Černá krabice / Heart-shaped box

Kniha se mi líbila po všech stránkách, jak námět, tak hlavní postava Judas Coyn a jeho ulítlá sbírka podivností. Na konci by mě potěšilo, kdyby se Reese vrátila s Judem domů. Škoda.(03.05.2013)

Jedním slovem: dobré. Samozřejmě, že chabé maskování pseudonymem nepomohlo, od začátku jsem věděl co je autor zač a dozvědět se jak píše King mladší bylo i součástí mé motivace proč jsem knihu četl. Srovnávání s otcem se prostě nelze vyhnout. Hill píše trochu jinak než King, má jasný, přímočarý jednoduchý styl, ale nemá takový emocionální a intuitivní "tah na branku" jako jeho otec. Je to autor "mechanik", který příběh promyšleně konstruuje, zatímco King je "intuik" píšící jak mu zobák narost.
Ačkoliv se jedná o duchařinu, zapomeňte ta tajuplné kroky na chodbě, tmavé kouty a tajuplné mrazení v zádech. Hill "straší" přímočarostí, sugestivní obrazy, drastičností. Asi proto mi kniha nepřipadala jako horor, ale spíše čtivý, napínavý thriller. Trochu pravého hororového děsu jsem zaznamenal až při nesmírně depresivním, syrovém závěru. Ale asi mám jinak nastavený smysl pro to, co je "hororové" a co "thrillerové." Myslím, jinak, než většina ostatních čtenářů. Ale to neznamená, že jsem se u knihy nudil, nebo že mě nebavila. Naopak. Přečtená jedním dechem, za dva dny. Navíc je kniha velmi silně ovlivněná rockovou kulturou, a to já rád - dává to knize zvláštní "šťávu" (po celou dobu četby jsem měl si k ní pouštět staré hard rockové a metalové fláky:) ). Nesouhlasím s tím, že je děj chaotický a motivace postav nejasná - není to pravda, děj je naopak velmi dobře promyšlený a jasný, postavy celou dobu moc dobře vědí co chtějí, a co se týká náhlých zvratů, spontánních reakcí a náhlých změn v motivacích, tak ty plynou z extrémních situací, ve které se hrdinové ocitají a mají své opodstatněný.
Na horor jsou zde docela dobře propracované postavy, oba hlavní hrdinové mají opravdu hodně za sebou, hodně nezpracované temnoty v sobě a oba jsou spíš pěkní parchanti, než sympaťáci, především Jude. Mají v sobě ale i ono "dobré jádro" a čtenář pro ně jistě bude mít pochopení. :)
Jen ten závěr opravdu mohl být méně happyendový. Aspoň nějaké ztráty a jizvy na duši by měly být na hrdinech po prožitých hrůzách patrné,

P.S. Ještě dodatek. Po dopsání komentáře mě napadlo, kde by mohl být zakopaný pes. Hill je ve svých popisech až příliš doslovný. Žádné náznaky, žádné tajemno, vše naservírováno příliš "po lopatě." Proto ten nedostatek mrazení...(07.04.2013)

Trcohu mě to zklamalo, ale je asi pravda, že bych neměla srovnávat otce se synem, ačkoli jablko nepadá daleko od stromu. Našla jsem chvilky kdy jsem se třásla strachem, ale nebylo jich zdaleka mnoho. Jinak děj byl docela chaotický, nějak jsem občas nechápala co kdo a proč dělá a konec mě tak nějak...zklamal. Nemám ráda happyendy v hororech.(24.03.2013)

Originálny názov: Heart-haped Box, by možno predával knihu viac ako jeho CZ/SK názov. Každý kto aspoň trochu zavadil o rockovú hudbu v nej spozná názov pesničky od Nirvany a v rockovom duchu je prerozprávaný aj tento horor. Aj keď ide o jednoduchú duchárčinu, drzý rockový (sem tam satirický) štyl rozprávania je jedno veľké plus, ktoré poháňa celý dej dopredu ako pickup mŕtveho. Hill bol isto starý Nirvanista a takáto poloha mu svedčí a necítiť s neho žiadnu faloš.(23.02.2013)

Dějově výborně vyvážené,je pravda že hlavní hrdina pusobí jako by byl o dost let mladší,jenom ten konec..Hill skvěle popisuje emotivní sceny ,je skvělý vypravěč a co se týče znalosti v hudební kultuře,opravdu dosahuje znalostí a kvalit svého otce.(19.01.2013)

První polvina knihy pro mě byla utrpením, ničím mě nezaujala. Snad proto, že jsem pořád měla tendenci srovnávat ji s dílky autorova otce ;) Zato od druhé poloviny jsem se nebyla s to odtrhnout, hltala jsem řádky a i když mi konec připadal lehce "přitažený za vlasy", zanechala ve mě knížka spíš pozitivní dojem.(22.09.2012)

