Cesta dlouhým dnem do noci

Cesta dlouhým dnem do noci

V listopadu 1945 odevzdal O'Neill svému newyorskému nakladateli rukopis dramatu Cesta dlouhým dnem do noci s přáním, aby byl zveřejněn nejdříve dvacet pět let po jeho smrti. Avšak již v roce 1955 - necelé dva roky po dramatikově úmrtí - požádala O'Neillova vdova o jeho vydání a kopii rukopisu poslala Královskému dramatickému divadlu ve Stockhol...celý text

V listopadu 1945 odevzdal O'Neill svému newyorskému nakladateli rukopis dramatu Cesta dlouhým dnem do noci s přáním, aby byl zveřejněn nejdříve dvacet pět let po jeho smrti. Avšak již v roce 1955 - necelé dva roky po dramatikově úmrtí - požádala O'Neillova vdova o jeho vydání a kopii rukopisu poslala Královskému dramatickému divadlu ve Stockholmu. Zde měla světovou premiéru 2. února 1956. Už za O'Neillova života se vědělo, že se jedná o autobiografickou hru, stejně jako bylo známo, proč se autor brání jejímu uvedení: jeden z jejích protagonistů byl dosud naživu. Později se ukázalo, že touto postavou je sám O'Neill. Kromě sebe vypodobnil ve hře svého otce, matku a staršího bratra Jamese. Témeř vše v ní odpovídá akutečnosti: otcovo skrblictví, matčina narkomanie, bratrův alkoholismus, O'Neillovy souchotiny. Děj hry je zhuštěn do jediného srpnového dne roku 1912. O'Neill se v tomto dramatu "dávné strasti, napsaném slzami a krví" odvážně postavil tváří v tvář vlastní minulosti a svým nejbližším a podal o nich dojemnou uměleckou výpověď o lidském utrpení, které nahlíží "s hlubokým soucitem, pochopením a odpuštěním". méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/34_/34868/cesta-dlouhym-dnem-d-34868.jpg 4.325
Originální název:

Long Day's Journey into Night (1945)

Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry
Vydáno:, Odeon
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
eraserhead
08.05.2016

S Eugenem O'Neillem jsem se úplně poprvé setkal prostřednictvím filmu Reds (1981), kde ho hrál Jack Nicholson. A byl mi tak trochu nesympatický. Takže když jsem narazil na jedno z jeho posledních děl, které je navíc dost podstatně biografické, neváhal jsem se s ním seznámit trochu hlouběji. Cesta dlouhým dnem do noci je velmi hloubavé rodinné drama sledující v podstatě nezvratný rozklad rodiny. Plné různých citací i citovatelných částí. Snad pro to autobiografické zaměření jde O'Neill opravdu až do nitra postav a jejich vzájemných vztahů, bez ohledu na následky pro kterékoliv z nich i samotného čtenáře.

Izák Gellner
25.09.2014

Drama, jež je silným uměleckým zážitkem, ale ještě více reflexí velkého životního znejistění. Přepjatost či určitá neuvěřitelnost v jednání postav je dramatu jistě vlastní, avšak vyhrocenost O´Neillových protagonistů snad přesahuje běžný formální rámec (lze-li to tak říci), a to natolik, že čtenář může být značně znepokojen. Čím? Fascinující proměnou nálad, tak nečekanou a agresivní, že se náhle nic nezdá být jisté. Rozhodně ne v chování čtyř členů rodiny, jimž je příběh věnován a kteří se vymykají každému pevnému uchopení. V jednom okamžiku z jejich úst srší důkazy rodinné lásky, v další chvíli lásku nahrazuje nesmiřitelná zloba, závist. Nabízí se však otázka (a ona se konečně musí nabídnout), zdali je taková krátká dramatická ukázka určitého lidského jednání opravdu jen přepjatá - anebo snad poukazuje na hlubší citové polohy, které ve skutečnosti převládají v každém z nás? V běžném životě sice nevystupujeme tak radikálně proměnlivě jako O´Neillovy postavy, alespoň navenek, ale tato vášnivá proměnlivost nás může děsit třeba proto, že je na ní cosi velmi přirozeného.

O příběhu se toho dá jistě mnoho dalšího říci, mnoho analyzovat. Tento zvláštní motiv jakési cizosti a drsné nejistoty na mě však tak zapůsobil, že v tuto chvíli po přečtení dílka ve mně doznívá jako nejsilnější dojem.