Válečníci
Jaga Rydzewska
Ve vzdálené budoucnosti už lidstvo ovládlo celou galaxii a snaží se dostat ještě dál. Pozemská civilizace je expanzivní, avšak zdegenerovaná. Vládu vykonávají neurikomy, které se vyvinuly z počítačů nté generace - abiotiční občané, obdaření nadvědomím a disponující nepřirozenými silami. Společnost se dělí na lidi, podlidi a mocné nadlidi. A z dálky pozorují Pozemšťany prastaré, cizí vesmírné civilizace. Na tomto pozadí se odehrává příběh Daga a Orie, uprchlíků ze zločinecké triády. Ač vychováni v duchu bezpodmínečné poslušnosti, přesto si dokázali uchovat nezávislost. Tváří v tvář nebezpečí se rozhodnou připojit se k několika špionům, plnícím tajemný úkol v zakázané, uzavřené planetární soustavě. Postupně mezi zástupci tak rozdílných prostředí vzniká silné pouto, zpečetěné společným osudem a riskatním úkolem. Ale musí se toho stát ještě hodně, než se Dag a Orie dozvědí, kým jsou jejich noví spojenci doopravdy. První díl trilogie.... celý text
Literatura světová , Sci-fi
Vydáno: 2015 , Brokilon
Originální název:
Wojownicy , 2005
více info...
Přidat komentář
Výborný román. Autorka vymyslela hodně složitý vesmír, ve kterém není jednoduché se orientovat, je třeba při čtení nespěchat. Úvahy týkající se filozofie, náboženství nebo sociologie jednotlivých světů a společností jsou bezvadné (hvězdička navíc za promyšlenou koncepci a odvahu, se kterou se autorka do budování "intelektuální sféry" pustila - byť to možná bude samoúčelné). Vlastní příběh se rozvíjí pozvolna, ale zápletka je docela netradiční, a tak to vlastně ani nevadí, tím spíše, že vyprávění sympaticky graduje. Lehce mě zklamalo, jak někteří z aktérů nalézají dříve nezmíněné a netušené schopnosti. A škoda, že vydání dalšího dílu v češtině je tak neuvěřitelně zpožděné (proč proč proč?).
Po pročtení anotace jsem se opravdu těšil, až se mi kniha dostane do rukou, protože slibovala hodně zajímavé počtení. Bohužel se tak nestalo; kniha je neúnosně popisná ohledně společenských zvyklostí, jazykových dialektů a podobných věcí na úkor reálného děje, prostředí je jen obtížně uvěřitelné (otrokářská společnost, jež je potomkem Triád - proč ne, ovšem z nějakého důvodu se v této na pohled tvrdé společnosti nejvíc řeší, kdo s kým spí (?) a jejíž uvěřitelnost asi nejlíp vykresluje věta "a chovej se trochu jako otrok, ano?")...
Takže ne, tohle pro mě nebude.
Dnes ráno jsem začal číst bohužel nedočtu, na 70 stránce a žádný pocit ze čtení. Bohužel mě to nesedlo.
Vzletnou stylistikou v mnohém připomenou Válečníci atmosféru Stárnoucího Slunce C. J. Cherryhové, ale také nejednoho jedince utrápí množstvím nepodstatných informací. Než se konečně rozjede zápletka, máme polovinu knihy za sebou a výhledy do budoucna nejisté. To ovšem neznamená, že by se nic nedělo, spíš unikají souvislosti, jež by alespoň naznačily, jakým směrem se události budou ubírat. Tomu ještě vráží kudlu do zad notná dávka teologických, politických a filozofických disputací, bez nichž se polští tvůrci pravděpodobně neobejdou.
Kladem zůstává čtivost, která je pro dobrý dojem vždycky nejdůležitější. Jaga Rydzewska vytvořila nápaditý vesmír, obohacený o kouzlo japonské kultury se všemi oblíbenými finesami kolem cti a odpovědnosti. A jakmile se autorka překlene přes seznamovací kolo "co, kdo a proč", nabere její vyprávění obrátky, které kromě nezbytné akce zaujme i propracovanou psychologickou hrou. Nepříjemností je v tomhle ohledu ale závěr, utínající příběh v rozhodujícím okamžiku.
Zajímavý inovativní svět - technologie, politika, filosofie, náboženství - první díl trilogie, v podstatě celý jen expozicí. Snad se v dalších dílech autorka do toho nezamotá a nevznikne šílená splácanina.