Dlouho jsem nevěděla co to mám za poklad v knihovně...teď už to vím! A tatínka opravdu nezapře :)(11.06.2012)

Uuuf.. naprosto úúúžasná kniha! Strašidelná, napínavá... klidně bych ji četla ještě jednou a stejně bych se bála! :)(03.06.2012)

Dost dobrý a až po přečtení diskuze jsem zjistila to o tatínkovi.(25.05.2012)

Když sem si tuhle knihu půjčovala, ani ve snu by mě nenapadlo, co držím v ruce. Název ne moc zajímavý, ale přebal dost výstižný. Musím říct, že mě zaujal slogan v patě přebalu. Temná fantastika :D. Jak sem zacala cist, Nejvys po 5 stránkách sem si říkala, tak tenhle chlap mi děsně připomíná Stephena Kinga. Tak sem si ho našla na netu. A vidím fotku, kde spolu s Kingem sedí na nějakém zápase. Tak že by kamarádi? Ale ještě lépe, syn Kinga osobně. Musím říct, že když má vousy, tak ta podoba není moc vidět, ale když je oholený a ještě ty brýle, jako by tátovi z oka vypadl. Věděla sem, že jeho synové píší,ale že by se mi poštěstilo a kniha jednoho z nich se mi dostala do rukou, to sem si netroufala ani doufat. Kingovým syn nesmírně vyvedl. A troufám si říct, že v něm má Steve svého velmi kvalitního následovníka. Nádherná a brilantní kniha, skvělý odrazový můstek. Jak milé, že nepíše pod záštitou svého otce ale pod pseudonymem. Už se těším až si přečtu něco dalšího. Budu číst jeho knihy, ne protože je Stevův syn, ale pro to, že je báječný a dokáže vtáhnout do děje, čehož si u spisovatelů nesmírně cením. Steve na něj musí být nesmírně hrdý. Teď ještě ke knize. Nemohla sem si pomoct, ale celou dobu mi připadalo, že Jude musí být aspoň tak o 20 let mladší, než mu Joe přisoudil.(24.05.2012)

Tuhle knížku mi doporučila kamarádka. Nejdřív se mi do ní moc nechtělo, ale pak sem si jí vzala. Zaujala mě hned od první stránky a musela jsem jí co nejdřív dočíst do konce. Opravdu skvělý spisovatel, stejně jako jeho otec.(01.03.2012)

Mě se to opravdu moc líbilo.
Ještě více takových knih a budu vás uctívat stejně jako vašeho otce, milý Joe!(02.01.2012)

Když jsem začal knihu číst, měl jsem chvílemi chuť jí odhodit,ničím mě nezaujala. Po několika kapitolách se začalo něco dít a děj mě chytnul a pustil až na konci. Na to že je to autorova románová prvotina, je toto dílo téměř mistrovské :) Je vidět že jablko nespadlo daleko od stromu(14.12.2011)

Já věděl, že ten nápis na obálce o temné fantastice bude pouhý marketingový slint usilující o větší prodejnost. Je obrovská škoda, že takhle u nás dopadl horror, že je třeba psát na knihy podobné kudrlinky. Přitom Joe Hill napsal čistý a svěží horror, který odsýpá, jako když máchnete nožem vzduchem. Na to, že neoplývá originalitou sere nemrtvý Craddock, když je to tak dobře napsané, že je to radost číst. Je to moderní a přitom jsem z toho cítil jakousi horrorovou klasiku. Podobné příběhy mám rád. Hill ho promyslel, procítil a napsal poměrně strhujícím stylem, člověk se do toho až vžije. Nevím proč, ale pokaždé když na scénu nastoupil Craddock, představoval jsem si jej jako reverenda Kanea z filmu Poltergeist II: The Other Side. Což mu dodávalo koule, páč Kane mi nahání hrůzu doteď. Měl-li bych knize něco vytknout, byla by to asi závěrečná část. Věřím tomu, že si spousta lidí, včetně autorů a autorek, myslí, že by to tam mělo být a že to snad čtenáři a čtenářky vyžadují a považují bez toho příběh za neúplný, ale občas je to naprosto zbytečné a nadbytečné, což je případ i Černé krabice.(30.11.2011)

Tak tohle se mi líbilo. Nemusela jsem se namáhat bát se. Zvlášť když je tma, a vy čtete, a jste v očekávání, co vám strašidelného kniha nabídne. A ona opravdu umí!!

