho sveta bolo slovo) - od krajiny Oz, cez Alenkinu risu divov az po rozne sci-fi svety. V jednom sa nakoniec usadia u takej podivnej rodinky a tam sa to stava uz uplne nepochopitelne. Mam pocit, ze je to dokonca nejaky svet z Heinleinovej sci-fi, alebo aspon z nejakej jeho oblubenej knihy, ktoru som ale, bohuzial, necital. Konci to potom obrovskou konferenciou, na ktorej sa zucastnuju vsetci géniovia ludstva. No a potom tam ma Heinlein dalsiu linku, tykajucu sa nudizmu (v casti svetov je oblecenie zbytocne a usadia sa v takom, kde v podstate stale chodia nahi), volnej lasky a dokonca incestu - matka sice cestovala strojom casu, ale aj tak je to so synom asi incest a zo sexu so sestrami si tiez hlavu nerobil. Zrejme to uz Robovi v case pisania moc neslo a ventiloval svoje pudy takymto spôsobom. Job sa mi zda výstavbou aj filozoficky dost podobny a rozhodne je to ovela lepsie citanie. Takze radsej treba siahnut po nom.

s-reader
04.07.2011 3 z 5

Přátelé, já trpěl. Chvílemi jsem nechápal, co se v románu děje, většinou jsem nechápal proč se to děje, a na konci jsem už vůbec nepochopil, proč jsem to vlastně četl. Roberta Heinleina mám rád a to i na vzdory jeho, pro Čechy zvláště, nepříjemnému jménu. S chutí jsem si přečetl jeho Vládce loutek, kteří se, možná i díky úspěšnému zfilmování stali klasikou, přečetl jsem i jeho Tunel do nebes a pobavil se Zvláštní misí. Ale u této knihy jsem zůstal jen bezmocně zírat. Pro přehlednost bych jeho román rozdělil do tří linek:
Linka, která popisuje putování čtveřice géniů šestirozměrným časoprostorem a zažívá různá dobrodružství. Tato linie je roztomile naivní, jako kdyby vypadla z pera klasika české naivní školy sci-fi J.M.Trosky.
Linka, která se týká Heinleinových názorů na vojenskou disciplínu a problematiku velení. Dotýká se jí i v jiných dílech, které se týkají Hvězdné pěchoty, ale v Čísle bestie je jeho vysvětlování obtížné, dokonce bych použil slova prudné.
Linka, která nenápadně a velmi zmateně odkazuje na americké reálie. Přiznám se ke své nevědomosti, ale nejsem s to ocenit zřejmý jemný humor, který se těchto záležitostí týká.