Ocenila jsem nové názvy přístrojů: levitátor, morfer, mentoskop a materiálů alfaxil, jeho levnější verze betaenerfin i sendzenit na který platí jen antihmota (a to je jen střípeček z nepřeberného množství)...prostě mnoho nových neznámých výrazů, na které má autorka patent :-)
Báječné bylo sledovat génia při práci a Neporazitelného (biokyborga) v boji, kdy si lidé (podlidé?) obecně myslí, že dokáže zpomalit čas, ale on naopak zrychlí sebe – jako ve Visio in extremis od Žambocha. Ten konec se fakt povedl a to jsem vyjmenovala jen střípeček zajímavého:-)
Jinak plný souhlas s komentářem níže. Knize by slušela větší střídmost. Informační chaos, ve kterém se čtenář ztrácí. Čtyři hvězdy dávám jen díky originalitě a fajn konci - taková měla být celá kniha a byla by fenomenální! Jsem zvědavá na druhý díl, třeba se autorka už uklidnila (a informačně v prvním díle vyřádila) a bude to jen čirá epická extáze!
Hodně zajímavá a rozporuplná kniha. Začátek je esencí nejčistšího utrpení, autorka si vymyslela zajímavý, ale strašlivě složitý svět a na prvních desítkách stran zavalí čtenáře doslova stovkami jmen a pojmů, z nichž některé dokonce i vysvětlí! Úplně absurdní mi v tomto ohledu přišla kapitola 4, kde jsou na několika stranách nudně a zmateně představeni někteří členové triády, z nichž většina se už nikde později v knize nevyskytuje. Každopádně mi bylo líto knihu odhodit, tak jsem se zatvrdil a četl dál a ejhle, ono to najednou začalo být zábavné a čtivé! Autorka má zajímavé nápady, postavy jsou nejednoznačné, s těžko čitelnými motivacemi a charaktery, ale v zásadě sympatické, příběh napínavý. Takže zatímco začátek jsem protrpěl, postupně jsem se do knihy začetl a nakonec už jsem se od ní nemohl odtrhnout. Bohužel Válečníci mají stejný problém jako Prstenec prozření od Novákové – končí v nejlepším, zrovna ve chvíli, kdy se příběh trochu rozjede a nabere jistý směr. Tak snad na další díly nebudeme čekat dlouho.
VálečníciKniha Válečníci je v
| Přečtených | 20x |
| Knihotéce | 36x |
| Chystám se číst | 14x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Pokud odpovíte
na všechny otázky,
možná vás tu necháme
žít jako hosty,
a ne jako zajatce.
Trochu déle mi trvalo, než jsem se do tohoto příběhu začetl. Tak nějak jsem měl pocit, že paní spisovatelka upřednostňuje nejdříve všem vysvětlit, o jaké rase, že to čteme a o kom je řeč. Navíc její neustálé popisování kreatur, které se jí pravděpodobně osobně nelíbí, (například blondýna s malejma kozama nebo asiatka s velkejma kozama) je tak trochu zavádějící. Bylo to tak do půlky knihy docela těžké se orientovat v tom, komu vlastně fandit. Nebo alespoň komu dát své šance na život a koho obdivovat. Ale musí správně odpovědět na otázky.
Malá ochutnávka:
To, co se stalo během následující půldruhé vteřiny, nezaregistroval ani Stapleton, ani nikdo z lidí v observatoři.
Bard, ležící obličejem k zemi, uslyšel zasténání, šramot, prásknutí a tiché zasvištění výstřelu všechno slité do jediného zvuku. Bota, která se mu bořila do páteře, najednou zmizela. Cítil, jak se na něj svalila nějaká váha. . .
Ale po delším čtení už čtenář pochopil, o čem je vlastně celý příběh a pochopil, kdo že to jsou ti Válečníci. Abych však napsal pravdu, absence humoru a nepřeberné množství lidských ras v celém Vesmíru tak trochu kazilo celý příběh. Sice jsem to dočetl, ale neměl jsem z toho nějak výrazně pozitivní pocity. Navíc, má to být trilogie, ale zatím vyšla jen kniha druhá s názvem Hvězdný oceán a to v roce 2019. (originál v roce 2006) Třetí kniha snad ani není napsána. Alespoň jsem o ní žádné informace nesehnal. Tak že další rozečtená série u které je ukončení příběhu nejasné.
Citát: Jedl si někdy podlidské maso?