Ale malinkaté mínus za happy end. Já je opravdu nerada...(10.11.2011)

Musím přiznat, že jsem se ze začátku opravdu dost bála (a to jsem na horory zvyklá) a amtosféra se snášela nad celou knížkou. Synáček se potatil (syn Stephena Kinga), doufám ,že mu to bude takhle dobře psát dál.(20.09.2011)

První "opravdový" horor, který jsem četl. Ze začátku mi moc neseděly charakteristiky Juda a ducha, ale jakmile se dostanete do druhé půle knihy, najednou se věci více osvětlí a charaktery postav jsou takové jakými mají být. Kniha se četla moc dobře a mohu-li si dovolit srovnání s Kingovými knihami, začátek byl čtivější, s nádechem černého humoru a konec skvělý.
Rozhodně musím autora pochválit za jeho hudební znalosti :)

Na prvotinu velmi vydařená kniha, těším se na další knihy.(24.07.2011)

[008/11] Joe Hill je synem svého otce a umí opravdu strhnout. Nebudu ho ovšem s jeho mentorem srovnávat, protože to prý jednak nemá rád a jednak to prostě ze zásady nedělám. Jeho prvotina je čtivá, při prvním přečtení mrazivá a určitě děsivá. Ale, co když čtete podruhé? Je jen málo knih, které sálají tou zamýšlenou energií stále dokola. Mezi ně 'Černá krabice' bohužel nepatří. Možná, že by patřila, kdyby nebyla dějově tak snadno zapamatovatelná.

(058) Mrtví by neměli mít přezdívky.

Zatímco v době, kdy ve mně finišovala puberta, jsem se strachovala vyjít na chodbu po půlnočním čtení a v hlavě mi naskakovala představa, že až se z křesla zvednu, bude tam sedět duch, o pár let později to na mě působí jako příjemná pohádka do postele, ze které vás nevytrhne ani chození koček po střeše a nebo šramocení myší v dutinách stropu. Prostě a jednoduše, ten adrenalin po letech vyprchá jako bublinky z rozpuštěného šumáku a už vás nic neuvede do transu zděšení, což je mi i docela líto, když si vzpomenu na první krůčky s tímto autorem.

Je škoda, že kniha není silná i v rekapitulaci, protože má zajímavou kombinaci nápadů, i když trochu moc standardní na dnešní dobu a závěrečná scéna už tak trochu přetéká přes okraj číše. Kdyby nebylo toho konce, dala bych čtyři hvězdičky, ale ten to tak nějak celé odřízl od větve a příběh se propadl o několik příček níže. Příliš fantasknosti, příliš něčeho, co mi k plazmatickým duchům příliš nesedí a nikdy sedět nebude.

(105) ,,Odporem se maskuje přitažlivost."

Charaktery mi byly sympatické v rámci mezí a osud mrtvého děvčete na mě zapůsobil opět velmi silně. Ale ani jedno z toho není ten důvod, proč jsem původně chtěla ohodnotit tento svazek mírně nadprůměrně. Důvodem jsou scény s duchem malé holčičky na zahradě Bany a celkové rozpracování psychologických reakcí na hrozbu neviditelné smrti. Není to nic neotřelého, ale pro mě jsou duchové v hororech něco víc a připadají mi daleko lákavější, než bezhlavé masakrování. Jistě, takové věci se od hororů a thrillerů běžně očekávají, ale i tak to oceňuji velmi pozitivně, i když bych ocenila větší zaměření se na myšlenky v hlavách hlavních aktérů. Jednotlivé zvraty pak byly nenásilné a zapadaly do sebe plynule, bez větších důrazů na jednotlivé přechody, ale ani tak tomu nějak nemohu dát více než průměrnou hodnotu.

(023) ,,Ještě jsem nepoznala žádného umírajícího, kterému by na cestě z tohoto světa nechutnal pudink."

Navíc mám s tou knihou jednu malou potíž… Nevím proč, ale má představivost mi nedokázala zakomponovat do děje hlavního hrdinu tak jak je v knize popisován. Viděla jsem ho mladšího a energičtějšího. Ne takovou vyšeptanou zdechlinu, která se málem sotva potácí od postele k posteli. Marnost nad marnost.(05.02.2011)

Jednoho dne jsem si řekla, že začnu číst horory. Šáhla jsem po této knize, která ze mě udělala hororovou fanynku. Nečekala bych, že mi někdy u knihy bude běhat mráz po zádech. Neměla jsem jinou možnost, než jen číst, číst a číst. Moc se mi líbil děj a styl autora mi sedl hned na začátku, což se mi nestává příliš často. Snad autor napíše takových skvělých knih více. :)(19.11.2010)

Super horor. Ačkoliv psáno možná trochu jednodušeji, ale o to více stršidelněji. Doporučuji všem příznivcům Stephene Kinga. A to nejen kvůli žánru, ale i protože se jedná o Kingova syna.